Do potravinových bank míří pro pomoc čím dál více lidí, pro které je jídlo nedostupným luxusem a přitom se stále neuvěřitelně plýtvá – až třetina vyprodukovaných potravin se každoročně vyhodí.
Jakz toho ven? Jak nasytit potřebné a současně eliminovat potravinový odpad? Na odborné setkání u kulatého stolu na téma Food Security – (ne)hrozí nám nedostatek potravin? přijeli do Brna diskutovat zástupci ministerstev, obchodních řetězců, potravinových bank, neziskových organizací i odborných firem. Akci pořádala společnost Magnus Regio.
Jako první se svým příspěvkem vystoupil senátor Mgr. Jiří Dušek, Ph.D. „Senát Parlamentu České republiky se potravinové bezpečnosti a soběstačnosti věnuje dlouhodobě, a to jak z pohledu samotné výroby, také kvůli produkci CO2 a samozřejmě i z hlediska geopolitického. Diskuze je to dlouhodobá, nyní však kvůli ruské agresi na Ukrajinu o to důležitější. I na půdě Senátu probíhají nejrůznější diskuze a kulaté stoly. Všechny tyto aktivity opravdu vítáme,“ zdůraznil Jiří Dušek.
Pohled Ministerstva životního prostředí ČR na problematiku potravinových odpadů přednesl Ing. Vlastislav Kotrč, ministerský rada z Odboru odpadů MŽP. Ten účastníky seznámil také s možnostmi dotací pro potravinové banky: „V rámci stávajícího operačního programu OPŽP je aktuálně vyhlášena výzva 162. na podporu a rozšiřování infrastruktury potravinových bank. Procentuální míra podpory dosahuje až 100 procent. Potravinové banky mohou žádat na rozšiřování skladových prostor či vybavení či pořízení svozové techniky. Není to však jediná podpora. V téhle chvíli již bylo zahájeno i nové operační období, kde je obecně podporována oblast oběhového hospodářství a je zde počítáno právě i s podporou potravinových bank.“
Potravinové banky doufají v zapojení více obchodních řetězců
Potravinovou banku pro Brno a Jihomoravský kraj zastupoval její ředitel Bc. Pavel Kosorin, který byl současně i moderátorem akce. „Naše potravinová banka nasbírala a spolu s partnery distribuovala za minulý rok 718 tun potravin a částečně i drogerie. Letos je jiná situace – jsou zde nové faktory – drahé energie, drahé potraviny, válka a doznívající Covid. Doufám však přesto nebo právě proto, že poroste množství řetězců a výrobců potravin, kteří budou spolupracovat, tak aby se plýtvalo co nejméně. Lidí, kteří potřebují a budou potřebovat potravinovou pomoc, bohužel přibývá,“ uvedl Pavel Kosorin.
Dalším zástupcem potravinových bank byla PhDr. Věra Doušová, ředitelka Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj. „Potravinové banky mají prioritně zásobovat organizace, které se starají o lidi v nouzi a krizi. Jednotlivcům jsme se rozhodli dávat potraviny za určitou dobrovolnickou pomoc. Pomáhali úžasně, někteří se dokonce stali našimi stálými zaměstnanci. Pravidla jsme byli nuceni přizpůsobit i v souvislosti s válkou na Ukrajině. První tři měsíce jsme dávali balíčky zdarma, ale současně jsme je zapojily do dobrovolnické činnosti.“
Za obchodní řetězce byli přítomni zástupciTesco Stores ČR, generálního partnera akce. Michal Vaňáček, manažer oddělení komunikací a kampaní představil dlouhodobé cíle společnosti Tesco, která spolupracuje právě s potravinovými bankami. „Maloobchodní řetězec Tesco je jediný řetězec na českém trhu, který každoročně zveřejňuje množství svého potravinového odpadu. V roce 2016 jsme si stanovili několik ambiciózních cílů, které budou v dlouhodobém horizontu směřovat k tomu, aby se v prodejnách Tesco potravinami vůbec neplýtvalo,“ sdělil Vaňáček.
Jeden ze závazků, které si Tesco dalo a již splnilo, spočívá například v nastavení mechanismů darování potravinové pomoci na denní bázi do potravinových bank. „Dalším závazem je, že snížíme plývání do roku 2030 o 50 procent. Tento cíl je se nám také podařilo splnit. V Česku jsme dokonce snížili potravinový odpad od roku 2016 o 72 procent,“ uvedl Michal Vaňáček s tím, že Tesco se také snaží vzdělávat zákazníky a ukončilo kupříkladu marketingové akce jedna plus jedna zdarma. Jednoduše proto, že tyto takto zakoupené potraviny často končily v odpadkovém koši.
Nesnězeno plánuje expanzi
Moderní a chytré řešení za účelem eliminace plýtvání pak ale může přijít i z dílny původně malé inovativní firmy. Chce to „jen“ chytrý nápad. Vše popsané splňuje start-up Nesnězeno. „Naše mobilní aplikace Nesnězeno je nástroj proti plývání jídlem pro pekárny, hotely, supermarkety či obchody. Fungujeme jednoduchým principem – když má daný podnik nějaké přebytky jídla, udělá z nich balíček a ten nabídne prostřednictvím aplikace s padesátiprocentní slevou. Uživatel si ho zakoupí online v aplikaci a poté si ho vyzvedne,“ řekl CEO Nesnězeno Jakub Henni s tím, že za tříletou dobu fungování se podařilo zachránit jídlo v hodnotě 10 mil. korun. Nyní Nesnězeno plánuje expanzi na Slovensko ale i dál po Česku. „Našim cílem je stát se největší foodwaste aplikaci v regionu střední a východní Evropy,“ uzavřel Henni.
Ing. LucieVeselá, Ph.D. z Mendelovy univerzity pak představila výsledky průzkumu Potravinový odpad v domácnostech. „Pokles plýtvání jsme zaznamenali v druhém intervenčním roce. Zafungovala kampaň ale také pandemie, kdy jsme měli více času přemýšlet jak s potravinami naložit, trávili jsme více času doma a hlavně jsme i více vařili,“ podotkla výzkumná pracovnice Lucie Veselá.
Diskuze ukázala, že boj proti plýtvání s potravinami vyžaduje komplexní řešení a podílet se musí řada sektorů – stát, neziskové organizace a potravinové banky, inovativní firmy, obchodní řetězce i akademická sféra, a právě diskuze všech stran může urychlit dosažení cíle, a tím je ideálně nulový potravinový odpad.
Akce se konala pod záštitou ministryně životního prostředí Ing. Anny Hubáčkové, primátorky statutárního města Brna JUDr. Markéty Vaňkové, senátora Mgr. Jiřího Duška a náměstka hejtmana Jihomoravského kraje Lukáše Dubce.
Komentáře