Specialisté se ve Valticích věnovali jedné z klíčových pilotních lokalit – lužnímu lesu na soutoku Dyje a Moravy. Ten je zásadně ovlivněn provozem velkých nádrží (například Nové Mlýny, Vranov a Vír) na tocích, které jím protékají. Odborníci z Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM se zde zaměřují na detailní monitoring nádrží i pilotní lokality. Ve spolupráci s experty z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze naměřené hodnoty vyhodnocují a používají v predikčních matematických modelech pro celkové zhodnocení různých variant klimatické změny a jejích možných dopadů na lužní les obecně. Díky hydrologickým matematickým modelům můžeme doporučit vhodný vodní režim nejen pro fungování lužních lesů v povodí Dyje, ale i v měřítku evropského veletoku.
Většina (52 %) řek v povodí Dunaje nesplňuje kvalitativní kritéria pro povrchové vody, přičemž všechny sledované ukazatele se postupně zhoršují. Projekt DALIA přináší do dunajského povodí komplexní nástroj, jehož cílem je integrovat všechny výstupy a data do centra „DAnube Mission Hub“. Umožní tak efektivnější rozhodování o obnově sladkovodních a brakických vodních ekosystémů v dunajském regionu a pomůže nastavení strategií a politik pro lepší propojení a ochranu ekosystémů před extrémními hydrologickými událostmi a hrozbami znečištění. Projekt přispěje k vytvoření iniciativ EU a OSN souvisejících s dalším prováděním rámcové směrnice o vodě v různých zeměpisných oblastech.
„Lužní lesy potřebují pro své správné fungování pravidelný režim zaplavování ve vhodných obdobích, což je nezbytné pro přežití mnoha druhů rostlin i živočichů. S příchodem klimatických změn se však tyto podmínky začínají měnit, stejně jako nároky lidské společnosti na dostupnost vody. Řeka Dunaj je tepnou ekosystémů celého Dunajského povodí a má významný dopad na životní prostředí v regionu. Abychom mohli tento složitý a křehký ekosystém účinně spravovat, je třeba uvažovat o povodí jako o celku,“ uvedla Zuzana Boukalová z FŽP ČZU.
„V lokalitách typu lužních lesů, které mohou existovat jen při pravidelném režimu záplav – tedy v obdobích, kdy jimi protéká velké množství vody, je klíčovým tématem právě otázka dostatku vody. V důsledku klimatické změny dochází k výraznějším extrémům, ať už jde o maximální průtoky vody, které mohou způsobit povodně, nebo o delší období sucha. Tyto extrémní jevy se navíc objevují v jiných částech vegetačního období. Zaměřujeme se tak na celkové zhodnocení vlivu klimatické změny na vodní režim v lužních lesích, jejich další možnosti přežití, a to například i s ohledem na možnost přemnožení komárů či jiného hmyzu právě v důsledku změny režimu záplav v čase,“ doplnil Adam Vizina z VÚV TGM.
Projekt DALIA financovaný Evropskou unií z programu HORIZON EUROPA / Innovation Actions sdružuje 22 odborných organizací – univerzit, úřadů, agentur, malých a středních podniků a nevládních organizací – z osmi různých dunajských zemí EU a potenciálních přidružených zemí.
Webové stránky konsorcia projektu: DALIA Project Website
Na webu partnera projektu ČZU: https://www.fzp.czu.cz/cs/r-6899-projekty-a-spoluprace/r-6923-projekty/r-19982-dalia-danube-region-water-lighthouse-action
Komentáře