Jak dopadají legislativní změny a požadavky taxonomie na obor vodovodů a kanalizací? A jaká technická screeningová kritéria musí vodohospodáři plnit? To vše vysvětlil Filip Wanner, manažer technických projektů ve společnosti Energie AG Bohemia, na letošní konferenci Vodárenská infrastruktura a její financování.
Taxonomie EU, která byla stanovena Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, definuje prostřednictvím technických kritérií environmentálně udržitelné hospodářské činnosti. Finanční sektor dokáže podle taxonomie určit environmentálně udržitelné investice.
Evropská taxonomie se zaměřuje na 6 environmentálních cílů: zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu, udržitelné využívání vodních zdrojů, oběhové hospodářství, omezování znečištění a ochranu biologické rozmanitosti. Navíc předepisuje podmínky, která je nutné splnit, aby hospodářská činnost byla s taxonomií v souladu. Důležité je, aby nedocházelo k poškozování environmentálních cílů, dále přispívat k jejich zlepšování a zároveň plnit tzv. technická screeningová kritéria.
Tato kritéria jsou definována pro jednotlivá odvětví hospodářské činnosti, tzn. i pro obor vodovodů a kanalizací. „Měla by určovat environmentálně nejreálnější potenciální přínosy, vymezit minimální požadavky na jejich plnění a co je nejdůležitější, být v co největší míře kvantitativní a obsahovat v maximální možné míře prahové hodnoty,“ vysvětluje Wanner.
Čtyři delegované akty
Důležitým prvkem celé taxonomie je delegovaný akt, podle kterého musí některé hospodářské společnosti zveřejňovat tzv. nefinanční reporting. Podniky tak mají povinnost zveřejnit i tzv. podíl z obratu z produktů nebo služeb, podíl kapitálových výdajů z produktů nebo služeb a podíl provozních výdajů z produktů nebo služeb, které jsou v souladu s taxonomií.
„Zastupuji společnost Energie AG Bohemia, která je součástí rakouské společnosti Energie AG Oberösterreich. Tato společnost již zveřejňuje na svých webových stránkách i nefinanční reporting, včetně výše uvedených údajů o souladu hospodářské činnosti s kritérii Taxonomie EU,“ uvádí Filip Wanner.
Technická screeningová kritéria jsou v současné době vyjádřena pomocí čtyř delegovaných aktů. Climate Delegated Act (2021/2139), který byl vydán v lednu 2022, a od té doby je v platnosti, se věnuje problematice environmentálních cílů, nezhoršování životního prostředí a adaptaci na klimatické změny.
Na něj navazuje doplňující Complementary Climate Delegated Act (2022/1214), který byl v médiích prezentován jako delegovaný akt měnící Green Deal, stanovuje podmínky pro zařazení produkce elektrické energie z jádra a plynu. V lednu 2024 následoval Amendments to the Climate Delegated Act (2023/2485), ve kterém došlo k opravě použitého názvosloví pro jednotlivé jazykové verze.
Poslední delegovaný akt - Environmental Delegated Act (2023/2486) – stanovil technická screeningová kritéria pro čtyři zbývající environmentální cíle, a sice oběhové hospodářství, udržitelné nakládání s vodními zdroji, prevenci znečistění a podporu biodiverzity.
Kritéria v oblasti zmírňování změny klimatu
Technická screeningová kritéria se v rámci cíle zmírňování změny klimatu zabývají oblastí zásobování vodou, výstavbou, rozšiřováním a provozem systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody. Uvádí, že čistá průměrná spotřeba energie na odběr a úpravu vody by neměla přesáhnout 0,5 kWh na metr krychlový vyprodukované dodávky vody.
Další možností, jak kritéria splnit, je dosažení patřičné míry ztrát vody z vodovodních sítí.
V případě obnovy systémů vodovodů a kanalizací je možné splnit taxonomická kritéria snížením čisté průměrné spotřeby elektrické energie o nejméně 20 % ve srovnání s posledními třemi roky, anebo snížením ztrát vody o 20 %, nebo při dosažení hodnoty 0,5 kWh.
Čistírny odpadních vod (ČOV) mohou kritéria splnit, pokud jejich čistá spotřeba energie nepřesahuje: 35 kWh na populační ekvivalent (PE) ročně při kapacitě čistírny nižší než 10 tis. PE, 25 kWh na PE ročně při kapacitě čistírny mezi 10 tis. a 100 tis. PE, 20 kWh na PE ročně při kapacitě čistírny vyšší než 100 tis. PE.
Pokud dojde k výstavbě nebo rozšíření čistírny odpadních vod, posuzují se přímé emise skleníkových plynů a vypočítavá se uhlíková stopa. Cílem je rekonstrukcí nebo výstavbou snížit emise CO2.
Poslední bodem ve zmírňování změny klimatu jsou kritéria pro anaerobní digesci kalu z ČOV. Systém by měl mít plán monitorování a havarijní plán k minimalizaci úniků. Vyrobený bioplyn by navíc měl být spalován a využíván na výrobu elektrické a tepelné energie nebo biometanu.
Kritéria v oblasti přizpůsobování se změně klimatu
Environmentální cíl přizpůsobování se změně klimatu nedisponuje prahovými hodnotami. Popisuje systém na zavedení fyzických a nefyzických (adaptačních) řešení, která snižují nejvýznamnější rizika spojená s klimatem.
„Účelem je popsat jednotlivé možné scénáře změn klimatu s dopadem na provozovanou infrastrukturu, například dopad změny teploty na úpravnu vody nebo čištění odpadních vod, popsat potenciální rizika a možnosti, jak klimatickým změnám v průběhu horizontu dalších 10, 20 let čelit,“ vysvětluje Wanner.
Kritéria v oblasti udržitelného využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů
Ve třetím environmentálním cíli - Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů – se vyskytuje několik oblastí, které se přímo dotýkají oboru vodovodů a kanalizací. V bodě zásobování vodou jsou rozepsána čtyři kritéria, podle kterých je možné dosáhnout souladu s taxonomií, přičemž většina z nich se shoduje se směrnicí o jakosti vody, učené k lidské spotřebě. Musí být dosaženo patřičných ztrát vody v daném systému, dále jsou všechna odběrová místa na úrovni spotřebitele měřena a zároveň by systém zásobování vodou měl mít všechna potřebná povolení k odběru vody.
V případě čištění městských odpadních vod technická screeningová kritéria počítají s tím, že systém nevede ke zhoršení dobrého stavu a plní rámcovou směrnici o vodách. Dále se technická screeningová kritéria zabývají systémy udržitelné městské kanalizace, které musí disponovat plány na zadržování dešťové vody.
Kritéria v oblasti přechodu na oběhové hospodářství
Pro vodohospodářství je v rámci environmentálního cíle přechodu na oběhové hospodářství relevantní problematika zpětného získávání fosforu. Taxonomická kritéria počítají v případě získávání tzn. struvitu na úrovni 15 % vstupního zatížení fosforem. Poslední oblastí je výroba alternativních vodních zdrojů, která rozlišuje problematiku nakládání nebo využívání vyčištěných odpadních vod.
„Taxonomie EU přináší zcela nový pohled na provozování vodovodů a kanalizací. Ne všechna kritéria budeme muset a priori plnit, ale v rámci financování obnovy je nutné se jimi do budoucna zabývat,“ uzavírá Filip Wanner.
Článek byl zveřejněn ve zkrácené verzi. Plné znění naleznete v časopise Průmyslová ekologie 1/2025, který brzy vyjde.
Komentáře