2/2024

Utopit miliardy v hygienizaci kalů životnímu prostředí moc neprospěje

| autor: redakce3

43268367510_3132333a89_c
zdroj: flickr.com

V dalším článku věnujícím se využití kalů na zemědělské půdě redakce Průmyslové ekologie pátrala dále a na věc se podívá podrobněji a jiným pohledem.

Využívání kalů na zemědělské půdě je praxe známá staletí, a to nejen díky jejich pozitivním hnojivým vlastnostem. Kaly jsou nejen zdrojem humifikovaných organických látek a živin, půdy pravidelně hnojené kaly navíc vykazují vyšší obsah okamžité půdní vlhkosti, vyšší kapilární kapacitu, pórovitost i sorpční kapacitu.

Omezení využití kalů na zemědělské půdě je v ČR spojováno se zavedením přísných limitů pro mikrobiologické ukazatele, které definuje Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Tento způsob limitace použití čistírenských kalů na zemědělské půdě je částí odborníků i odborných skupin (SOVAK - Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s, Agrární komora České republiky, SMO ČR - Svaz měst a obcí ČR, ČAObH - Česká asociace oběhového hospodářství) kritizován.

Mikrobiální oživení organických hnojiv je zcela běžné a netýká se pouze čistírenských kalů, ale i statkových hnojiv. Určité mikrobiální oživení má i samotná půda. Podle provedeného průzkumu ÚKZUZ nepředstavuje hnojení čistírenskými kaly z pohledu sledovaných mikrobiologických parametrů zdravotní riziko.

Jiná skupina odborníků zastává názor, že mikrobiologické ukazatele a jejich zpřísnění mají v české legislativě své místo, a to zejména s ohledem na princip předběžné opatrnosti. Tato předběžná opatrnost se však netýká nebezpečí při použití neupraveného kalu, ale přítomnosti dalších polutantů potenciálně přítomných v kalech.

Tuto problematiku rozhodně nelze opomíjet. Četné studie prokazují, že v některých čistírenských kalech jsou skutečně přítomny látky, které mohou představovat riziko. Zatímco přítomnost anorganických polutantů (např. kovy) je v kalech dobře monitorována a jejich koncentrace je limitována již zmíněnou Vyhláškou č. 273/2021 Sb., organických polutantů přítomných v kalech může být celá řada a jejich monitoring je spíše v počátcích.

Je tedy nutné oddělit otázku hygienizace kalů ve smyslu úpravy kalů, při které dojde k poklesu obsahu indikátorových organismů a otázku dalších polutantů potenciálně přítomných v kalech, které by mohly být rizikem pro zdraví člověka či pro dobrou kondici hnojených půd. Hygienizací se zpravidla tyto organické polutanty neodstraní, proto limity pro mikrobiologické ukazatele riziko použití těchto látek neřeší.

Jednou z těchto látek jsou per a polyfluorovaných látky, souhrnně označované jako PFAS. Vzhledem k širokému použití PFAS v průmyslu i běžném životě jsou v prostředí tyto látky prakticky všudypřítomné. Jde o látky, které jsou obtížně odbouratelné se jejich koncentrace se v prostředí zvyšuje, mají tendenci se kumulovat. Jediným způsobem jejich odstranění je zákaz jejich použití.

V rámci EU zavedly 4 země limitaci těchto látek pro jejich použití na půdní blok, případně i samostatnou limitaci pro kal využívaný jako hnojivo (Například Holandsko zavedlo limit pro půdu - 109 ng/g suš pro PFOS a 44 ng/g sušiny pro PFOA, Německo limit por kal použitý jako hnojivo 100 ng/g sušinu jako sumu PFOS a PFOA).

MŽP si s ohledem na tato fakta uvědomuje, že povinná hygienizace kalů neřeší problematiku organických polutantů a její implementace znamená pro provozovatele ČOV nejen významné investice, ale i enormní zvýšení energetické náročnosti provozu, což s ohledem na současnou situaci může vést jak k ekonomickému vyčerpání těchto subjektů, tak k významnému navýšení spotřebitelských cen (stočné).

Z výše zmíněného se nabízí dvě otázky, na něž budeme hledat odpovědi v polemice, ve které oslovíme odborníky.

Komentáře

  1. Jedná se o nepochopení situace, vždyť jak manipulace (doprava), tak i zapravování kalů do zemědělské půdy se děje strojně, pracovníci nejsou ohroženi tím, že by kaly "ručně" zapravovali do půdy.

