V nedávné době spatřil světlo světa e-mail zakladatelky společnosti Incien Soni Jonášové (redakci doputoval z více zdrojů) adresovaný poslancům sněmovny ČR, ve kterém slibuje dozor nad tím, jak se postaví k zálohování při hlasování a případnou nutnost zdůvodnění postoje každého jednoho z nich.
Kolegové z časopisu Odpady a Moderní obec požádali o názor na věc a na vše, co se kolem zavedení povinných záloh děje, mimo jiné i Petra Havelku, ředitele České asociace odpadového hospodářství. My dnes přinášíme jeho zamyšlení v nezkrácené původní verzi:
Jako ČR máme mnohem podstatnější věci k řešení, než je změna formy sběru nejsnáze tříditelných a nejlépe recyklovatelných dvou druhů obalů. Navíc obalů, ze kterých mají obecní systémy separace největší ekonomické příjmy. Skoro všechny kapacity resortu se zcela nesmyslně zaměřily na povinné zálohování, které si zadali výrobci nápojů a zálohovacích automatů. Nikdo jiný z celého státu tuto změnu formy sběru nenavrhoval, nikdo to nepotřeboval.
Na skutečnou recyklaci se nějak zapomnělo. Kam se poděly sliby na daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků, navýšení procent recyklovaných výrobků v zelených veřejných zakázkách, snížení administrativy a jednodušší přechod recyklovaných odpadů na výrobky, aby jejich využití ve společnosti bylo snazší a systémově se zvýšila poptávka po recyklaci? Nic. Politické sliby chyby. Nepřekročitelnou prioritou je nyní zálohování. Zajímavé. Čím to jen může být?
Novelu zhodnotil výrazně kriticky již v prosinci 2023 svým usnesením Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny. Sdělil, že hodnotné suroviny se nemají uměle vyvádět z obecních systémů a přesouvat „jako dar“ nějaké části aktuálně vlivného byznysu. Výčet důvodů, proč neplatí to, co píše paní Jonášová ve svém sugestivním emailu poslancům, byl asi nejlépe shrnut v dopise panu premiérovi a členům vlády, který podepsaly největší svazové organizace v ČR, tedy Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, Asociace krajů, Hospodářská komora a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.
Tyto organizace navrhované povinné zálohování jednoznačně odmítají, stejně jako rekordní počet dalších svazů a uskupení, které opakovaně psaly na MŽP své argumenty a výzvy ke stažení novely. Že by se všechny tyto celorepublikové instituce mýlily a zrovna Incien byl křišťálový etalon pravdy, tomu bohužel skutečně věřit nemohu a dost se nad tou představou usmívám.
Aktuální, až trochu hysterický, email paní Jonášové směrovaný poslancům, není nic jiného, než nevhodné vyhrožování nezávislým zákonodárcům a tlačení na jejich „jediný správný“ postoj k dané věci.
Citace části emailu zákonodárcům z Poslanecké sněmovny od paní Jonášové ze soukromé společnosti Incien: „Dnes jsme na pozoru a sledujeme právě Váš hlas a v blízké budoucnosti se s Vámi spojíme i s žádostí o odůvodnění Vašeho postoje. Věříme, že bude PRO.“
Slyšel jsem k tomu již reakce ze sněmovny a jsou výrazně odsuzující. Sněmovna je suverén a podobné veřejné výhrůžky či požadavky na odůvodnění postoje poslance, a to od soukromých lobbingových organizací, které svou činnost draze fakturují jedné, či druhé straně zájmů, vnímám jako nikoli chytré a vhodné jednání. Na emailu paní Jonášové a lobbingové společnosti Incien je evidentní silný zájem na onom „jediném správném“ výsledku. Že by to bylo kvůli, jak se v ČR říká „křišťálově čisté“ ochraně životního prostředí, z toho bych paní Jonášovou, ani Incien nevinil. Zbytek nechám na úvaze každého čtenáře.
Pro evropský kontext dodám, že uznávaný mezinárodní server Politico odhalil a ve svém článku popsal jasné finanční propojení mezi subjekty byznysově zainteresovanými na povinném zálohování a „zelenými organizacemi“ v členských státech a konzultačními společnostmi různého druhu, které dělají analýzy pro Evropskou komisi, či jiné instituce. Z pohledu byznysových zájmů výrobců nápojů a výrobců zálohovacích automatů tomu rozumím. Jen náklady na vybavení ČR zálohovacími automaty na PETky a plechovky byly spočítány na vysoké miliardy korun, které jim zaplatí lidé. To, že do toho bývají podle informací někde zapojeny i rádoby „zelené“ organizace, to je spíše o jejich svědomí. Pokud by tomu však chtěl pomáhat nějaký resort, nebo dokonce sám stát, tomu bych už nerozuměl. Není to výhodné pro lidi. Ale nemyslím si to.
Zálohování již odmítla Francie, Itálie, Španělsko, Belgie. Chtějí efektivní řešení pro všechny obaly, nikoli jen pro dva druhy. Polsko zálohování odsunulo zatím na říjen 2025 a jedná se o dalším posunu. Velká Británie ho odsunula zatím na rok 2027. Poslanecká sněmovna v ČR už povinné zálohování také jednoznačně svým hlasováním odmítla, a to v roce 2020.
Nápojářům bylo tehdy ze sněmovny sděleno, že pokud tolik stojí o zálohování svých obalů, mohou to udělat v dobrovolném systému a sami, kdykoli se rozhodnou. Ten v ČR dobře funguje u jiných obalů řadu let. Dávat lidem stále další a další nařízení a zákazy a říkat jim jak mají žít, není pro politiky nejlepší cesta. Změřit si to mohou na svých politických preferencích. Povinné zálohování není nic jiného, než zákaz prodeje nápojů v nezálohovaných obalech. Zákaz, který dopadá na lidi. Sněmovna věc v roce 2020 posoudila rozumně a pro lidi. Věřím, že poslanci budou i nyní hlasovat pro lidi.
Komentáře