V souladu se snahou o zajištění konkurenceschopného prostředí v odvětví výroby a zpracování plastů v ČR a zajištěním reálných cílů a jednoznačného výkladu právních norem v oblasti ochrany životního prostředí, považuje SCHP ČR za nutné připojit se k připomínkám Evropské rady pro chemický průmysl (CEFIC) a reagovat na některé části návrhu Nařízení o prevenci ztrát plastových pelet za účelem snížení znečištění mikroplasty.
Tento návrh na předcházení ztrát plastových pelet do životního prostředí a průvodní posouzení dopadů vychází ze závazků Komise týkajících se nezáměrného uvolňování mikroplastů. Úniky plastových pelet do životního prostředí jsou třetím největším zdrojem všech nezáměrně uvolněných mikroplastů. Ztráty plastových pelet na rozdíl od mikroplastů uvolněných z výrobků, do kterých byly záměrně přidány nebo vzniklým působením vnějších vlivů na plast obsahující výrobek (oděrem, atmosférické vlivy), bývají způsobeny nedostatečnou informovaností a špatným nakládáním s vyráběným plastovým materiálem.
Snahou tohoto nařízení je tedy optimalizovat současné postupy nakládání s peletami vedoucími ke ztrátám ve všech fázích dodavatelského řetězce, zejména při výrobě (z prvotních nebo recyklovaných surovin), zpracování, přepravě a dalších logistických operacích a při nakládání s odpady.
V předkládaném návrhu se jedná především o následující oblasti, u nichž doporučujeme trvat na úpravě současného znění návrhu:
Definice a mezinárodní harmonizace
Navrhovaná definice plastových pelet (čl. 2 písm. a) a již dohodnutá definice Mezinárodní námořní organizace (IMO) nejsou v souladu. Tento nesoulad způsobuje právní nejistotu ohledně toho, která definice se použije. Doporučujeme tedy aby bylo použito již obecně přijaté definice IMO.
Balení
Požadavek na "obaly odolné proti propíchnutí, opotřebení a roztržení .." je v praxi nesplnitelný, neboť ani obaly předepsané pro vysoce rizikové nebezpečné zboží nejsou účinné za všech okolností. Omezení pouze na některé typy a velikosti obalu by navíc navýšilo nároky množství obalového odpadu potřebného pro stejný objem. To by pak vedlo k nárůstu emisí souvisejících s dopravou.
Domníváme se, že by měl postačit požadavek na balení v kvalitních obalech, které by měly být dostatečně pevné, aby vydržely nárazy a zatížení, které se běžně vyskytují během přepravy.
Náhrada škody a důkazní břemeno
(Článek 16.4) obecně přesouvá důkazní břemeno u soukromých nároků na náhradu škody na žalovanou stranu, kde lze újmu na zdraví obecně spojit s porušením navrhovaného nařízení. V praxi by při obrácení důkazního břemene museli provozovatelé prokázat negativní výsledek (tj. že emise nezpůsobily újmu na zdraví) a museli by tedy nade vší pochybnost prokázat, že jsou přítomny i jiné příčiny poškození zdraví. To by byl velmi obtížný, ne-li nemožný úkol, což vytváří značný tlak na vypořádání, a to i v případě neopodstatněných nároků.
Dalším prvkem, který je podle našeho mínění vhodné změnit, je právo organizací žalovat jménem jednotlivce nebo skupiny (čl. 16, odst. 2) a to především kvůli riziku zneužití soudního sporu. Zároveň chybí přiměřené záruky, které by zajistily, že kolektivní žaloby mohou iniciovat pouze kvalifikované subjekty. Podle našeho názoru by důkazní břemeno u soukromých nároků na náhradu škody nemělo být v navrhovaném nařízení přesouváno ani nijak upravováno.
Detailnější popis jednotlivých zmíněných návrhů změn a zdůvodnění jejich dopadu je v přiloženém stanovisku organizace CEFIC.
SCHP ČR se tímto připojuje k uvedené iniciativě organizace CEFIC a navrhuje požadovat uvedené změny v Nařízení o prevenci ztrát plastových pelet za účelem snížení znečištění mikroplasty, s cílem ochrany hospodářské soutěže a zajištění rovných podmínek pro výrobce a zpracovatele plastů v ČR.
2024_12_09_Stanovisko SCHP ČR k návrhu nařízení o ztrátach plastových pelet.pdf (143 kB)
Komentáře