Podle autorů, vedených Geyerem, často citované publikace: „Production, use and fate of all plastics ever made“ z roku 2017 se aditiva v komerčních plastech aplikují v množství 7 % z celkové produkce.
V souladu s očekávaným prudkým až trojnásobným růstem výroby a spotřeby plastů do roku 2050 poroste i spotřeba aditiv, určených k modifikaci jejich vlastností. Do roku 2026 by se měla zvýšit spotřeba aditiv pro plasty každoročně průměrně o 5,6 %. O změkčovadlech jsem informoval v této části seriálu.
V letošní studii agentury MarketsandMarkets jsou prognózovány tržní podíly retardérů hoření do roku 2026 v hodnotě 2,3 miliardy USD při průměrném ročním růstu o 7,2 %. Motorem růstu jsou přísnější protipožární bezpečnostní požadavky pro aplikace, zejména v budovách a dopravních prostředcích.
Z hlediska své chemické podstaty jsou plasty materiály hořlavé a mohou přispívat ke vzniku a šíření požáru. Je proto zapotřebí se systematicky zabývat požární bezpečností plastů při jejich používání a přijímat účinná preventivní opatření. Toto úsilí vyžaduje znalosti o chování plastů při vzniku a průběhu hoření a o souvislostech mezi těmito jevy a složením plastů.
Prostředkem pro posuzování požárního nebezpečí plastu jsou požárně technické charakteristiky, které chování plastů při vzniku a průběhu hoření vystihují. Požárně technické charakteristiky stanovujeme pomocí standardních zkušebních metod, jejichž zavádění a využívání je předpokladem komplexního posuzování plastů a jejich vhodného výběru pro konkrétní podmínky použití v praxi z hlediska požární bezpečnosti.
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře