SP ČR na tripartitě: současný systém financování vodního hospodářství je dlouhodobě neudržitelný

Klimatické změny a mimořádné stavy jako sucho nebo naopak povodně se objevují stále častěji a jsou problémem celé společnosti. Vážně se dotýkají i průmyslu. Voda je stále klíčovou surovinou pro řadu chemických procesů, čištění, chlazení apod. Narůstají povinnosti podnikům Povodí, které mají na starosti řadu opatření ke zvládání mimořádných stavů vody. Předložený návrh novely vodního zákona neřeší otázku jejich financování.

„Současný systém financování vodního hospodářství je dlouhodobě neudržitelný. Stát musí zajistit dlouhodobě stabilní systém správy vodních toků a jeho financování tak, aby bylo možné reagovat na klimatické změny a flexibilně řešit mimořádné stavy, jako je sucho nebo naopak povodně,“ komentuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Průmysl se na financování správy vodních toků podílí prostřednictvím poplatků za odběr povrchové vody. Jenže tento důležitý zdroj financování podniků Povodí postupně vysychá, protože firmy jsou nuceny snižovat a snižují svoje nároky na spotřebu vody,“ dodává Jaroslav Hanák.

Podniky chtějí být zapojeny do řešení zvládání sucha

Průmysl si uvědomuje, že když není voda, je jasné, že ji nelze odebírat. Je ale zásadní, aby se velcí odběratelé účastnili jednání o zvládání sucha.

„Požadujeme, aby novela vodního zákona, která je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení, zajišťovala povinnou účast podniků, které patří mezi významné odběratele vody, v komisi pro zvládání sucha,“ říká Jaroslav Hanák.

OP PIK

Operační program OP PIK je pro byznys klíčový. Podporuje konkurenceschopnost, inovace a plnění cílů nastavených Evropskou unií. Přesto je Česká republika v čerpání prostředků kohezní politiky EU na 23. místě.

„Podniky měly v minulosti s programem OP PIK špatné zkušenosti. V poslední době ale pozorujeme v nastavení programu zlepšení. Podařilo se odstranit mnoho administrativních bariér, které firmy odrazovaly od čerpání. Nyní navíc očekáváme, že Evropská komise v nejbližších dnech obnoví pozastavenou certifikaci,“ vysvětluje Jaroslav Hanák.

„Nyní požadujeme od vlády, aby podle dohody zajistila dostatek finančních prostředků na vybrané programy OP PIK, které mají reálně šanci je vyčerpat. Jedná se například o programy na podporu projektů spojené s aplikovaným výzkumem, vývojem a inovacemi, které pomohou v dalším rozvoji naší ekonomiky,“ vypočítává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Školství – Cut-off-score

Zavedení nepodkročitelné hranice úspěšnosti tzv. cut-off-score by mělo největší dopad na obory středních odborných učilišť a obory nástavbového studia. Zde by nemohlo být přijato 68 % až 73 % uchazečů.

„Za Svaz průmyslu a dopravy se obáváme, že pevná bodová laťka pro přijetí na střední školy by mohla způsobit, že se některé obory vůbec neotevřou. Může to zhoršit situaci u oborů, o jejichž absolventy mají zaměstnavatelé zájem, a do kterých nyní horkotěžko sháníme žáky. Zkušenosti ze zahraničí nám navíc ukazují, že cut-off score znevýhodňovalo děti ze sociálně slabších rodin, které si nemohly dovolit placené doučování,“ popisuje prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

„Namísto zavedení cut-off score podporujeme návrh Asociace krajů, který by navýšil kompetence kraje coby zřizovatele škol vyjednávat s ředitelem školy o počtech otevíraných tříd a nabíraných žáků. Také bychom měli více využívat dalších nástrojů pro zlepšení kvality výuky. Mezi ty patří například zveřejňování výsledků žáků, zkvalitnění kariérového poradenství nebo národní kampaň na podporu technického vzdělávání. Rozšířit by se měla i praktická výuka na bázi duálního vzdělávání,“ dodává Jaroslav Hanák.