„Jako politici jste nepochopili závažnost situace,“ vyjadřuje se chemický průmysl k nové Dohodě o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal), kterou představila na konci února Evropská komise.
Zástupci Svazu chemického průmyslu odeslali 4. 3. otevřený dopis předsedkyni Evropské komise, ve kterém vyjádřili své rozčarování z nedávné dohody s názvem Clean Industrial Deal. Komise v ní slibuje posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, nicméně neupouští od ambiciózních plánů na jeho dekarbonizaci.
„Na jedné straně jste ve svém prohlášení sdělila, že Vám první Antverpská schůzka před více než rokem otevřela oči a ukázala, že se Evropa neubírá ve své průmyslové politice správným směrem, na straně druhé jste za toto období pro změnu směru a pro zastavení deindustrializace Evropy neudělali téměř nic,“ uvádí svaz v dopise.
Chemickému průmyslu se nepozdává, že Komise trvá na dosažení cílů uhlíkové neutrality do roku 2050 a ignoruje události posledních několika týdnů, kdy prezident Trump několik hodin po své inauguraci podpisem stvrdil odstoupení Spojených států od Pařížské dohody o změně klimatu. Následně řada nadnárodních společností, jako je britská energetická společnost BP nebo americký ropný a plynárenský gigant ExxonMobile, uvedla, že odkládají ekologické strategie vedoucí k dekarbonizaci.
Další regiony a kontinenty buď s dekarbonizací vůbec nepočítají, případně mají cíle vytyčeny až na rok 2060 nebo 2070. „EU přes řadu výzev stále zůstává „slepým průkopníkem“ dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050 a ignorujete, že minimálně vnitrozemské státy a v nich působící firmy ženete do ekonomické propasti,“ doplňuje Svaz chemického průmyslu.
Podle Svazu EK náležitě nezareagovala na aktuální situaci různých evropských firem, kterou označuje za alarmující. Jako příklad uvádí další pokles výroby oceli v roce 2024 o 9 mil. t, kterou oznámil největší producent oceli na světě, společnost ArcelorMittal. Od roku 2020 se výroba hliníku v EU snížila o 50%. „Evropský chemický průmysl, který je nutnou podmínkou pro zachování soběstačnosti v oblasti zdravotnictví, baterií či vojenské výroby a dalších odvětví zde nebude existovat,“ varuje svaz.
Svaz připomíná, že Komise musí při navrhování klimatických cílů zohlednit nákladovou a hospodářskou efektivnost, konkurenceschopnost hospodářství u odvětví, u kterých hrozí největší riziko úniku uhlíku, nákladově účinné a bezpečné technologie, které je možné rozšiřovat, a dostupnost a bezpečnost dodávek energie. Navíc upozorňuje, že opatření musí být přijímána rychle, jinak bude pozdě. „Není již čas a na vaše přání se zase v přátelské atmosféře potkat v Antverpách za rok a sdělit si co je nového, již vůbec nemusí dojít: nebude s kým,“ uvádí.
Odmítá také zřízení Průmyslové dekarbonizační banky, kterou Komise navrhla a prostřednictvím které by mělo docházet k přerozdělování peněz ze systému EU ETS, i vytváření dalších dotačních politik. Nic takového totiž nemůže dlouhodobě nahradit návratnost investic založených na tržních principech. „Je to jen další byrokracie a nástroj k přerozdělování prostředků, které si komise bere od podnikajících subjektů v podobě různých daní. Uvědomujete si, že když tyto subjekty nebudou prosperovat, vy tak jako tak žádné prostředky na přerozdělování mít nebudete?“ ptá se chemický průmysl.
Zástupci Svazu chemického průmyslu proto vyzývají k zásadní změně evropské politiky. To znamená prodloužit cíle uhlíkové neutrality minimálně do roku 2060, zrušit všechny další cíle pro snížení emisí nad rámec 55% úspor a zrušit dosažení náhrady 42% fosilních energetických zdrojů obnovitelnými v roce 2030.
Dále provést zásadní proměnu systémů EU ETS 1 i 2. Konkrétně uvádí, že by ze systému měli být vyřazeni finanční investoři, cena povolenky by měla být zastropovaná a měl by být zaveden princip kompenzace snižování emisí do výše platby za nakupované povolenky pro energeticky náročné průmysly.
Požadují snížení ceny elektřiny a plynu pro energeticky náročný průmysl tak, aby ceny byly srovnatelné s cenami v USA a Číně. V neposlední řadě by mělo dojít k eliminaci podstatné části regulatorních předpisů omezujících podnikání v EU, včetně zastavení implementace ESG pro všechny firmy včetně velkých korporací.
„Potřebujeme zásadní změnu prostředí, podporující podnikavost, ekonomickou návratnost a efektivitu volající po inovacích a podporující zdravou motivaci všech napříč celou společností, od občanů až k průmyslu, a ne další proklamace,“ dodává svaz.
Komentáře