Uplynulý rok byl pro obor fotovoltaických elektráren (FVE) v ČR v mnoha směrech přelomový. Typický je velký útlum u realizací FVE na rodinných domech. Obecně lze říci, že kdo měl zájem o fotovoltaiku, ten si ji pořídil v období vysokých cen elektřiny. Zdánlivě podobná je situace u velkých fotovoltaických elektráren s přímou dodávkou elektřiny do distribuční sítě, kde je realizace aktuálně téměř nemožná.
Výrazný pokles výkupních cen ze strany obchodníků s elektřinou, které se smlouvají vždy na jeden rok, přivádí totiž velkou část investorů do velice obtížné finanční situace. Přiměřená výkupní cena by se měla pohybovat nad úrovní 2000 Kč/MWh, v současné době ale vykupující společnosti nabízejí cenu 500 až 1000 Kč/MWh a jsou i společnosti, která nenabízí výkup vůbec. Tímto dochází k výraznému omezení výstavby FVE na volných plochách.
Nadějí pro tento typ obnovitelných zdrojů, které Česká republika akutně potřebuje, by mohly být kontrakty PPA (Power Purchase Agreement), tedy dlouhodobé smlouvy s odběrateli, kteří chtějí nebo jsou nuceni využívat bezemisní elektřinu, ale nemají pro vlastní realizaci odpovídající střechy, pozemky nebo volné investiční prostředky. Další šancí pro tento typ fotovoltaických elektráren je jejich výstavba dodavateli elektřiny, kteří si regulací vlastní FVE mohou řídit odchylku a snížit tím tento - v poslední době stále narůstající - náklad v podobě proměnlivého výkonu FVE.
Kontinuálně probíhá výstavba fotovoltaických elektráren na střechách nebo pozemcích pro firemní zákazníky, tedy s využitím elektřiny pro vlastní spotřebu. Více než ekonomický aspekt je poslední době důležitá nutnost snížení uhlíkové stopy. Firmy díky vlastní výrobě elektřiny šetří cenu za komoditu a za distribuci. Pokud však firma nakupuje elektřinu na spotovém trhu, musí řešit negativní ceny na trhu.
Každý subjekt, který se rozhodl pro fotovoltaiku a je na spotovém trhu, by si měl uvědomit, že nemůže počítat úsporu z průměrné ceny elektřiny. Obecně totiž platí, že cena silové elektřiny v období jaro, léto a podzim je ovlivněna přebytkem elektřiny z fotovoltaiky a tato cena je nízká i na spotu. Když si pak investor dopočítá dokupovanou cenu elektřiny na spotovém trhu a její množství, zjistí, že je cena za jednu megawatthodinu výrazně vyšší, než by byla průměrná cena, kdyby nakupoval veškerou elektřinu ze sítě.
Určitou nadějí do budoucna by pro rozvoj fotovoltaiky mohla představovat komunitní energetika a rozvoj energetických společenství, která umožní např. prodej přebytků elektřiny z fotovoltaických elektráren členům těchto společenství za cenu, která bude vyšší, než jakou nabízí obchodníci v rámci výkupu elektřiny. V této oblasti jsme ale teprve na začátku a ještě několik let potrvá, než se tento segment rozroste a bude hrát výraznější roli na českém energetickém trhu. Existuje ale již celá řada energetických společenství, která jdou tímto směrem.
Současná podoba podpory FVE nestačí k plnění závazků ČR
V roce 2024 jsme zažili vysoký nárůst počtu hodin se zápornou cenou elektřiny. Pro výrobce elektřiny z fotovoltaických elektráren je toto limitující v případě, kdy nemají fixní cenu elektřiny, nýbrž nakupují a prodávají elektřinu na spotovém trhu. Ve chvíli, kdy cena elektřiny na spotu klesne na částku, kdy cena elektřiny na spotu plus marže obchodníka za prodej klesne pod nulu, musí výrobce za dodanou elektřinu dokonce platit. S dalším rozvojem fotovoltaických elektráren se tento trend záporných cen bude v následujících několika letech vyskytovat stále častěji a pro majitele a provozovatele fotovoltaických elektráren bude stále těžší optimalizovat chod těchto zařízení.
