Výsledky přinesly výzkumné projekty vědců a vědkyň z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Výzkum Monitoring a opatření ke zlepšení kvality ovzduší na území města Brna začal v roce 2021 a obnášel měření akreditovanými mobilními stanicemi i malými personálními senzory, které nosili při sobě žáci a žákyně dvanácti brněnských základních škol. Projekt AIRSENS se zase od roku 2023 zabýval kvalitou ovzduší v malých sídlech Jihomoravského kraje s lokálními topeništi.
Unikátní byl zejména díky propojení různých zařízení a senzorů do jednotné bezdrátové sítě. Umožňoval aplikaci nových senzorových měření i využití autonomních měření v místech bez přístupu elektřiny, hustou síť měření díky čtyřem lokalitám na jednu obec a zároveň zaznamenával i směry a rychlost větru, které jsou pro rozptylové podmínky klíčové.
Z měření vyplynulo, že na znečištění má z poloviny podíl právě lokální vytápění, konkrétně kamna na uhlí a zastaralé kotle. Obě měření doprovázelo i dotazníkové šetření zjišťující, jak zúčastnění kvalitu ovzduší vnímají a do jaké míry jsou ochotni a schopni míru znečištění ovlivnit.
Přestože se kvalita ovzduší v Brně dlouhodobě zlepšuje, v některých lokalitách výzkumníci naměřili vyšší koncentrace BTEX, oxidu uhelnatého či oxidu dusíku. Důvodem je především doprava, lokální topeniště a nárazově také stavební činnost. Z výzkumu vyplývá, že výrazné snížení emisí by mohlo v budoucnu příznivě ovlivnit dostavění velkého městského okruhu a severojižní dálnice, neboť hlavní příčinou jsou dopravní zácpy.
„Překvapilo nás, že se kvalita ovzduší zlepšuje navzdory narůstající dopravní zátěži, což svědčí o účinnosti jednotlivých opatření v oblasti ekologizace dopravy. Tak trochu očekávaným překvapením pak byly výkyvy vybraných znečišťujících látek v lokalitách zahradních kolonií či zástavby z rodinných domů,“ uvedl za tým projektu Monitoring a opatření ke zlepšení kvality ovzduší na území města Brna Vilém Pařilz Katedry ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Na vině často bývá pálení suché trávy a listí na zahradách.
Díky výsledkům měření mobilními senzory výzkumníci zjistili, že mezi sledovanými školami nejsou žádné výrazně horší nebo lepší oblasti. „Některá individuální data však ukázala, že vystavení dětí škodlivým látkám může být nesrovnatelně větší například doma, kde se kouří, nebo kde existují i jiné zdroje znečištění,“ přiblížil výsledky měření mobilními personálními senzory další člen týmu Ondřej Mikeš z RECETOX. Vědci a vědkyně proto nyní budou pracovat na možných alternativních cestách ve spádové oblasti, které doporučí školám, aby děti mohly zvolit zdravější trasu na kole nebo pěšky. Důležité je, aby byla bezpečná a nevedla vedle velkých silnic, čímž by se vystavení dětí emisím z dopravy zbytečně zvyšovalo.
Výzkum přináší i pozitivní výsledky – jeho výstupy se stanou součástí nového Akčního plánu na zlepšení kvality ovzduší ve městě Brně.
Pokud jde o znečištění malých obcí Jihomoravského kraje (například Hlína, Chudčice, Doubravice), řada občanů si zhoršenou kvalitu ovzduší ani neuvědomuje. O souvislosti s lokálním vytápěním existuje obecně velmi nízké povědomí a lidé nepovažují kvalitu ovzduší za zhoršenou.
„Nový zdroj vytápění měla asi jen čtvrtina dotazovaných. Většina respondentů uvedla, že kotel funguje dobře a ochota ke změně nebyla velká. Díky měření však víme, že některé lokality budou problematické. Řešením proto je informovat a vzdělávat,“ uvedla k měření ovzduší v malých sídlechDominika Tóthová z Katedry regionální ekonomie.
Komentáře