Není to ani tak dlouho, co sofistikovaná recyklace stavebních a demoličních odpadů (SDO) téměř neexistovala. Stačilo pár let a z demolic putuje materiál do výroby materiálů a směsí, které mají obdobné mechanicko-fyzikální vlastnosti jako panenské materiály a pomáhají šetřit přírodní surovinové zdroje pro náročné stavební aplikace.
O tom, jak si stojí recyklace SDO v současné době na Plzeňsku, jsme si povídali s Petrou Kaldovou, generální ředitelkou skupiny firem AZS 98, kam patří i recyklační společnost AZS RECYKLACE ODPADU.
Jak je současné recyklaci SDO nakloněna legislativa?
Legislativa rozhodně nebrání recyklaci, naopak bych řekla, že v současné době k recyklaci SDO vybízí, ať už se bavíme o cirkulární ekonomice, úspoře CO2, ESG, taxonomii, ale i o zdravém rozumu, recyklace obecně se stává pozitivním trendem. Lidé se díky recyklaci SDO snaží hledat úspory a nachází je. To je nejefektivnější motivace.
Pokud recyklace šetří zdroje, především ty finanční, a sekundárně tím šetří životní prostředí, je to super stav. Mě by se líbilo, kdyby se primárně šetřily suroviny a životní prostředí, ať to stojí, co to stojí, ale tenhle trend do společnosti stále ještě nedorazil.
V čem tkví ona úspora?
Úspora je daná tím, že na rozdíl od těžaře, který za surovinu platí státu drobný poplatek, si my od zákazníka bereme drobný poplatek (v porovnání se skládkou) za ukládku stavebních a demoličních odpadů na naše recyklační centra. Zákazník tak v porovnání s ukládkou na řízenou skládku šetří významné peníze za uložení. Na naší straně, poplatek, který inkasujeme za uložení odpadu, pomáhá poplatit výrobní náklady, které jsou o něco vyšší než v lomech, a tak jsme schopni dotovat výrobu a prodávat recyklované kamenivo za cenu nižší, než je kamenivo z lomu. Zákazník tedy šetří při recyklaci dvakrát - při ukládce odpadu a při nákupu recyklátu.
To, co považuji za drobnou slabinu v legislativě, se netýká ani tak odpadového zákona. Recyklace SDO by měla být zohledněna ve více správních dokumentech i v jiných oblastech. Mám teď například na mysli rekultivaci vytěžených území. Území určená k rekultivaci by mohla být recyklačními centry. Tato území ale podléhají báňskému zákonu a ten je s ohledem na moji myšlenku zpracovávání SDO v místě bývalého lomu kostnatý a potřeboval by „cirkulární“ modernizaci. Mně přijde naprosto logické, že území, zasažené těžbou, zvýšenou dopravou a zvyklostí nakupovat zde kamenivo do staveb, umožníme jednoduchým způsobem transformovat se na recyklační centrum a budeme tam vyrábět kamenivo RECYKLOVANÉ. Dnes se lomy rekultivují a na jiných místech vznikají recyklační dvory - to je podle mě zbytečné mrhání místem.
Jak u nás demolice probíhají?
Demolice v Česku probíhají bez významných změn již celá léta podobně. Hodnotný materiál jako je železo, sklo nebo dřevo se separuje - tomu se říká selektivní demolice. většině případů se separují i nežádoucí předměty, „čistý“ stavební odpad na velkých demolicích se pak upravuje na místě, aby se využil pro stavbu budoucí. Jde především o cihly, betony nebo asfalty.
Bohužel je recyklace a vhodné nakládání s SDO u nás zatím více méně na dobrovolné bázi. Stále záleží na investorovi či majiteli demolované stavby, zda zainvestuje do předdemoličního auditu, který zpracováváme právě pro to, abychom identifikovali veškeré druhy odpadů, našli nejoptimálnější cílovou koncovku, která má oprávnění dané druhy odpadů převzít. Některé druhy odpadů dokážeme „udat“ zdarma, některé se dají předat „za dopravu“ a u některých se platbě za uložení odpadu nevyhneme. Spolupracujeme také s Reuse federací, skrze kterou se dají najít místa, kam míří nábytek, podlahové krytiny a další součásti stavby, které lze nabídnout bez úpravy případným zájemcům.