Vyhráno nemusí mít v budoucnu ani ti, kteří většinu elektřiny z fotovoltaických elektráren spotřebují na místě pro vlastní potřebu. V současné době se objevují zprávy, že subjekt, který bude mít vlastní fotovoltaickou elektrárnu nebo bude zapojen do sdílení elektřiny, bude platit speciální poplatek na dokupované množství elektřiny, což by mohlo výrazně zhoršit ekonomiku a tím i návratnost investice do fotovoltaiky.
Argumentem pro zavedení těchto poplatků je ztížená predikovatelnost spotřeby odběratelů a tím nárůst nákladů za odchylky u obchodníků. Snahou je, aby tyto náklady, které vyvolal rozvoj fotovoltaických elektráren, nenesli všichni spotřebitelé, ale jen ti, kteří je způsobují. Nelze předpokládat, že by se zákaz těchto poplatků mohl řešit legislativně, v tomto případě toto bude muset vyřešit trh a bude i výzvou pro distributory elektřiny vyvinout a uvést do praxe takové algoritmy, které zpřesní predikce spotřeby i pro subjekty, které mají vlastní fotovoltaické elektrárny nebo se zapojili do komunitní energetiky.
Dočkáme se podpory jako v Německu?
Pro maximalizaci výnosu z fotovoltaické elektrárny stále platí, že je třeba správně dimenzovat její velikost. Dále bude nezbytné stavět nové fotovoltaické elektrárny v kombinaci s bateriovými úložišti a systémem inteligentního řízením provozu těchto zařízení s ohledem na predikci vlastní spotřeby, předpověď počasí a predikci spotových cen na následující den.
Dalším přínosem takovýchto inteligentních řešení může být částečné snížení rezervované kapacity a tím úspora nákladů. Správný výběr EMS (energy management systém) umožní dále řídit kompletní tok energií ve firmách a případně zapínat nebo odpojovat systémy s ohledem na rezervovanou kapacitu a spotové ceny elektřiny.
Bez inteligentního řízení provozu fotovoltaických elektráren v kombinaci s bateriovým úložištěm nebude do budoucna možné využít maximální potenciál těchto zařízení. Vedle toho nabízí bateriové úložiště možnost zapojení se do služeb výkonové rovnováhy pro společnost ČEPS. Kombinace technické a obchodní flexibility povede k výraznému zlepšení ekonomiky provozu těchto zařízení.
Jiná situace je například v sousedním Německu. Legislativa doposud zajišťuje všem výrobcům elektřiny z fotovoltaiky pevnou výkupní cenu garantovanou na dobu 20-ti let od uvedení FVE do provozu. Toto je preferovaný model, kdy je možné realizovat výstavbu velkých fotovoltaických elektráren s přímou dodávkou elektřiny do sítě. Bohužel je toto z politického hlediska v ČR téměř neprůchozí už s ohledem na očekávané krácení podpory pro stávající fotovoltaické elektrárny realizované v letech 2008 až 2011, které bylo prosazeno v rámci novely energetického zákona označovaný LEX OZE III.
Současný trend v oblasti rozvoje fotovoltaických elektráren v brzké době ukáže, že Česká republika nebude schopna plnit cíle výstavby podporovaných zdrojů energie, ke kterým se zavázala a bude třeba učinit taková opatření, aby se provoz fotovoltaických elektráren stal opět finančně zajímavý a financovatelný bankami nebo upravit tyto cíle tak, aby rozvoj fotovoltaiky šel ruku v ruce s rozvojem krátkodobé i dlouhodobé akumulace elektřiny, například ukládáním přebytků elektřiny do vodíku a s rozvojem a digitalizací distribučních a přenosových elektrických sítí. Ocení to nejen současní provozovatelé fotovoltaických elektráren, ale také realizační firmy, pro které jsou prudké výkyvy poptávky těžko uchopitelné a v mnoha případech likvidační.
Komentáře