Uvedenou technologii tváření definuje Wikipedie jako proces tváření trojrozměrných pevných výrobků z digitálního souboru. Výrobek je vytvořen pokládáním souvislých vrstev materiálů do požadované podoby. Od prvních patentů z roku 1980 se technologie 3D tisku rozvinula a v současné době se uvádí 31 jejich modifikací.
K vytištění požadovaného výrobku je zapotřebí realizovat několik kroků, počínaje vytvořením 3D modelu a jeho převod do digitální podoby a následný tisk. V ČR byly první 3D tiskárny instalovány v polovině devadesátých let brněnskou společností MCAE Systems pro výrobky aplikované v automobilovém a leteckém průmyslu. Ještě v roce 2013 měla většina výrobků z 3D tisku charakter vývojových a prototypových produktů. Od roku 2020 se začínají objevovat výrobky z 3D tisku v produktech od mikročástí až po větší výroky, včetně soch, zbraní a domů.
Přečtěte si také:
Rekordní 3D tiskárna pro plasty
Čína testovala 3D tisk z kompozitních plastů
4D tisk aneb Když se k 3D tisku přidá čtvrtá dimenze
Z plastů se pro 3D tisk uplatňují ABS terpolymery, dále PLA, polykarbonáty, polyamidy, polyimidy, polyfenylsulfon, polyetereterketon, prášky pro termosety.
Aditivní výroba je díky rychlému rozvoji technologie stále běžnější a úspěšně se již používá pro malé až středně velké výrobní série. Jako hlavní výhody se uvádí:
- Flexibilita – umožňuje výrobu prakticky jakékoliv geometrie, včetně složitých vnitřních struktur.
- Agilita – možnost rychlé reakce na změny trhu, není potřeba specifických nástrojů pro úpravy nebo revize produktu.
- Efektivita – minimální odpad, výroba složitých dílů v jednom kroku, odpadá potřeba meziskladování.
Podle klasifikace Mezinárodního technického výboru ASTM F42 lze v aditivních technologiích využít sedm hlavních procesů:
- Fotopolymerizace.
- Tryskání materiálu.
- Tryskání pojiva.
- Extruze materiálu.
- Spojování prášků.
- Laminování folií.
- Přímá depozice energie.
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře