O využívání vyčištěných odpadních vod:
Richard Brabec: „Pokud vyčištěná odpadní voda splňuje požadavky předpisů a vyhovuje hygienickým normám, není důvod bránit se jejímu dalšímu používání.“
O zdrojích eutrofizace:
Richard Brabec: „Zdrojem eutrofizačně aktivního fosforu jsou zejména komunální odpadní vody, proto ho dle našich údajů zhruba 70 % pochází z obcí a měst, zatímco u dusíku je to přibližně 20 %. Zbývající podíl, tedy cca 30 % fosforu a 80 % dusíku připadá na hnojení.“
O BAT vs. nejlepší dostupná technologie pro čištění komunálních odpadních vod dle přílohy č. 7 NV 401/2015 Sb.:
Richard Brabec: „Na rozdíl od BAT, které zvyšují ochranu životního prostředí, nejlepší dostupné technologie pro čištění komunálních odpadních vod jsou svým současným pojetím pro ochranu vod spíše krokem vzad.
Neumožňují vodoprávním úřadům plně využít emisně-imisního postupu stanovení limitů pro vypouštění odpadních vod směřujícího k dosažení dobrého stavu vod, jak to vyžaduje Rámcová směrnice o vodách.“
O programu Dešťovka:
Richard Brabec: „Podle našich (MŽP) propočtů by díky systémům na udržitelné hospodaření s vodou mohla domácnost ročně ušetřit až 100 000 litrů pitné vody. To může být úspora 6–10 000 Kč ročně a to není málo.“
Komentář SOVAK ČR:
Je zřejmé, že při podobných výpočtech hraje velkou roli, jaký je počet členů domácnosti, jaká je spotřeba pitné vody na osobu, či jaký objem pitné vody je možné nahradit využíváním srážkové či vyčištěné odpadní vody.
Podle údajů ČSÚ má průměrná česká domácnost 2,3 členů, dle údajů Ministerstva zemědělství průměrná spotřeba pitné vody v domácnostech činí 32,2 m3 na osobu a rok a objem podíl ušetřené pitné vody při využití systémů na využívání srážkových a vyčištěných odpadních vod na celkové spotřebě může činit 25-30 %. Z
těchto vstupních údajů je patrné, že v řadě případů bude reálná dosažená úspora pitné vody výrazně nižší.
O uvažovaném sloučení MŽP a MZe a zavedení superregulačního úřadu:
Richard Brabec: „Právě cena vody, rozvoj a údržba vodovodů a kanalizací a současně dostupnost pitné vody, která s tím souvisí je nejmarkantnějším problémem tohoto uspořádání.
Dokázal bych si představit, že toto celé odvětví (VaK) přejde pod nezávislého regulátora. Kvalita vody by pak logicky měla zůstat pod MŽP. Co by mělo MZe řešit hlavně je využití vody v zemědělství.“
Celý rozhovor je otištěn v č. 8/2017 časopisu Vodní Hospodářství.
Komentáře