U liniových staveb zatím asi nejsme v recyklaci tak daleko jako jinde ve světě. Přesto se i zde stále více klade důraz na efektivní rozebrání stavby a vytřídění jednotlivých složek. Naše firma spolupracuje s několika subjekty, které disponují obalovnou. Naše stroje tam třídí vyfrézovaný materiál, který se pak používá zpět ve výrobě asfaltových směsí.
To samé by se dalo říci i o místních komunikacích a chodnících v obcích, recykláty do podkladních vrstev si stále hledají cestu i sem. Motivací k recyklaci materiálu z liniových staveb a jeho znovuvyužití na stejném místě by v současné době měl být fakt, že se zdroje přírodního kameniva tenčí a zdravý rozum by měl velet: „RECYKLUJ!“.
Ještě před pár lety bylo využívání recyklátů z odpadů z liniových staveb zpět do nových liniových staveb obtížné. Nevěřilo se, že vyhoví kvalitativním nárokům a nevědělo se, zda jsou recykláty a jejich mechanicko-fyzikální vlastnosti srovnatelné s virgin materiálem. Postupně ale přibývá „pionýrů“, kteří jdou do náhrady kamene i v místních liniových stavbách. Posun registrujeme i na straně projektantů a stavebních dozorů, kteří již mají s recyklovaným kamenivem větší zkušenost a někteří se ho nebojí uplatňovat při realizacích.
Jsou recykláty uplatnitelné na trhu?
Pokud budu hovořit za AZS, musím s potěšením říci, že prodáme všechno, co vyrobíme. Co se mi líbí velmi, je složení zákazníků. Portfolio je opravdu široké: od největších hráčů na trhu s opravdu velkými odběry až po lidi, kteří si přijdou pro materiál se dvěma kyblíky v rukách.
Dal by se odhadnout potenciál poptávky po recyklátech z SDO?
Asi se to bude lišit dle komodit. Betonový recyklát je komodita č. 1. Nahrazuje kamenivo, je velmi oblíbený, není již zatížený předsudky, tam poptávka jednoznačně převyšuje nabídku. Cihelný recyklát je hůře uplatnitelný na trhu, ale východiskem je například jeho využití v betonových směsích. Máme totiž speciální recepturu na výrobu „betonového lega“, kdy tento cihelný recyklát přimícháváme do betonu a z této směsi vyrábíme prefabrikáty. Dále drcená cihla je také výborný zásypový materiál, v tomto případě nahrazuje přírodní písek, jež se využívá při zásypech infrastrukturních sítí.
Žádaným materiálem k využití je zemina ze staveb. Zde je poptávka velmi výrazná a zemina je na trhu uplatněna vlastně hned po jejím vyrobení. Nejvíce se využívá frakce 0/16, která se používá k různým terénním úpravám, dokončovacím pracem kolem staveb, nebo třeba na obnovu středových pruhů dálnic. Kamenivo, které po výrobě zeminy zůstává jako vedlejší produkt, také dále využíváme. Recyklovaný asfalt je stále zatížen předsudky. Lidé si stále myslí, že obsahuje dehet a že je zdraví nebezpečný. Ale takový asfalt díky Zákonu o odpadech na recyklaci vůbec nedorazí. Doporučujeme ho využívat na stavbu cyklostezek, chodníků v obci, místní parkoviště apod. Vhodný je i do základových desek rodinných domů nebo menších komerčních staveb. Koneckonců asfaltová směs obsahuje zhruba 90 % přírodního kamene, je třeba pro ni najít jen vhodné uplatnění.
Jak vidíte budoucnost recyklace SDO?
Mám za to, že pro recyklaci, nejen stavebního odpadu, začíná nahrávat změna myšlení společnosti. Kvalita životního prostředí rezonuje v lidských hodnotách čím dál více. Lidé začínají mluvit o cirkulární ekonomice, o tom, aby staré bylo recyklováno a využíváno jako nové. Konečně se navrací přístup dobrých hospodářů, kteří přírodu nedrancují, ale mají chuť ji chránit. Mám radost, když vidím, že společnost má zájem o šetrný přístup k životnímu prostředí a k využívání zdrojů. Je to změna, která je pro mě jakýmsi zadostiučiněním. Je to důkaz toho, že to, co děláme, není úplně zbytečné.
Komentáře