Kdo má zodpovědnost za podání CBAM zprávy a jak stanovit a vypočítat skutečné emise? Na konferenci Nová pravidla pro emisní obchodování - EU ETS 1 a EU ETS 2 všechny tyto otázky zodpověděla Magdaléna Holmanová z Ministerstva životního prostředí ČR.
Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), neboli uhlíkové clo, musí platit dovozci za zboží, při jehož výrobě vznikly emise a bylo dovezeno ze třetích zemí. CBAM zabraňuje tomu, aby výrobci, kteří vyrábí takové zboží na území Unie, nepřesouvali výrobu do zemí, kde nejsou tak přísné klimatické politiky. Zároveň vyrovnává podmínky mezi evropským průmyslem, který podléhá systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), s podniky ze států mimo EU.
Mechanismus funguje v souladu se systémy ETS1 a ETS2. CBAM produkty byly vybrány kvůli své vysoké emisní uhlíkové náročnosti a vysokému riziku úniku uhlíku. Vztahuje se na cement, elektrickou energii, hnojiva, železo a ocel, hliník, vodík a výrobky z uvedeného zboží. „Tyto produkty můžeme nalézt v příloze 1 nařízení CBAM a jsou zahrnuté pod kódy kombinované nomenklatury (KN), které se používají pro dovoz výrobků. Také jsou uvedené v celním prohlášení,“ vysvětluje Magdaléna Holmanová.
Uhlíkové clo pokrývá přímé emise z výroby produktu na úrovni zařízení, dále nepřímé emise, například elektřinu, která byla spotřebována na výrobu zboží i prekurzory výrobků. Zpoplatněny nejsou emise z těžby surovin, dopravy nebo následné spotřeby, distribuce a konce životnosti. Vztahuje se na všechny výrobky, které byly vyrobeny mimo území EU, kromě Islandu, Lichtenštejnska, Norsko a Švýcarsko a dalších územích. Obecně je možné říci, že za vyvážené zboží se považuje zboží ze třetích zemí v souladu s pravidly nepreferenčního původu podle článků 59 nařízení č. 915/2013.
Pět kroků, které udělat, když dovážím CBAM zboží
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře