Uhlí hlásí comeback, příští rok by se emise z výroby elektřiny mohly dostat na maximum

V loňském roce došlo k meziročnímu poklesu globální poptávky po elektřině o 1 %. Letos by měla poptávka po elektřině vzrůst o 5 %, v následujícím roce o další 4%.

S postupem času by mělo dojít k odklonu od využívání uhlí jako energetického zdroje. Evropská unie svou klimatickou-energetickou politikou tlačí na masivní snižování emisí a přechod na čistou energii. Spojené státy plánují snížit emise skleníkových plynů o polovinu do konce tohoto desetiletí. Výroba elektřiny z tohoto fosilního paliva by tak měla být výrazně snížena. Jenomže vývoj posledních několika měsíců ukazuje, že realita je v některých státech úplně jiná.

Výroba z uhlí roste

V sousedním Německu lze zpozorovat, že výroba elektřiny ze spalování uhlí nabrala na důležitosti. Při první vlně koronavirové pandemie v loňském roce došlo ke zpomalení poptávek po elektřině. Spotřeba elektřiny se propadla kvůli omezení ekonomické aktivity vyvolané protipandemickými opatřeními. Na globálním trhu byl v té době vysoký nadbytek plynu, jenomže přepnutí z plynu na uhlí nedávalo velký smysl.

V letošním roce se dynamika trhu opět proměnila, jelikož došlo ke zvýšení poptávky po energii. Zvýšila se tím i cena všech komodit, včetně těch energetických. I přes zvyšující se cenu emisních povolenek, prudce narostla cena plynu, což vedlo k tomu, že němečtí výrobci elektřiny byli nuceni zredukovat výrobu elektřiny z plynových elektráren o více než 2 GW. Během stejné doby vzrostla výroba z uhlí o více než 1 GW. V době, kdy země odstavují uhelné elektrárny, v Německu v roce 2021 vlivem těchto faktorů vzrostl podíl uhlí na výrobě elektřiny.

Nejisté cíle

Výroba elektřiny z uhlí má ve Spojených státech stále významný podíl, a to i když od roku 2010 odstavili 30% kapacit z uhelných elektráren. Američtí analytici se domnívají, že letos klesne výroba elektřiny z plynu jen mírně na 38%. Obnovitelné zdroje energie v energetickém mixu sice zvyšují svůj podíl, i tak by se spotřeba uhlí měla navýšit kvůli vyšší ceně plynu.

Pakliže by takové ceny plynu přetrvávaly i nadále, mohl by se podíl uhlí v tomto roce v USA zvednout z loňských 20% na 24%. Taková situace by příliš nenahrávala americkým klimatickým cílům, které se příchodem nového prezidenta Bidena zpřísnily.

Zájem o uhlí roste