  2. Jen doufám, že v dané problematice budou osloveni skutečně odborníci, kteří budou hodnotit zdravotní rizika. Argumenty výše zmíněných odborníků, kteří se cítí býti limitováni novou vyhláškou, protože se na ni nestihli za posledních 6 let připravit, nepovažuji za zcela vypovídající. Hovoříme-li o staletých zkušenostech, je třeba si uvědomit, že ano jistě, ale analýza kalů z ČOV dnes a kaly před sto lety jsou diametrálně někde jinde, zatíženy nejen životním stylem, ale i průmyslem, atd. Nikdo nezpochybňuje přínos návratu organiky do půdy, ale je třeba se velmi zamyslet nad tím, jakou organiku tím máme na mysli. A vrátit se k přímé aplikaci kalů na zemědělskou půdu je velký krok zpět. Nelze ani najít jediný univerzální systém jak s nimi nakládat, bude třeba je posuzovat individuálně. Takže bude-li někdo argumentovat, že hovořím za kompostáře, protože sama jednu kompostárnu vedu, tak chci říci, že kompostování je pouze jednou z možností jak s kaly nakládat. A stavět celou argumentaci na skutečnosti současné ekonomické situace je úsměvné, když víme, že samotná vyhláška byla již 2x odsunuta, tudíž již dávno měli být všechny ČOV připraveny na tuto skutečnost a ne nyní půl roku před vejitím v platnost začít řešit tak trochu otázku pana Nerudy: "Kam s nimi?".

  3. Musím se smát. Četl někdo vůbec důvodovou zprávu k Vyhl.č.437/ 2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě? Zde je důležitý odstavec 1.6. proč se zavádí hygienizace kalů: "S ohledem na rozvolnění podmínek toho, kdo může provádět úpravu kalů a zpracovávat program v důsledku změny definic v návaznosti na transpozici rámcové směrnice o odpadech, došlo v České republice ke vzniku nových zpracovatelských zařízení, která mohou v souladu se souhlasem vydaným krajským úřadem provádět úpravu kalů tak, aby tyto kaly mohly být používány na zemědělské půdě. V průběhu posledních let tak v České republice vznikly čistírny odpadních vod, které nemají dostatečnou kapacitu k tomu, aby prováděly úpravu, popřípadě skladování všech kalů, které produkují, a zároveň došlo ke vzniku zařízení, která tuto úpravu mohou provádět. Rozvolněním podmínek pro toho, kdo může provádět úpravu kalů, vedlo tak k řadě případů obcházení zákona o odpadech. Subjekty, které měly provádět úpravu kalů, pouze využily možnosti kaly nově přebírat a vystavovat k nim program, aniž by skutečně kaly zbavily nebezpečných vlastností, případně jiným způsobem zastíraly skutečné nakládání s kaly. Tyto kaly jsou ve většině případů skladovány u zemědělce, který kaly převzal již mimo režim odpadů od oprávněných osob (na základě znění provozních řádů). Často se jedná o volně přístupné deponie, na kterých je uloženo až několik tisíc tun kalů. Volný přístup na tyto deponie, kde jsou kaly skladovány je velmi rizikový i z hlediska potenciální infekčnosti, ke které může dojít při změně mikrobiologie během delšího skladování. Vzhledem ke způsobu častého skladování mimo režim zákona o odpadech není možné požadovat např. zabezpečení odpadů před jejich nežádoucím znehodnocením (např. návozem kalů jiného původu jinými osobami), sekundární kontaminace aj. Příslušná obec, na jejímž katastrálním území jsou skladovány kaly z ČOV původem z čištění odpadních vod jiných obcí, nemá možnost toto skladování žádným způsobem ovlivnit". Hlavní důvodem zavedení hygienizace kalů byla ochrana veřejného zdraví!!! Důvod je nasnadě, kal je po určitou dobu skladován mimo režim zákona. Nikoliv vliv na rostliny či půdu, ale ochrana veřejného zdraví při nakládání s kalem byla důvodem zavedení zpřísněné hygienizace kalů. Toto odůvodnění předpokládám nikdy nezrušil a požadavek nadále trvá.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Seven energy
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
SEWACO
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP
Compag
ORGREZ
Ekosev
JMK Recycling
REMA
Huawei
Nevajgluj