Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (dále jen „směrnice“) stanovuje povinnost členským státům přijmout opatření nezbytná k zajištění toho, aby minimální požadavky na energetickou náročnost budov nebo ucelených částí budov byly stanoveny za účelem dosažení nákladově optimálních úrovní.
Členské státy musí vypočítat nákladově optimální úrovně minimálních požadavků na energetickou náročnost za použití srovnávacího metodického rámce vypracovaného v souladu s příslušnými parametry, jako jsou klimatické podmínky a praktická dostupnost energetické infrastruktury a srovnají výsledky tohoto výpočtu s platnými minimálními požadavky na energetickou náročnost.
Směrnice dále stanovuje, že členské státy oznámí Evropské komisi (dále jen „Komise“) veškeré vstupní údaje a předpoklady použité k těmto výpočtům a rovněž výsledky těchto výpočtů. Zprávy musí být předkládány Komisi v pravidelných intervalech, jejichž trvání nebude delší než pět let.
Povinnost na minimální požadavky na energetickou náročnost budov nebo ucelených částí budov stanovené na nákladově-optimální úrovni byla do národní legislativy transponována zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov.
Česká republika již na základě uvedené povinnosti oznámila Evropské komisi dvě zprávy s výpočty minimálních požadavků na energetickou náročnost stanovené na nákladově optimální úrovni. První v roce 2012 a druhou až v roce 2018, kdy Evropská komise posunula termín pro její podání.
Níže je k dispozici třetí zpráva, kterou ČR předložila Komisi za účelem naplnění požadavku uvedené směrnice. Zpráva byla zpracována společností SEVEn ve spolupráci s Českým vysokým učením technickým v Praze za podpory finančních prostředků z Technologické agentury ČR.
Metodicky je výpočet oproti předcházejícím zprávám výrazně rozsáhlejší. Základní počet variant pro jednu budovu je cca 4000. Zároveň došlo k rozšíření počtu budov o administrativní budovu s lehkým obvodovým pláštěm. Oproti předchozím zprávám vstupují nově do výpočtu i další technologie, vzhledem k jejich rozšíření a užití v budovách.
Aktualizace vstupů nákladového optima v oblasti hospodaření energií v budovách ČR[pdf, 3819 kB]
Aktualizace vstupů nákladového optima v oblasti hospodaření energií v budovách ČR - příloha 1 - dotazník[pdf, 394 kB]
Komentáře