Účinky mohou být záludné, komentují vědci chystaný zálohový systém

Během letošního léta by vláda měla projednat novelu obalového zákona, která zavede povinné zálohování PET lahví a plechovek. Proti nové legislativě se teď vyjádřila i vědecká sféra, která upozornila na to, že systém by mohl přinést i rizika a náklady, se kterými se dosud nepočítalo.

Novelou zákona o obalech č. 477/2001 Sb. má Ministerstvo životního prostředí, které zákon připravilo, v úmyslu prostřednictvím 4korunových záloh zvýšit tříděný sběr vybraných nápojových obalů, zredukovat odhazování odpadu v přírodě a navýšit procento recyklace zálohovaných obalů.

Podle ministerstva má být nový systém doplněním stávajícího systému třídění odpadů, který by neměl narušit. Odpůrci nové legislativy ale s takovým argumentem nesouhlasí a uvádí, že naopak dojde k tomu, že se celý systém násobně prodraží. Nutné je také dodat, že současný systém tříděného sběru je na velmi dobré úrovni, jelikož se vysbírá osm lahví z deseti uvedených na trh a unijní legislativa po nás požaduje zintenzivnit sběr na 90 % nápojových obalů.

K novele zákona se během meziresortního připomínkového řízení sešlo několik set připomínek, a to většinou zásadních, přičemž některá připomínková místa dokonce požadovala úplné stažení novely. Proti novele jsou municipality, průmysl, maloobchod i ostatní rezorty. Zdá se tak, že nový systém má podporu pouze Ministerstva životního prostředí a nápojářských a obalových společností. Před úskalími zálohového systému varuje i platforma, sdružující vědce a vědkyně (Sound of Science), která uvedla, že jeho zavedení může vyvolat nezamýšlený efekt.

Další skryté náklady

V loňském roce si Svaz obchodu a cestovního ruchu nechal vyhotovit analýzu, ze které vyplynulo, že zavedení systému zálohování vybraných nápojových obalů přijde na více než 5 miliard Kč. Náklady na provoz pak ročně přesáhnou miliardu korun.

Při zavádění systému budou podle analýzy nejnákladnější položkou stavební úpravy, které bude nutné při umístění automatů, vytvoření skladových prostor pro obaly a dále cena za pořízení samotných automatů. Do nákladů se promítne i personální výlohy, pravidelné zaškolování obsluhy, elektrická energie potřebná k nepřetržitému provozu a pravidelný servis automatů.

K tomu vědecká platforma dodává, že kalkulace neobsahují další celospolečenské náklady, související s psychologickými, morálními a společenskými aspekty ovlivňujícími jednání člověka, které hůře jsou vyčíslitelné. „Právě tato tzv. behaviorální hlediska při tvorbě environmentálních politik často chybí a jejich zapojení doporučuje například tato studie OECD,“ uvádí klimatická agentura.

Podle vědců může docházet k obcházení pravidel ze strany výrobců a dovozců, logistiky a maloobchodu, kteří se mohou snažit vyhnout transakčním nákladům na vytvoření zálohového systému. „Dělají to například volbou objemů nápojových obalů, na které se regulace nevztahuje, nebo změnou materiálu obalu, ale nikoli environmentálně žádoucím substitutem,“ vysvětluje Sound of Science.

Dále upozorňují na fakt, že pokud budou nápojové obaly označeny identifikačními znaky zálohového systému, stane se z takových obalů cenina a roste tím riziko, že budou padělány, a to napodobování ochranných znaků apod. Nevyhnutelně pak musí být součástí celého systému náklady na zabezpečení a prevenci zneužití systému.

Bude třeba počítat také s tím, že kolem košů může docházet k nepořádku. „V rámci zálohového systému pak rostou i náklady na čištění veřejného prostoru, jehož součástí jsou odpadkové koše. Pro některé zálohované obaly je typická spotřeba ‘na cestě’, zvláště lahve objemu 0,3, či 0,5 l. Ty pak často i přes zálohu končí v odpadkových koších, které jsou zase cílem jiných, kteří je v koších hledají a chtějí zpeněžit. Tím dochází k rozhrabování odpadků a nepořádku kolem popelnic,“ říká platforma.

Problémem může být i vnitřní motivace spotřebitelů, kteří i přes finanční motivaci mohou zálohované obaly odhazovat do odpadkových košů nebo do směsného komunálního odpadu. „Zaplacením zálohy dochází k vytěsnění některých vnitřních motivací ke zpětnému odběru a spotřebitel zaplacenou zálohu považuje vlastně za nákup práva k nejpohodlnějšímu odhození obalu do odpadkového koše,“ vysvětlují vědci.

Spotřebitelé navíc mohou nabýt dojmu, že vrácení zálohovaných obalů je dostatečnou (navíc odměněnou) aktivitou a není třeba třídit ostatní složky odpadů, za které nebudou odměněny zálohou. „Nakolik budou spotřebitelé do budoucna ochotni dobrovolně bez cenových motivací třídit ostatní využitelné složky komunálních odpadů, kterých je mnohonásobně více než snadno recyklovatelných PET lahví a nápojových plechovek, a které zálohovat nelze?“ ptá se klimatická agentura.

V neposlední řadě vědci připomínají, že další náklady vzniknout tím, že PET lahve budou muset být vyčleněny ze současného sběru prostřednictvím barevných kontejnerů. Stávajícímu systému totiž výrazně poklesnou příjmy ze sběru a úpravy PET lahví. Také bude nutné vynaložit další finanční prostředky na osvětu spotřebitelů, aby pochopili, proč teď mají PET lahve nesešlapávat, když to dělali celá léta.

Je to skutečně ta nejlepší cesta?

Lidské jednání určuje celá řada faktorů, nejenom ekonomická motivace. Vědci zdůrazňují, že podle studie z roku 2022 jsou v českých podmínkách v případě odděleného sběru odpadů nejsilnější tzv. situační faktory. Jedná se o faktory, které odrážejí míru pohodlí pro spotřebitele, když se rozhodl, že bude odpad třídit. Konkrétně to znamená, jak přiměřená je dostupnost sběrné sítě, jak daleko má člověk ke sběrné nádobě, zda nejsou nádoby přeplněné, jestli je prostředí nádob na oddělený sběr odpadů bezpečné apod.

„Pokud je hlavním smyslem záloh zvýšení míry odděleného sběru vybraných využitelných složek komunálního odpadu a jejich recyklace a snížení litteringu, pak by logickou otázkou mělo být: existují i jiné nástroje než zálohování, které by vedly ke stejnému cíli s vynaložením nižších společenských nákladů a vyššími společenskými přínosy? Třeba jako další zkvalitňování již funkční sběrné sítě?“ říká klimatická agentura.

Velmi často se mezi argumenty pro zálohování objevuje to, že v řadě evropských zemí zálohové systémy úspěšně fungují. Podle vědců ale v takovém případě mluvíme o odlišné situaci, než v jaké byla naše republika, protože v těchto zemích nejprve spustily zálohový systém a až poté přistoupily k oddělenému sběru.

„Funkční systém odděleného sběru, který je založený na dlouhodobé výchově spotřebitele k určitému chování, by musel změnit některé parametry, které ale vyžadují jinou výchovu spotřebitele. Systémy se tak nedoplňují, ale do určité míry vylučují,“ vysvětlují vědci a dodávají: „I kdyby zahraniční zkušenosti ukazovaly, že zálohové systémy nejsou bez rizik, i kdyby desítky odborných analýz, které se v posledních 10 letech věnovaly systému záloh v podmínkách České republiky, potvrdily, že zavedení zálohového systému nápojové obaly nemá jednoznačně pozitivní environmentální efekty a generuje prohibitivní společenské náklady, vč. těch utopených, pak na zavedení nebo nezavedení zálohového systému to nebude mít žádný vliv. Jde totiž o ryze politické rozhodnutí, pro které věcné argumenty nejsou ty nejdůležitější.“

Zdroj:www.sosinfo.cz