Polemika: Co s kalem z malých ČOV?

V souvislosti s jejich provozem je však nezbytné začít se zabývat i jakým způsobem nakládat a odstraňovat produkovaný přebytečný kal. Také řada malých obecních čistíren odpadních vod byla postavena bez řádného kalového hospodářství.

Nově přijatá vyhláška č. 437/2016 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě do budoucna výrazně omezí přímou aplikaci přebytečných kalů na zemědělskou půdu, která je v této velikostí kategorii ČOV hojně používána.

V oblastech s velkým počtem domovních ČOV či malých obecních ČOV je nutné začít hledat vhodný model nakládání s kaly i do budoucna. Náklady na jejich odstranění nejsou zanedbatelné, kalová hospodářství velkých ČOV však omezená. Z tohoto důvodu je vhodné se začít ptát:

Jakým způsobem lze zajistit trvale udržitelné nakládání s produkovanými přebytečnými kaly z domovních či malých obecních ČOV?

Vyjádření Ministerstva životního prostředí:

Snahou MŽP je zlepšit na základě nové legislativy kontrolu stanovených mikrobiologických a chemických parametrů a důsledně kontrolovat kvalitu upravených kalů určených k aplikaci na půdu. Princip stávající právní úpravy při používání upravených kalů v zemědělství se však nemění.

Stále je povinnost používat na zemědělské půdě pouze upravené kaly ve smyslu hygienizace, které nejsou kontaminovány těžkými kovy a obsahem organických polutantů. Tato povinnost platí pro veškeré ČOV, kterým v rámci kalového hospodářství vzniká kal z čištění komunálních odpadních vod. V případě, že nejsou ty ČOV schopny kal hygienizovat, je možné předat ho v souladu se zákonem o odpadech do zařízení na úpravu kalů.

V případě malých ČOV, které nejsou vybaveny kalovým hospodářstvím, vzniká při čištění odpadních vod suspenze, kterou lze charakterizovat jako relativně řídkou směs organických i anorganických, pevných i koloidních částic přítomných ve vodě. Jedná se tedy o odpadní vodu, kterou je možné předávat na velkou ČOV s kalovou koncovkou, která je schopná kaly účinně hygienizovat za podmínek nové vyhlášky a předávat je následně zemědělci k přímé aplikaci.

Miroslav Kos, SMP CZ:

Malé čistírny odpadních vod (ČOV) produkují podobně jako velké čistírny vyčištěnou vodu a kal. Malé ČOV včetně domovních čistíren jsou technologicky zvláštní kategorií a doposud se k nim přistupovalo i s jistou mírou benevolence přesto, že se na nakládání s kaly vztahují stejné předpisy jako na větší ČOV.

Proč ne, i malé množství nedostatečně zabezpečeného kalu může způsobit velké problémy při nezodpovědné likvidaci. Podíváme-li se do provozních řádů těchto domovních a malých ČOV nebo do jejich vodohospodářských povolení, problematika vyčištěné vody je popsána detailně, zatímco problematika vyprodukovaných kalů řešena okrajově.

Obvykle zde najdeme „stabilizované kaly budou odváženy na městskou ČOV nebo aplikovány do zemědělství“. Realita je na každé lokalitě různá. Do budoucna budeme muset věnovat zpracování čistírenských kalů i z malých zdrojů zvýšenou pozornost.

Vidím zde jedinou možnost v odvozu na velké ČOV, na kterých musí být zabezpečena kvalitní hygienizace dovážených kalů. Velké vodohospodářské společnosti tuto službu poskytují, i když nejsou provozovateli např. domovní ČOV. Nebo producentovi čistírenského tuto službu zajistí současný zpracovatel kalů.

Pro toho, kdo se takto zodpovědně choval se de facto nic nemění. No a majitelé středních a velkých ČOV si musí správně odhadnout, jakou výhledovou kapacitu zpracování kalů budou potřebovat a realizovat ji při doplnění kapacity současné technologické linky (např. o sušení kalu). Ostatně je to možné rozšíření jejich podnikatelského záměru.

Filip Wanner, SOVAK ČR:

Čištění odpadních vod je vždy spojeno s produkcí odpadů ať už se jedná o štěrk, písek, tuky, shrabky či přebytečný kal s kterými musí být vždy nakládáno v souladu s aktuálně platnou legislativou bez ohledu na velikost samotné čistírny odpadních vod. Je zřejmé, že domovní ani menší obecní ČOV nemohou být z důvodu vysokých investičních či provozních nákladů být plně vybaveny kompletním kalovým hospodářstvím.

Z tohoto důvodu je nutné, aby se otázka řádné likvidace přebytečných kalů vyřešila ještě před uvedením čistírny do provozu. Výrobce domovních ČOV by měl své zákazníky proškolit nejen v samotné obsluze jejich výrobků, ale i seznámit alespoň se základními principy čištění odpadních vod tak, aby budoucí uživatel měl reálnou představu o všech povinnostech vyplývajících z provozování domovní ČOV.

Také řada vlastníků a provozovatelů menších obecních ČOV z počátku řeší nakládání s přebytečnými kaly pouze jejich uskladněním v kalových jímkách. Že v otázce řešení otázky, co s přebytečnými kaly je nutné podniknout i další navazující kroky, pak některé obce zjistí až v případě, kdy kalová jímka je již zcela plná, provozovateli se nedaří snížit vysokou koncentraci aktivovaného kalu v samotné čistírně odpadních vod, což se negativně projevuje i v samotné účinnosti čištění v podobě zhoršených odtokových parametrů.

Obec je tak náhle postavena před mimořádné provozní náklady spojené s vyvezením kalové jímky a řádnou likvidací přebytečných kalů. Řešení otázky nakládání s přebytečnými kaly z malých obecních ČOV lze spatřovat v užší spolupráci vlastníků obecních ČOV, jejich sdružování do větších vodárenských svazů a sdružení, pro které je daleko dostupnější pořízení a provozování mobilních zařízeních na odvodnění kalů, či řádná a pravidelná spolupráce s větším provozovatelem vodohospodářské infrastruktury v dané lokalitě.

V neposlední řadě je nutné, aby i malá obec měla řádně nastavenu výši plateb za stočné, která by pokrývala nejen náklady na čištění odpadních vod, ale i obnovu samotné vodohospodářské infrastruktury a pochopitelně i náklady na odstraňování přebytečných kalů vzniklých provozováním ČOV.