Německo pokračuje ve svém odklonu od ruských fosilních paliv a zveřejnilo konkrétní termíny.
Plyn jako zbraň
Na začátku tohoto týdne byla zahájena pravidelná roční údržba plynovodu Nord Stream 1. Plynovod je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do Evropy. Ačkoliv by údržba plynovodu měla trvat do 21. července, Německo se obává, že plyn přes Nord Stream 1 po údržbě nepoteče.
Obavy jsou to opodstatněné, jelikož ruská plynárenská společnost Gazprom, která zajišťuje vývoz plynu z Ruska, již v červnu snížila tok plynu v Nord Streamu 1 asi na 40 % původní kapacity. Důvodem měly být technické problémy, ovšem podle německého ministra hospodářství, Roberta Habecka byl pravým důvodem spor mezi Ruskem a Západem kvůli válce na Ukrajině. Ten evropské země varoval, aby byly připraveny na to, že dodávky plynu nebudou obnoveny, jelikož Kreml používá plyn „jako zbraň“.
Již po začátku ruské invaze na Ukrajinu se Německo rozhodlo, že posílí svou energetickou bezpečnost a stane se nezávislým na dodávkách energetických surovin z Ruska. Odpoutat se ale podle německého ministra hospodářství není možné ze dne na den. Nejrychlejší postup by měl být možný v případě odklonu od ruského uhlí, po němž by měla následovat ropa.
S konkrétními termíny teď podle agentury Reuters přišel náměstek ministra financí Joerg Kukies. Na konferenci v australském Sydney uvedl, že Německo přestane 1. srpna nakupovat ruské uhlí. Ruskou ropu by mělo přestat odebírat do konce letošního roku. Pro zemi to podle něj bude znamenat zásadní posun ve zdroji dodávek energie. "Během několika týdnů bude ruské uhlí mimo," řekl v Sydney Kukies. Rusko přitom do Německa dodávalo 40 % uhlí a 40 % ropy.
Závod s časem kvůli plynu
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře