I v dnešním díle se zabýváme palivy z odpadů, ke kterým Ministerstvo životního prostředí připravuje novou vyhlášku, a ptáme se odpadářů jak předpis řešící přechod odpadu na neodpad hodnotí.
Do dnešní polemiky se zapojil Václav Král z Teplárny České Budějovice, Michal Kříž ze společnosti Veolia Energie a Michal Stieber z Recovera Využití zdrojů.
Václav Král, předseda představenstva Teplárny České Budějovice
Všechny kapacity pro energetické využívání odpadů v různých podobách, tzn. i TAP se širokým rozptylem svých kvalitativních parametrů, by měly bez ohledu na své kapacity splňovat stejně přísné podmínky výstavby a provozu, tzn. i emisní limity, způsob monitoringu atd. Bohužel, aktuální znění projednávané vyhlášky se snaží o rozvolnění striktních pravidel pro spalování odpadů, což by mělo negativní dopady na životní prostředí.
Navíc představa spalování odpadů, resp. paliv vyrobených z odpadu na každém sídlišti či továrně (tj. kotle s tepelným příkonem větším než 5 MW) mě opravdu děsí a to nejenom proto, že obchází i legislativu na snižování emisí skleníkových plynů (EU ETS).
Přečtěte si také:
Polemika nad vyhláškou o palivech z odpadů
Michal Kříž, Veolia Energie ČR, a.s.
Připravovaná vyhláška k TAP nepřináší do problematiky využívání tuhých alternativních paliv systémové řešení, které by mělo být založeno na standardech evropských technických norem k problematice tuhých alternativních paliv ČSN EN 15357, 15358, 15359, 15440… etc., a jejich novelizacích jako např. ČSN EN ISO 216640. Na těchto normách pracoval tým evropských odborníků a moc nerozumím tomu, když plně akceptujeme všechny evropské BATy, proč rovněž neakceptujeme tyto evropské technické normy a neuvedeme je do praxe i u nás, abychom byli kompatibilní s okolními státy Evropské unie.
Vyhláška naprosto pomíjí možnost zavést dle ČSN EN 15359 konkrétní specifikace a třídy tuhých alternativních paliv a nastavit tak zcela jasnou kvalitativní kategorizaci tuhých alternativních paliv jako základní informaci od výrobce pro potenciálního odběratele těchto paliv.
Kromě toho je návrh netransparentní a zmatečný v otázce limitů. Současná praxe analytických rozborů pracuje s hodnotami chemických vlastností tuhých alternativních paliv v jednotkách mg/kg. Přijde mi mimořádně komplikované a systémově nevyvážené chemické vlastnosti hodnotit v jednotce mg/MJ – to je česká cesta a novum, jak opět něco zbytečně komplikovat a nemít transparentní limity. Totéž se týká možnosti dvojího vyhodnocování přípustných limitů a to jak pomocí mediánu, tak i pomocí 80. percentilu.
Michal Stieber, Recovera Využití zdrojů a. s.
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře