Hlavním důvodem předložení je adaptace českého právního řádu na nové nařízení (EU) 2024/1735 kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise. Nařízení o průmyslu pro nulové čisté emise je zcela novým předpisem tohoto druhu na úrovni Evropské Unie i České republiky.
Soustředí se na na podporu výroby vyjmenovaných technologií a do budoucna i jejich významných součástí (komponent) s indikativním cílem dosáhnout zajištění 40% evropské spotřeby těchto technologií výrobou právě na území EU. Nevztahuje se výlučně na aspekty zkrácení povolovacích procesů pro výstavbu zařízení na výrobu vyjmenovaných technologií, ale pokrývá řadu dalších oblastí, jako je zajištění dostatečných kapacit pro zachytávání CO2, zadávání veřejných zakázek, zřizování regulačních pískovišť nebo údolí pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise a také oblast vzdělávání v průmyslových odvětvích technologií pro nulové čisté emise. Výše uvedené oblasti jsou v českém právním řádu již dílčím způsobem řešeny, nicméně adaptace českého právního řádu na nové nařízení prostřednictvím prostých novelizací existujících předpisů se jeví jako nevyhovující, a proto je navrhována adaptace formou samostatné zákonné úpravy.
Navrhovaný zákon se omezuje pouze na aspekty, které bylo potřeba upravit pro řádné zajištění aplikace nařízení na národní úrovni a neobsahuje prvky, které by překračovaly rámec úpravy předmětného nařízení. Vymezuje tak institucionální zajištění aplikace nařízení na národní úrovni a určení jednotných kontaktních míst, a upřesňuje jejich pravomoci. Dále stanovuje požadavky na proces administrace a schvalování žádostí o uznání projektu výroby technologií pro nulové čisté emise jako strategický. Ve změnových částech navrhovaného zákona jsou pak obsaženy změny stávajících právních předpisů (zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, stavebního zákona a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí).
Aplikace nařízení o průmyslu pro nulové čisté emise na národní úrovni bude pro řadu orgánů představovat rozšíření jejich stávající působnosti. S tím se váže potřeba zajistit dostatečné personální a finanční zajištění nové agendy. Nicméně vzhledem k tomu, že dle nařízení budou teprve postupně přijímány prostřednictvím aktů Komise v přenesené pravomoci, nelze v tuto chvíli specifikovat rozsah nárůstu nové agendy jednotlivých orgánů. Personální a finanční potřeby jednotlivých orgánů pro účely řádného zajištění nové agendy bude tedy potřeba vyhodnocovat průběžně v návaznosti na přijímání jednotlivých aktů Komise.
Výjimku tvoří Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který bude pověřen výkonem činnosti jednotného kontaktního místa a zároveň tedy i specializovaného stavebního úřadu pro všechny technologie vyjmenované v příloze nařízení o průmyslu pro nulové čisté emise.
Kvůli velmi krátkým lhůtám pro adaptaci se navrhuje účinnost zákona dnem následujícím po zveřejnění ve Sbírce zákonů ČR.
Stanovisko SP ČR
Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) navrhuje vhodněji adaptovat nařízení NZIA zejména v oblasti definicí, zodpovědnosti jednotného kontaktního místa za usnadnění povolovacích postupů či doplnění zodpovědných orgánů. U lhůt musí být jasně stanoveno, že při existenci kratší lhůty v právním řádu se použije tato. Mezi dotčená odvětví navrhujeme doplnit odvětví tepelně izolačních materiálů.
Celé stanovisko naleznete zde.
Komentáře