Polemika: Měli bychom ve větším měřítku začít realizovat FVE i na zemědělské půdě? II. část

Obrovský solární boom, ke kterému v poslední době dochází, a nutkavá potřeba budování nových zdrojů energie nahrává budování solárních panelů na zemědělské půdě. V zahraničí už první projekty stojí, u nás se o nich teprve začíná uvažovat.

Je ovšem otázkou, s jakou vervou bychom se do budování agrovoltaiky měli pustit. V minulém díle polemiky jsme se ptali odborníků z oboru,dnes jsme požádali o odpověď Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj a připojili doplňující otázku:

Mělo bychom prolomit "tabu" a začít ve větším měřítku realizovat fotovoltaiku i na zemědělské půdě, byť s tou nejnižší bonitou?

Je ministerstvo nakloněno realizacím velkých fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě?

Dominika Pospíšilová, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí

MŽP především upřednostňuje klasickou fotovoltaiku na střechách, brownfieldech nebo v průmyslových zónách, tedy na plochách, které nenabízejí mnoho lepších využití. Využití zemědělské půdy na výrobu energie ze slunečního záření není pro nás tabu, fotovoltaiky na ní vznikají, a dokonce i díky našim dotacím. Snažíme se ale o „vykolíkování“ pole, na kterém to dává celospolečenský smysl.

Kvalitní půda v Česku mizí pod obřími sklady a nákupními centry, likviduje ji vodní a větrná eroze. Černozem proto nemůže dál mizet ani pod solárními parky. Konvenční fotovoltaika se proto bude dál posuzovat z pohledu nezbytnosti a veřejného zájmu podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF) v režimu dočasného odnímání s tím, že na nejkvalitnější půdě I. a II. třídy kvality bude přímo zákonem zakázána.

Přečtěte si také:

Polemika: Měli bychom ve větším měřítku začít realizovat FVE i na zemědělské půdě?

I v případě dotací na FVE platí, že ji podporujeme (z Modernizačního fondu), ovšem na půdách nižší kvality. Takže již teď dotaci nezíská výstavba fotovoltaiky tam, kde by byla dočasně odňata z I. a II. Třídy.