Po použití kalů zůstaly v půdě zbytky léčiv, její kvalitu to ale nezhoršilo

V rámci Evropské unie probíhá intenzivní debata, zda kaly v zemědělství používat nebo ne. Několik zemí jejich použití již zakázalo nebo alespoň omezilo. V nové studii dánští výzkumníci zjistili, že v půdě hnojené kalem se sice nacházejí chemikálie z léčiv a přípravků pro domácnosti, naměřená množství ale nebyla významná pro zkoumané biologické parametry.

Vědci z Kodaňské univerzity se čtrnáct let věnovali čistírenským kalům a jejich použití na zemědělské půdě. Z výzkumu jim vyplynulo, že zbytky léčiv a chemikálií, které pochází z výrobků určených k osobní hygieně, nemají v kalech a dobytčím hnoji prokazatelné toxické účinky na hlístice žijící v zemědělské půdě.

Dokonce přišli na to, že organická hnojiva ve formě splaškových kalů z čistíren komunálních odpadních vod a chlévského hnoje zlepšují více kvalitu půdy, než běžná minerální hnojiva. Mohou tak přispět k udržitelnějšímu oběhovému zemědělství.

Lepší kal než klasické hnojivo

„Očekávali jsme, že v půdě najdeme mnoho farmaceutických reziduí – právě kvůli nim je používání kalů v mnoha zemích zakázáno. Také jsme předpokládali, že tyto látky mohou zůstat v půdě a způsobovat problémy půdním organismem. Zdá se však, že tomu tak není,“ říká profesorka Nina Cedergreenová z Katedry botaniky a environmentálních věd, která je hlavní autorkou studie.

Kvalitu půdy výzkumníci měřili na základě fyzikálních vlastností, ale i množství hlístic v půdě a jejich rozmnožovací schopnosti. Tito drobné živočichové totiž indikují, zda se jedná o zdravou půdu. „Těmto červům se daří výrazně lépe v půdě, která je hnojena kalem a chlévským hnojem než v půdě, na kterou se aplikují klasická hnojiva. Půda má lepší strukturu, vyšší obsah uhlíku a vyšší vlhkost,“ vysvětluje spoluautorka výzkumu Jeanne Vuaille.

Vědci zároveň nezaregistrovali, že by zbytky léčiv a chemikálií z výrobků určených pro osobní hygienu, které naměřili v půdě, měli na tyto živočichy jakékoli toxické účinky. Což je pravděpodobně dáno tím, že koncentrace těchto látek byly velmi malé.

Až 12 různých látek

Pro svůj výzkum si vědci z Kodaně zvolili metodu případové studie. Čtrnáct let experimentálně hnojili pole v Taastrupu, které je předměstím Kodaně, různými typy organické hmoty a běžnými hnojivy na bázi dusíku, fosforu a draslíku. Dvakrát ročně odebírali vzorky půdy, na jaře před hnojením a v létě po hnojení. Aplikovali splaškové kaly a chlévský hnůj v množstvích přibližně čtyřikrát větším, než jaké povolují dánské zákony, aby mohli vypočítat nejhorší možný scénář.