Novelu obalového zákona, která zavádí povinné zálohování PET lahví a plechovek, v minulém týdnu schválila Legislativní rada vlády (LRV), a to i přes to, že Komise LRV, která hodnotí dopady nové legislativy, doporučila projednávání návrhu zákona přerušit. Návrh zákona by tak měl být předložen vládě. Jedná se ale jen o jeden dílek z celé mozaiky nestandardních věcí, které kontroverzní novelu doprovází.
Nevypořádané připomínky
Podle pracovní komise pro hodnocení dopadů regulace (Komise RIA) návrh zákona, který vypracovalo a předložilo Ministerstvo životního prostředí (MŽP), oplývá nedostatky a rozpory v zásadních věcech, proto Komise doporučila jeho projednání přerušit a předkladateli zákona dopracovat zprávu RIA ve smyslu zásadních nevypořádaných připomínek.
Novela, kterou kromě ministerstva podporuje pouze nápojářský průmysl a výrobci zálohových automatů, jinak jsou prakticky všechny ostatní zainteresované strany proti povinnému zálohování, vyvolala bouřlivou diskuzi již během meziresortního připomínkového řízení, kdy se k ní sešlo několik set připomínek z povinných připomínkových míst, přičemž některé z nich zavedení systému zcela odmítaly.
I Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, který projednává zákony a další dokumenty z oblasti ochrany životního prostředí, v usnesení ze dne 6. prosince 2023 doporučil ministerstvu „podstatnou změnu dosavadního přístupu a hledání systémového řešení.“
Uplatněno bylo celkem 566 zásadních a 160 doporučujících připomínek. Návrh zákona bude vládě předložen s rozporem s řadou připomínkových míst (např. MPO, ÚOHS, Asociací krajů ČR i řadou jednotlivých krajů, SMO ČR, SMS ČR, SP ČR, Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR), protože ministerstvo trvá na navrženém znění.
V minulosti bylo proti
Přitom vletech, kdy byl ještě ministrem životního prostředí Richard Brabec, se resort stavěl proti zavedení povinného zálohového systému. „Ministerstvo životního prostředí aktuálně neplánuje zavést zákonnou povinnost zálohování PET lahví a plechovek, protože by šlo o nekoncepční zásah do stávajícího systému třídění odpadů. Souběh povinného zálohování a dobrovolného třídění přináší řadu problémů, které by v důsledku mohly snížit celkovou míru třídění, což potvrzují zkušenosti ze zahraničí,“ řekl pro server Novinky.cz Ondřej Charvát za MŽP.
Ministerstvo uvádělo, že by se zavedením zálohového systému souhlasilo pouze v případě, kdy by se začaly používat opakovaně použitelné lahve namísto jednocestných, čili pokud by vykupované PET lahve nebyly odpadem, ale znovu plnitelným obalem. „Takovýto systém by byl sice také spojen s celou řadou problémů, ale současně by byl mnohem přínosnější pro životní prostředí,“ uvedlo MŽP.
Tehdejší ministr se dále odvolával na studie, podle kterých by Česko dokázalo vysbírat 90 % jednorázových plastových lahví do roku 2029, což po nás požaduje EU, i bez zavedení zálohového systému. Prohlašovalo také, že stávající systém tříděného sběru je funkční a zavedením povinného zálohování by kvůli vyřazení PET lahví z tříděných kontejnerů mohla dojít k tomu, že lidé budou méně třídit odpady.
Je pozoruhodné, že celkově se argumentace ministerstva v době, kdy zavedení povinných záloh odmítalo, shodovala se současným postojem odpůrců nového systému. Dále to například byla obava o znehodnocení současného systémů na třídění obalů, do kterého se investovalo značné množství financí, odklon PET lahví do zvláštního toku odpadů a s tím související dopad na ekonomiku dotřiďovacích linek a obcí atd.
Stávající legislativa sice umožňuje dobrovolné zálohování, i tak ale bylo ministerstvo pod tlakem, aby zavedlo zálohování povinné. „Nápojový průmysl se k zálohování staví pozitivně, naproti tomu města a obce mají obavy. I ministerstvo by potřebovalo některé věci dořešit a prodiskutovat, zda vůbec může povinné zálohování přinést, co od něj někteří očekávají, tzn. plnění cílů dle směrnice o jednorázových plastech,“ řekl Jan Maršák, současný ředitel odboru cirkulární ekonomiky a odpadů na MŽP.
O povinném zálohování vybraných nápojových obalů se na ministerstvu začalo uvažovat v momentě, kdy se do čela resortu dostala dnes již bývala ministryně Anna Hubáčková, a to kvůli programovému prohlášení vlády: „Omezíme využívání jednorázových obalů a zvážíme zavedení dalších systémů zálohování obalů (PET, hliník).“
Ministerstvo proto zahájilo odbornou debatu s dotčenými subjekty o možnostech zavedení systému. „Musíme se bavit o tom, co zálohy přinesou spotřebitelům, obcím, systému nakládání s odpady jako takovému a zda pomohou k plnění některých závazných cílů z evropské legislativy. Poměřit všechna pro a proti,“ uvedla ministryně.
Nicméně od debat se upustilo po nástupu současného ministra životního prostředí Petra Hladíka, kdy se rétorika ministerstva radikálně proměnila a už dle slov ministra nešlo o to, zda zálohovat, nebo ne, ale o to jak. Nyní se zdá, že ministerstvo chce novelu prosadit za každou cenu a navzdory všem.
Obcházení legislativního procesu?
Minulý čtvrtek návrh zákona projednala Legislativní rada vlády, která jej navzdory připomínkám a stanovisku Komise RIA schválila. Kontroverzi vzbudil fakt, že zástupci subjektů, kteří na jednání chtěli vznést námitky proti povinnému zálohování, nebyli vpuštěni do jednací síně. „Je to velmi nestandardní a myslím si, že je to i ostuda legislativního procesu, pokud uvedené veřejné organizace nemohou svobodně na jednání vystoupit a komentovat zásadní rozpory,“ uvedl výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka.
Nelze se tak moc divit tomu, že odpůrci zálohování ministerstvo kritizují a tvrdí, že se novou legislativu snaží prosadit tzv. "na sílu". Rezort životního prostředí navíc podobně nepostupuje jen v případě novely obalového zákona. Na nestandardní a netransparentní postup MŽP si stěžují zástupci samospráv i u novely zákona o ochraně přírody a krajiny, v rámci které má být vyhlášen nový Národní park Křivoklátsko.
Podle nich ministerstvo systematicky obchází standardní legislativní proces. Například nedává připomínkovým místům dostatek času pro vyjádření se k vypořádání připomínek. „Pokud mají připomínková místa odevzdat reakce na vypořádání v řádu desítek až stovek stránek a navazující jednání je svolané na další den, tak tento krok implikuje, že se ministerstvo reakcemi připomínkových míst vůbec nehodlá zabývat,“ řekla předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Eliška Olšáková.
Kromě toho připomínky k zákonu nebyly vypořádány, ministerstvo přitom v médiích prezentuje legislativní proces jako ukončený (obdobné je to i v případě obalové novely). Dále zástupci municipalit uvádí, že „zvláštní nekoordinovaný způsob svolávání oddělených jednání k vypořádání jen dokazuje povrchní, nadřazené a procesů neznalé vedení ministerstva.“
Podle místopředsedy Svazu měst a obcí ČR, Pavla Drahovzala, obcím došla s ministerstvem trpělivost: „Po nedostatečné komunikaci a obcházení standardního legislativního procesu jsme nuceni vyjádřit zásadní nesouhlas s postupem ministerstva. Je naprosto nepřijatelné, aby rozhodnutí o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko bylo přijímáno bez řádného zohlednění názorů místních samospráv a občanů. Taktéž se ptáme, zda stále platí základní ústavní právo občanů vlastnit majetek, nebo zda se v České republice stává samozřejmostí, že práva občanů jsou obětována bez odpovídajícího dialogu, návrhu kompenzací a respektu.“
Komentáře