V této kampani je cílem veškeré změny, které jsou pro zlepšení nakládání s odpady a životní prostředí „hodit“ na úředního šimla Evropské unie a očernit technologie, které jsou v rámci odpadové hierarchie na vyšších stupních. Proto poslední dobou slýcháme argumenty, že žádné změny nejsou potřebné, že ukončení skládkování je nařízeno až v roce 2030, nebo dokonce v roce 2035. Vhodnými terči této kampaně jsou nově budovaná konkrétní zařízení, která mají k omezení skládkování pomoci.
Konkrétně si různé zájmové skupiny vzaly za cíl očerňovat zařízení pro energetické využití odpadů. I když jsou tato zařízení jen pomyslnou příčku nad skládkováním, jsou nedílnou součástí oběhového hospodářství, protože zpracovávají dále nevyužitelný odpad, který by jinak končil na skládkách. Tyto hlasy dokonce označují skládku za moderní technologii, která je k životnímu prostředí šetrná. Ti co si nemohou dovolit hlásat tento nesmysl, taktně mlčí.
I kdyby bylo skládkování nevyužitelných odpadů zakázáno včera, tak je dle našeho názoru pozdě. Pojďme se podívat na několik reálných příkladů z regionu, kde se diskuse rozhořela nejvíce – Mělnicko.
Skládky jsou nejhorší možnou variantou nakládání s odpady. Kromě toho, že jsou nebezpečné životnímu prostředí, znamenají odstranění materiálu, který je vhodný k dalšímu využití. Jak materiálovému, tak energetickému.
A kromě toho všeho, hoří. Ale nikomu to nevadí
Je to pravda. Na území České republiky, byť hoří skládka sebedéle a požár je rozsáhlý, nikdy nebo téměř nikdy se nenaměří v ovzduší žádné škodliviny. Stačí jít ale za hranice a uvidíme, že polské, maďarské, slovenské či bulharské hořící skládky zahalují okolí velmi toxickými a zdraví nebezpečnými spalinami.
I zastánci skládek na Mělnicku existují. Skládka Uhy kam se sváží většina komunálního odpadu z tohoto regionu hořela jen v loňském roce dvakrát.
Připomeňme si stručně průběh obou požárů:
10. 8. 2018 - Kouř a plameny ze skládky komunálního odpadu u obce Uhy na Kladensku byl na tísňovou linku středočeských hasičů ohlášen v pátek 10. srpna krátce před 15. hodinou. Na místo bylo vysláno šest cisteren. Na místě byl zjištěn rozvinutý požár na okraji skládky v příkrém svahu. Velitel zásahu vyhlásil druhý stupeň poplachu a nechal na místo povolat dalších 10 cisteren. Kyvadlová doprava vody byla zajištěna z centrálního tankoviště ropy v katastru obce Nelahozeves. Hašení probíhalo pomocí dvou proudů „C“ a dvou lafetových proudnic z CAS 32. Zaměstnanci skládky spolupracovali s velitelem zásahu, těžkou technikou dováželi zeminu a uhašené části zahrnovali.
16. 5. 2018 - Událost byla hlášena kolem 0:45. Na místo vyrazili profesionální hasiči z Kladna, Slaného, Kralup nad Vltavou a Mělníka, kterým vypomáhalo 12 dobrovolných jednotek. Hasiči po nahlášení požáru vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu. Nasazeno bylo několik vodních proudů, Vedle hasební vody z dorazivších cisteren bylo vzápětí zřízeno čerpací stanoviště z místního zdroje a dále zde rovněž kyvadlově pendlovaly hlavně objemné cisterny dobrovolných hasičů, jež opakovaně přivážely hasební vodu z protějšího areálu nelahozeveského Centrálního tankoviště ropy Mero.
Jako velký problém se dají označit požáry, které likviduje personál skládky bez účasti hasičů. Nezapočítávají se do statistik, byť jich je velmi mnoho a nikdo se o nich nikdy nedoví. Některé neoficiální zdroje hovoří o tom, že na území ČR hoří skládky denně ve větším či menším rozsahu. Hodně odvážné zákulisní hlasy šeptají o skrytém uvolňování kapacit pro plnící se skládky, podobně jako je to u našich severních sousedů v Polsku.
Požáry skládek jsou na denním pořádku
Statistika říká, že každý den v ČR zahoří 3 skládky. Vlastníci a provozovatelé zcela logicky tato nepříjemná fakta do světa netroubí. Příčiny vzniku požárů skládek se většinou vůbec nezjišťují, Těžko vyčíslitelný je vliv požárů skládek na zdraví lidí a životní prostředí a ani se mu systematicky nikdo nevěnuje.
Provozovatelé skládek nemají povinnost požáry monitorovat například pomocí termokamer, aby se případný požár podchytil v raném stadiu, než se rozšíří. Jde často o události velkého rozsahu, u nichž je třeba posuzovat vliv zplodin hoření na životní prostředí i kvalitu vod vytékajících ze skládky.
Z provedených měření se však většinou veřejnost dozví, že žádné škodliviny do ovzduší neunikly. Je to dáno tím, že koncentrace škodlivin se zpravidla měří v určité vzdálenosti od požáru mimo vlastní kouřovou vlečku, což je holý nesmysl.
Takže zatím co zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) disponují nejmodernějšími technologiemi na odstranění toxických látek a zplodin ze spalin, skládky se stávají spalovnami odpadu zcela živelně produkující nebezpečný kouř do prostředí. Proto je s podivem, že ekologické organizace fanaticky ovlivňují veřejnost proti výstavbě jakéhokoli ZEVO (spolu se skládkovými společnostmi – světe div se) a denně hořící skládky nechávají bez povšimnutí.
Komentáře