Program řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji

Přílohou je metodika upravující náležitosti a podmínky pro předkládání projektů ke schvalování v mezirezortní komisi na MPO, pro předkládání projektů k přípravě zadání veřejné zakázky na MF, stejně jako pro proces realizace prováděných staveb.

Vláda ČR v roce 2002 svými usneseními č. 50 a č. 189 uznala naléhavou potřebu řešení ekologických škod, které vznikly před privatizací hnědouhelných těžebních společností a před účinností novely horního zákona. Zároveň vláda vyslovila souhlas se záměrem postupně vyčlenit částku 15 mld. Kč na účast státu na nákladech revitalizace krajiny narušené těžební činností státních hnědouhelných podniků ve vymezeném území Ústeckého a Karlovarského kraje. Tato částka byla v roce 2017 navýšena o 3 mld. Kč.

Podnětem pro přijetí výše uvedených usnesení byla skutečnost, že po privatizaci těžebních podniků nebylo v rámci privatizačních projektů odpovídajícím způsobem dořešeno finanční vypořádání souvisejících ekologických škod. Finanční rezervu potřebnou na rekultivaci území zasaženého báňskou činností si těžební společnosti vytvářejí až od roku 1994, a to na základě novely horního zákona č. 168/1993 Sb. V rámci privatizace však hnědouhelné těžební společnosti převzaly od státu nejen těžební lokality, ale i rozsáhlá území určená k provedení sanací a rekultivací, na něž nebyla vytvořena potřebná finanční rezerva.

Nutno však uvést, že vláda svým usnesením ze dne 10. června 2019 č. 403 rozhodla, že finanční prostředky určené na odstranění ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji a určené na revitalizaci Moravskoslezského kraje budou nadále využívány pouze na projekty zajišťující revitalizaci předmětných území (revitalizací krajiny se rozumí obnovení ekologických, hospodářských a soicálních funkcí krajiny a je uskutečňována nejen na rekultivovaných plochách, ale i v území navazujícím na báňskou činnost tak, aby bylo dosaženo základního principu revitalizace, tj. návratu života do krajiny a v nejširnším smyslu návratu přírody i člověka; usnadňuje budoucí resoicalizaci území). Důvodem tohoto rozhodnutí byl fakt, že závazek vlády z roku 2022 byl z velké části naplněn a bylo nutné posílit finanční prostředky na realizaci revitalizačních projektů.

Program je procesován prostřednictvím mezirezortní komise v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, která posuzuje a schvaluje předložené projekty a doporučuje Ministerstvu financí vyhlášení veřejných zakázek na jejich realizaci. Ministerstvo financí, které je investorem, administruje zadávání veřejných zakázek a prostřednictvím vybraného supervizora prověřuje, zda finanční prostředky, poskytnuté ministerstvem podle výsledku výběrového řízení, jsou vynakládány účelně v souladu s realizační smlouvu, realizačním projektem nápravných opatření a stanovisky správních orgánů k tomuto projektu.

Příloha dokumentu obsahuje:

Novelizovanou Směrnici mezirezortní komise pro řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností, která byla projednána na 51. jednání meziresortní komise pro řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji a schválena dne 13. května 2021.

Ke stažení: