Zatímco se němečtí politici přou o možné prodloužení doby provozu jaderných elektráren, kancléř Olaf Scholz odložil rozhodnutí na výsledek druhého zátěžového testu, který provedli provozovatelé přenosové soustavy. Zátěžový test se zaměří i na případnou solidaritu v oblasti dodávek elektřiny se sousedy v rámci EU. Výsledek se očekává v nadcházejících týdnech.
Jádro představovalo po druhé světové válce společně s uhlím hlavní pilíř německé energetiky. Díky vládou podporovanému výzkumu Německo tak v 70. letech disponovalo 17 GW jaderného instalovaného výkonu. Tou dobou jaderné elektrárny platily za klíčový prvek energetické bezpečnosti a spolehlivý zdroj dodávek elektřiny pro rozvíjející se německou ekonomiku.
Koncem 60. let se zároveň začíná formovat protestní hnutí vůči jádru označované jako Mimoparlamentní opozice, která se angažovala v protestech proti výstavbě jaderné elektrárny ve městě Wyhl. K Mimoparlamentní opozici se přidali zemědělci a někteří vědci. Sílící tlak vedl k odvolání plánu na výstavbu elektrárny. Narušila se také shoda nad potřebností jaderných zdrojů. Rozkol dále prohloubila jaderná havárie Thee Miles Island a komplikované vyjednávání o úložišti jaderného odpadu v Gorlebenu.
Vliv Černobylu a Fukušimy
Nejzásadnější však byla jaderná havárie v Černobylu. Průzkumy veřejného mínění ukázaly výraznou podporu odstavení jaderných zdrojů (86 %), okamžité odstavení zdrojů pak žádalo 17 % respondentů. Ke změnám docházelo i v politickém spektru. V roce 1983 se dostaly do parlamentu protijaderní Zelení, jejich role byla však marginální ve srovnání s CDU/CSU, SPD a FDP.
Černobyl však znamenal zásadní změnu jaderného diskurzu uvnitř SPD. Strana se po katastrofě přiklonila k protijadernému táboru. Od 80. let tak lze datovat počátek rozkolu v pohledu na jadernou energetiku.
Pomyslným hřebíčkem do rakve však byla havárie japonské elektrárny Fukušima. Následně se Německo rozhodlo odstavit 7 nejstarších jaderných elektráren okamžitě, zbytek výkonu pak do roku 2022.
Diskuze o prodloužení provozu
S blížícím se odstavením německých jaderných reaktorů se ovšem znovu otevřela diskuze o prodloužení provozu jádra. A ačkoliv dřívější zkouška vyloučila prodloužení životnosti elektráren, nedávno německé ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu rozhodlo o provedení druhého komplexnějšího zátěžového testu, aby zjistilo, zda budou jaderné elektrárny potřeba.
K zachování jaderných elektráren v síti již dříve vyzvala Liberální FDP, která je součástí vládní koalice.
K dalším zkouškám se však kloní sociálně-demokratický kancléř Olaf Scholz, který v debatě o prodloužení doby provozu jaderných elektráren plánuje pokračovat až po výsledku druhého zátěžového testu bezpečnosti dodávek elektřiny. Píše ve svém textu EURACTIV.
Francouzský problém
Zátěžový test bude klást důraz na to, zda bude v nadcházející zimě zapotřebí solidarity v oblasti dodávek elektřiny se sousedy v rámci EU, zejména s Francií, jejíž jaderná flotila je v havarijním stavu. Výsledek se očekává v nadcházejících týdnech.
„Samozřejmě jsme solidární s našimi francouzskými sousedy. To však neznamená, že kvůli obtížné situaci francouzských jaderných elektráren prodlužujeme jadernou energetiku u nás doma," uvedla na Twitteru Franziska Brantnerová, zelená státní tajemnice na ministerstvu hospodářství odkazující právě na problémy s jadernými elektrárnami společnosti EDF a s tím související snížení výhledu produkce elektřiny.
Těžkou zkoušku nastalá situace představuje pro tradičně protijaderné Zelené, kteří byli částečně založeni na síle protijaderného hnutí a výrazně je formovaly právě protesty vůči stavbě jaderné elektrárny ve Wyhlu v 70. letech. Není tedy divu, že levé křídlo strany se obzvláště neústupně brání výzvám FDP.
„Myslím, že prodloužení doby provozu je naprosto špatné," řekla v neděli Ricarda Langová, spolušéfka Zelených. Pro opoziční konzervativce se tato záležitost stala hlavní příležitostí, jak zasít neshody v rozvrácené vládě. "Také předpovídám, že se na konci roku dočkáme prodloužení životnosti jaderných elektráren," řekl šéf CDU Friedrich Merz veřejnoprávní televizi ZDF.
Dilema Zelených
Zelení, kteří se hlásí k ochraně klimatu, zároveň čelí dilematu. Prodloužení využívání jaderné energie je v rozporu se základní zásadou strany, zatímco jejich odstavení by výrazně zvýšilo emise v Německu.
Poslední tři německé jaderné elektrárny vyrobily v roce 2021 přibližně 11 % elektřiny v zemi, tedy asi 69 TWh.
„Objemy elektřiny, které dříve vyráběly jaderné elektrárny, budou kompenzovány zejména větrnými, fotovoltaickými a dalšími konvenčními elektrárnami, jakož i sníženým vývozem," uvedlo ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu.
Tendry na výstavbu obnovitelných zdrojů jsou však dlouhodobě nedostatečně obsazené - poslední červnová aukce na solární elektrárny nebyla zaplněna a aukce pro větrné elektrárny nebyly zaplněny již několik let.
Po odstavení jaderných elektráren by tak mohla nastat situace, kdy bude většina jejich výroby krátkodobě nahrazena uhelnými a plynovými zdroji.
Komentáře