Evropský trh s uhlíkem zaznamenává od ruské invaze na Ukrajinu prudké výkyvy. Od 24. února trh mnohem citlivěji reaguje na nálady ve společnosti, zatímco objektivní faktory, jako jsou kalkulace či síla nabídky a poptávky, ustupují poněkud do pozadí.
Na rozdíl od širšího energetického mixu klesl referenční kontrakt na uhlíkové emisní povolenky z nejvyšší hodnoty 95,00 EUR dne 24. února na 80,12 EUR dne 28. února.
1. března, kdy válka vstoupila do svého prvního týdne a Západ uvalil na Rusko druhou vlnu sankcí, nastal odliv investorů z finančních trhů v oblasti životního prostředí. Předpokládá se, že se zbavili investic z tzv. dlouhých pozic, aby mohli získanou hotovost investovat do rychleji rostoucích energetických zdrojů nebo nasměrovat prostředky do tzv. bezpečných přístavů, jako je zlato nebo dluhopisy. Obavy z inflace v důsledku války vyvolaly poptávku po bezpečných investicích, která zvýšila světové ceny zlata až na 2000 dolarů za unci. Během jednoho dne tak ztratil uhlík více než 20 % své hodnoty, když klesl na 19týdenní minimum 55,00 EUR.
Tento názor byl podpořen údaji ze zprávy Commitment of Traders (týdenní zpráva o závazcích obchodníků), kterou zveřejňuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA). Zpráva ukázala výrazné snížení čistých dlouhých pozic držených subjekty v rámci systému povinného dodržování a také finančními institucemi.
Ke 4. březnu činila čistá dlouhá pozice subjektů v rámci systému povinného dodržování 72,3 mil. tun, což je o 2,4 % více než před týdnem. U 13 subjektů, které v tomto týdnu hlásily pozici, to představuje nárůst podílů ve výši 78 763 na jednu firmu. Těmito subjekty v rámci systému povinného dodržování jsou podle zprávy orgánu ESMA provozovatelé zařízení s vysokými emisemi oxidu uhličitého, kteří jsou od roku 2005 povinně zapojeni do systému EU pro obchodování s emisemi (ETS). Podílejí se také na výrobě zboží nebo dodávkách energií.
Čistá dlouhá pozice subjektů, které se zabývají zpracováním podkladové komodity, tj. EUA (povolenky), známých jako obchodní podniky, se v tomto týdnu snížila o 1,5 %. Její hodnota tak činila 435,8 Mt oproti 442,5 Mt před týdnem. Snížil se i počet těchto subjektů na trhu. V porovnání s týdnem od 25. února bylo na trhu o 21 obchodních podniků méně. Vzhledem k tomu, že subjekty zapojené do systému jsou povinny dodržovat stanovené limity, obchodní podniky jim obvykle pomáhají zajišťovat jejich pozici na trhu s uhlíkem.
Celková čistá dlouhá pozice fondů činila na konci minulého týdne 6,59 Mt oproti 23 Mt před týdnem~ -72 % WoW. To představovalo prodej 16,55 Mt, tedy přibližně 45 000 tun na firmu. Podle popisu ESMA kategorie Investiční fondy zahrnuje reporting z fondů obchodovaných na burze (ETF), penzijních fondů a hedgeových fondů.
Investiční a úvěrové instituce, především investiční banky, snížily minulý týden své krátké pozice o 12 milionů tun ve snaze snížit svou expozici vůči rizikovým pozicím.
Podobně i ostatní finanční společnosti, především pojišťovny a zajišťovny, snížily své podíly o 4,27 mil. tun, což představuje týdenní pokles o 93 %. Celkový prodej povolenek od finančních institucí v minulém týdnu tak dosáhl 32,38 Mt.
Vše nasvědčovalo tomu, že trh s uhlíkem již dosáhl svého dna a začal se postupně zotavovat. Nákupy v rámci systému povinného dodržování, ale hlavně technické nákupy posunuly cenu na stabilnější úroveň. V důsledku toho referenční kontrakt (benchmark) získal zpět polovinu ztrát, které mu vznikly od začátku války. 14. března dokonce nakrátko dosáhl ceny až 81,50 EUR, v současné době se obchoduje za 76,67 EUR.
Na rozdíl od samotného uhlíku směřoval energetický mix jako celek v důsledku invaze pouze nahoru. Vzhledem k hrozbě odvetných opatření ze strany Ruska vzrostla cena evropského zemního plynu na nejvyšší úroveň v tomto roce. Referenční kontrakt se 7. března vyšplhal na více než 200 EUR/MWh poté, co USA oznámily, že zvažují omezení dovozu fosilních paliv z Ruska. Podobně i ropa vystoupala na 14letá maxima a obchodovala se za 128 dolarů za barel.
Situace byla/je znepokojující zejména pro Evropu, která odebírá více než třetinu svého plynu z Ruska. Kontinent navíc disponuje pouze 26 % kapacity plynu, což s sebou nese značnou míru nejistoty pro příští zimu. Před týdnem Gazprom zveřejnil prohlášení, ve kterém varoval, že s ohledem na možné riziko poškození plynovodu vedoucího přes Ukrajinu bude doplňování zásobníků plynu v Evropě na příští zimu velmi obtížné. Je však třeba zdůraznit, že Rusko svým smluvním závazkům v souvislosti s dodávkami planu a ropy evropským partnerům až dosud vždy dostálo.
V reakci na krizi předložila Evropská komise minulý týden plán, jak se zbavit závislosti na ruském plynu. Tento plán zahrnuje diverzifikaci zdrojů plynu včetně rozšíření terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG).
V souvislosti s nervozitou, která zavládla na trhu s plynem, a s předpokládaným nárůstem poptávky se evropské ceny LNG vyšplhaly na rekordní úroveň, přičemž způsobily i růst japonského a jihokorejského indexu LNG (JKM), čímž došlo k prohloubení trvající inflace v oblasti energetiky.
V situaci rostoucí konkurence z Asie byli Evropané nuceni zvýšit své marže, aby tak na svůj značně oslabený trh přilákali větší objem zboží. Evropský LNG se tak nyní obchoduje za 10 dolarů za milion britských termálních jednotek (MMBtu). V současné době je tak výhodnější vyvážet do Evropy než do Asie, která je jejím největším konkurentem.
Dopady války se projevily i na trhu s uhlím, které se v poslední době začalo ukazovat jako konkurenceschopnější v porovnání s plynem, jehož ceny rostly. Referenční kontrakt na uhlí vyskočil nad 400 dolarů za tunu. Bylo zjištěno, že evropské energetické společnosti se stále více spoléhají na uhlí, protože se snaží snížit závislost na ruském zemním plynu. Tento trend započal již v loňském roce v reakci na prudký nárůst cen plynu.
Rusko je také největším evropským dodavatelem uhlí. Evropa tak nyní bude muset hledat alternativní zdroje, jako je Austrálie, Kolumbie, Jihoafrická republika, Indonésie a USA, aby získala dodávky, které uspokojí její poptávku. Spalování uhlí místo plynu by podle odhadů agentury Bloomberg zvýšilo emise v EU přibližně o 8 %.
S koncem třetího týdne války se zdá, že systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) je stále značně nestabilní. V současné době se zdá, že se trh konsoliduje v oblasti 75,00 až 80,00 EUR. Situace na trhu však do značné míry závisí na tom, zda současná i budoucí kola mírových rozhovorů budou úspěšná, nebo ne.
V případě medvědího scénáře se dá říci, že úroveň 55 EUR za povolenku se jeví jako odolná při tlumení dalších poklesů. Tato úroveň by mohla cenu udržet i v případě, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou skončí neúspěchem. V případě úspěchu jednání v kombinaci s poptávkou subjektů v rámci systému povinného dodržování by se cena mohla vrátit k hodnotě 90 EUR a potenciálně k rekordní hodnotě 98,49 EUR, protože by byla schopna znovu přilákat důvěru investorů.
Pokud jde o cíle do roku 2030, zdá se, že Komise je odhodlána dosáhnout do roku 2030 snížení emisí o 55 %, jak vyplynulo z prohlášení šéfa Komise pro klima Franse Timmermanse z minulého týdne. V krátkodobém horizontu může dojít k tomu, že členské státy nesplní své cíle pro roky 2022 a 2023 kvůli zvýšené potřebě spalování uhlí.
Komise proto ponechává na rozhodnutí jednotlivých členských států, zda v krátkodobém horizontu nahradí spalování fosilních paliv zvýšením investic do obnovitelných zdrojů. Evropa v současné době neplánuje investovat do nových uhelných elektráren, ale spíše obnovit provoz těch, které jsou omezovány; proto by krátkodobý přechod na uhlí mohl být v dlouhodobém horizontu nahrazen obnovitelnými zdroji.
Evropa bude muset pokračovat v hledání zdrojů plynu, aby mohla udržet své plány zelené transformace, neboť většina těchto plánů závisí na rozšíření využívání zemního plynu jako alternativního paliva.
Komentáře