V úterý Sněmovna projednávala ve druhém čtení pozměňovací návrh k vládní novele o místních poplatcích, který by měl zvýšit horní hranici poplatku za komunální odpad ze současných 1200 korun na 1800 korun ročně.
Pozměňovací návrh předložila skupina poslanců napříč koaličními stranami, která nárůst zdůvodňuje vysokou inflací, růstem cen energií a poplatků za skládkování. O tom, zda bude návrh přijat, se má rozhodnout ve třetím čtení za čtrnáct dní.
„Myslím, že většina obcí zdražovala paušální poplatky i v loňském roce, bez ohledu na současnou maximální. výši. Zatím neznám obec nebo město, které by šlo do maximální výše, čili 1200Kč na občana. Je to tedy na odvaze a ambicióznosti každého vedení obcí a měst, zda chtějí přenést náklady na občany nebo zda chtějí doplácet z obecní pokladny, aby ulevili vlastním občanům. Pravdou zůstává, že po zvýšení cen se běžně pohybují náklady za likvidaci odpadů mezi 1200 - 1600Kč na občana," říká Olga Dočkalová, starostka obce Sudice.
Pakliže dojde ke schválení pozměňovacího návrhu, budou obce, které cenu určují podle objemu odpadu, moci účtovat až 1,8 koruny za litr místo koruny. Pokud se v obci poplatek odvíjí od hmotnosti, pak by nová částka měla být maximálně deset korun namísto nynějších šesti korun.
„Jsem přesvědčen, že postupně budou obce tohoto navýšení horní hranice místního oplatku za odpady využívat, jelikož je neudržitelné, a to jak v současném, tak i dlouhodobém kontextu, aby poplatek za odpady kryl menší část (tj. pod 50 %) veškerých nákladů na odpadové hospodářství měst a obcí, když je v rámci něho služba je poskytována v podstatě síťová služba, kterou využívají konkrétní lidé obdobně jako dodávky plynu, elektřiny, služeb mobilních operátorů atd., kterou si platí lidé v plné výši," odpovídá na dotaz, jak se mohou obce po navýšení poplatku zachovat Pavel Drahovzal, starosta obce Velký Osek a místopředseda Svazu měst a obcí ČR.
Pokud úprava novely projde, neznamená to ale, že se automaticky obecní poplatky navýší. Je totiž na rozhodnutí každé obce, zda se tak stane či nikoliv. Podle Petra Havelky, ředitele Česká asociace odpadového hospodářství dojde pouze k rozšíření využitelného intervalu pro obce.
„Pro obce je výše poplatku za odpady vždy politické téma a zastupitelé zohledňují sociální dopady na své občany. Údaje ministerstva financí říkají, že průměrná výše ročního poplatku je 648 Kč, při současné hranici 1200 Kč. Pokud by obce šly cestou navýšení poplatků, které platí občané za odpady, pak to může logicky vést k financování nákladnějších způsobů nakládání s odpady. Dalším aspektem je to, že řada obcí na odpadové hospodářství doplácí ze svého rozpočtu a pokud by platbu obce přenesly ve větší míře na občana, pak se může podíl obecního financování snížit. Ale zde se právě vždy naráželo a naráží na sociální dopady takového opatření a většina obcí proto dlouhodobě nevolí cestu výraznějšího zdražení poplatku za odpady,“ uvádí Petr Havelka.
Olga Dočkalová se domnívá, že vládní představitelé pozměňovacím návrhem dali najevo jasný vzkaz. Obce by si měly vybrat celou částku za odpady od občanů, aby pak nechtěly finance od státu na jiné věci. „Pravda je někde uprostřed. Není dobré mít ani poplatek za odpad zdarma, především v rámci předvolebních slibů, protože lidé si pak této služby neváží a stejně to neocení. Není ale ani ideální nastavit vyšší či maximální sazbu poplatku a pak dávat slevy za třídění. Třídění odpadů by mělo být samozřejmostí běžného života našich občanů a ne je odměňovat za jejich odpad byť vytříděný,“ říká Dočkalová.
Podle starostky je nutné občanům neustále připomínat, že v poplatku za odpad většinou neplatí celou výši nákladů. Obec za likvidaci jejich odpadů doplácí, aby svým obyvatelům ulevila v životních nákladech. „V našem regionu na Blanensku se pohybují poplatky od 550 Kč do 900 Kč, i když náklady na občana jsou vyšší. Maximální výše tedy nemá určující vliv,“ dodává Olga Dočkalová.
Ministerstvo životního prostředí poslanecký návrh dle tiskového oddělení vítá. Dodává, že se jedná o technickou záležitost, která navrhuje zvýšit maximální limit, což bude pro obce důležité především do budoucna.
Petr Utěkal - p.utekal@gmail.com 24.4.2023 8:07
Já naopak znám obec, kde se platí víc než je zákonná sazba. Nicméně i to je málo, stejně se to dotuje z rozpočtu. Vadí mi ale to zdůvodnění "... zvýšení cen za skládkování ..." - no, tady je vidět nekoncepčnost zákona a MŽP (a nekompetentnost). Zvýší se skládkovné (prý aby se omezilo) - a šup, přeneseme to na obce, potažmo na občany. A nic se neděje, skládkuje se vesele dál. Jen odpadová mafie se pakuje. A může financovat (korumpovat) média - třeba na NOVĚ se vesele v zábavném soutěžním pořadu tvrdilo, že v třídění jsme nejlepší na světě! Jak na takový nesmysl ten moderátor asi přišel?
jiri klicpera - klicpera@iol.cz 23.4.2023 21:22
Vřele doporučuji, aby tento poplatek podléhal také povinnému VEŘEJNÉMU vyúčtování, aby si z něj obce nedělaly vedlejší zdroj příjmů a také aby si z něj nefinancovaly třeba cesty ne veletrhy v Jižní Africe, jako se to již stalo. Vím i o jiných položkách, ale hlavně by mělo platit "každému, což jeho jest". A jen tak mim ochodem, znám i obec, kde se za odpady NIC neplatí!
Pavel Kaufmann - kaufmann@tscr.cz 24.4.2023 9:14
Popelnice a odpady to není služba, ale daň - poplatek za občana. Naše pětičlenná domácnost hodně třídí, takže naplníme popelnici každý týden sotva do třetiny. Sousedovic tříčlenná rodina má každý týden plnou popelnici a ještě přidá plné igelitové pytle vedle ní. Popelnice se platí se za osobu, takže platíme o 66 % více ač máme dopadu jen třetinu... Nečekám, že se zavedením platby za množství či objem budu platiti méně, ale proč mám stále platit a doplácet na ty, kteří netřídí a nadělají odpadu více? A nemusí se přesně vážit, stačí tři velikosti popelnice a vývoz za týden nebo za dva týdny a máte hned šest tarifních pásem, bez vícenákladů za drahé a zdlouhavé vážení. Ale jednoduchá řešení skládkařské lobby, liným úředníkům a alibistickýmn politikům nic nepřinesou.