Bloomberg odhaduje ve své zprávě New Energy Outlook 2017, že téměř tři čtvrtiny z 10,2 bilionů dolarů, které budou celosvětově do roku 2040 investovány do nových zdrojů elektřiny, budou připadat na obnovitelné zdroje.
Přispějí k tomu především klesající ceny za větrnou a solární energii a vzrůstající význam bateriových řešení (včetně elektromobilů) při balancování nabídky a poptávky po elektřině. Lídry v investicích do energetiky budou v příštích desetiletích Indie a Čína. Emise CO2 v celém sektoru výroby elektřiny sice ještě do roku 2026 porostou, ale poté klesnou rychleji než se původně očekávalo.
Studie REN21 Renewables Global Status Report zase potvrzuje celosvětovou dominanci fotovoltaiky v rámci obnovitelných zdrojů (47% nových kapacit v minulém roce), následuje větrná energie (34%) a hydroenergetika (15,5%). Celkově přibylo na světě v loňském roce 161 GW nových obnovitelných zdrojů energie, což představuje devítiprocentní meziroční nárůst.
Poslední kontrakty na dodávku elektřiny z OZE uzavřené v Dánsku, Egyptě, Indii, Mexiku, Peru a SAE dosahovaly ceny 0,05 dolaru za kWh či nižší. To je méně než cena, za kterou se v těchto zemích nakupuje elektřina z uhlí či jádra. Vítězové posledních aukcí offshore větrných elektráren v Německu budou dodávat za tržní cenu bez využití dotací.
Zajímavý je i pohled na státní subvence: veřejná podpora mířící k provozovatelům fosilních zdrojů a jaderných elektráren stále dramaticky převyšuje podporu obnovitelných zdrojů (zhruba v poměru 4:1 v roce 2014). Ke konci roku 2016 se ale již 50 zemí zavázalo k tomu, že státní podpora do fosilních zdrojů bud postupně ukončena.
Komentáře