Ondřej Beneš ze SOVAK ČR a Filip Wanner ze společnosti ENERGIE AG BOHEMIA se na on-line konferenci CzWA dne 13.4.2021 zaměřili na téma nakládání s čistírenskými kaly z pohledu nejen národní, ale i evropské legislativy.
Žlutá karta v legislativě
Evropská komise je povinna ve návrzích legislativy respektovat princip proporcionality a subsidiarity. „V okamžiku, kdy členský stát zjistí, že evropský právní akt neplní principy definované ve smlouvě o EU, může jej napadnout. V případě potvrzení nálezu Evropská komise neprodleně zahájí proces zrušení, případně úpravy legislativy tak, aby neporušovala principy,“ vysvětluje Ondřej Beneš.
Tato skutečnost je relevantní zejména po současnou situaci, kdy dochází k paralelní revizi směrnice o čištění městských odpadních vod a směrnice o čistírenských kalech. Pokud by Evropskou komisí navržené úpravy zasahovaly do práv jednotlivých členských států, které aktuálně s čistírenskými kaly nakládají efektivněji, než by tak bylo po aplikaci upraveného předpisu, může takový akt být prohlášen Evropským soudním dvorem za neplatný. Z tohoto důvodu Evropská komise využívá systému konzultací, v rámci kterého své legislativní návrhy konzultuje s dotčenými stranami. „Zapojujeme se do nich prostřednictvím CzWA nebo SOVAK, případně individuálně,“ říká Beneš. V současné době probíhá proces revize u směrnice o čistírenských kalech, který by měl být dokončen v průběhu letošního roku.
Tato směrnice je letitá - přijata byla před 35 lety, takže je logická snaha o její aktualizaci zejména s cílem zajištění dostatečné míry ochrany zdraví a životního prostředí. V ČR se podmínky pro využití čistírenských kalů ať již přímo na zemědělskou půdu či formou kompostů či hnojiv zpřísnily před více než 5 lety. „Důležité je zmínit, že k zpřísnění nedošlo kvůli tomu, že by nám to nařizovala nějaká směrnice. Zpřísnění bylo iniciováno přímo zde, v ČR,“ uvádí Ondřej Beneš.
Evropská legislativa
V kontextu evropské legislativy se problematika kalů pohybuje v určitém rámci. „V tuto chvíli jde především o evropský Green New Deal a cirkulární ekonomiku. V případě využití čistírenských kalů na zemědělskou půdu musíme zmínit i evropskou Strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“. Problematiky se úzce dotýká Směrnice o čistění městských odpadních vod, významný přesah je i v rámci Směrnice o průmyslových emisích a Směrnice o odpadech a to přestože kal je právě z působnosti této směrnice vyňat díky regulaci právě Směrnice o ochraně půdy při používání kalů v zemědělství. Nově vydané Nařízení o hnojivech naopak vylučuje uvádění na trh EU hnojiv, které vznikly s využitím čistírenských kalů.“ vysvětluje Filip Wanner.
K revizi Směrnice o čistírenských kalech se v rámci konzultace vyjádřila Evropská asociace provozovatelů vodohospodářské infrastruktury (EurEau) i Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky (SOVAK ČR). „Chtěli bychom dosáhnout stavu, kdy bude zachována možnost využívání kvalitních upravených čistírenských kalů na zemědělské půdě. Zároveň by mělo být podpořeno zavedení nových technologií využití čistírenských kalů tak, aby byly naplněny principy oběhového hospodářství,“ říká Wanner.
Podle Wannera by k rozšíření limitů pro těžké kovy, případně k zavedení nových limitů pro nové polutanty, mělo dojít pouze na základě věrohodných vědeckých studií a zhodnocení dopadu na lidské zdraví. Vyhodnotit by se mělo nakládání s čistírenskými kaly v jednotlivých členských zemích, jelikož uplatňují odlišné přístupy ve využití kalů. „Důležitá ale není jen otázka čistírenských kalů. Je nutné řešit i to, co se do odpadních vod, a následně do kalů, dostává přímo u zdroje,“ doplňuje Filip Wanner.
V rámci revize proběhlo veřejné slyšení, kde se projednávalo problematické vyjmutí čistírenských kalů z Nařízení o hnojivech. Polemizovalo se nad tím, zda revize Směrnice přispěje k plnění cílů oběhového hospodářství. „Je nutné zmínit, že potřebujeme zachovat přímé cesty kalu, živin, i vody na zemědělskou půdu, protože jsou součástí adaptace na změnu klimatu,“ uvádí Wanner. Pakliže budou kaly využívány jinak, bude nutné vzít v potaz vliv spalování emisí a považovat výrobu elektrické energie z čistírenských kalů za obnovitelný zdroj. „Vždy je potřeba kalkulovat finanční a energetické dopady nakládání s čistírenskými kaly,“ doplňuje Filip Wanner.
Pro chystanou revizi nařízení 2019/1009/EU o hnojivech byla připravena zpráva STRUBIAS, která zavádí nové materiály využívané při výrobě hnojiv. Navrhuje, při jakých konkrétních parametrech a požadavcích by bylo možné zahrnout vysrážené fosfátové soli. Zároveň řeší otázku produktů termické oxidace čistírenských kalů, nikoliv však pyrolýzy. „Znamená to, že zahrnutí problematiky čistírenských kalů do Nařízení o hnojivech je znovu ve hře,“ vysvětluje Wanner.
Česká legislativa
Pakliže budeme v České republice chtít odklánět nevyhovující kaly, budeme muset realizovat investice v řádech miliard korun. „Malé lokality a velké lokality musíme řešit rozdílně,“ přebírá slovo Ondřej Beneš. Jako ideální řešení označuje regionální centra, či svozová centra, která nakládají s kaly z širšího okolí. Pak by bylo možné vyřešit kalové koncovky pro oblasti s malou sorpční kapacitou v zemědělství, končícím využitím rekultivace či problematickou kvalitou.
U projektů, které jsou definované dotačními tituly, je potřeba zvážit podmínky pro realizaci. „Zavázat projektanty nebo zpracovatele studií k maximálnímu využívání externích produktů,“ doplňuje Beneš a doplňuje: „Rozhlížet se kolem sebe a spolupracovat se subjekty, které kolem ČOV leží.“ Možností, jak naložit s kaly, je mnoho. Zajímavým řešením je výroba směsných paliv, které jsou posléze spalovány. V Banské Bystrici takový projekt běží už přes deset let. V Písku by se měl rozeběhnout v letošním roce.
„Vždy kolem nás existuje řada zajímavých technologií a novinek. Osobně si raději ale koupím Octavii, u které existuje ověřená spotřeba i servis, než volit alternativní hi-tech dodavatele, deklarující neověřitelná a často i neuvěřitelná data. Vůbec nejlepší ale je, pokud do nového auta nemusím investovat vůbec. K čemuž dochází v okamžiku, kdy se pouhým posouzením kvality výstupního kalu po úpravě dospěje ke shodě se současnou parametrizací a zároveň mám v lokalitě odběratele (což se stává bohužel větším a větším problémem). Kupříkladu pro zachování přímé aplikace na zemědělskou půdu je možné realizovat přechod od mezofilní stabilizace k termofilní stabilizaci s navázáním systému hospodaření velké ČOV na malé svozové ČOV společně s důkladným zajištěním kontroly kanalizační sítě a producentů i vstupní kvality kalů ze svozových ČOV,“ říká Ondřej Beneš.
S čistírenskými kaly lze naložit tak, že zajistíme plnění požadovaných parametrů, čili jejich hygienizaci a zároveň minimalizaci objemu kalů. Možnou variantou je sušení, nabízí se i sušení solární. Filip Wanner uvádí studii zpracovanou pro ČOV v Berouně, která slouží jako příklad toho, kdy nelze posuzovat pouze jednotlivé technologie, ale je nutné zaměřit se na praktickou realizovatelnost v dané lokalitě. Vyšlo totiž najevo, že v berounské ČOV není dostatečná plocha, která by byla využitelná pro výstavbu solární sušárny. „V případě realizace tohoto řešení by bylo potřeba řešit i kompletní kalové hospodářství ČOV v Berouně. To znamená snížit objem produkovaných kalů, respektive zvýšit sušinu odvodněného kalu. Takže by už nešlo o investici jenom pro samotné řešení solární sušárny, ale investici do celého kalového hospodářství s významným dopadem i na samotných chod ČOV,“ vysvětluje Wanner.
Ondřej Beneš se dále zaměřuje na to, co se stane až na konci příštího roku začne platit zpřísnění požadavků pro tzv. upravený kal. Z prognózy Ministerstva životního prostředí je patrné, že dojde ke značnému odklonu u řady subjektů, které využívají kaly přímo v zemědělství. Reálně ale nepůjde o tak vysoký skok. Řada větších čistíren už přešla do systému termofilie, realizovala alternativní systémy např. úpravu kalů čistým kyslíkem či má připraveny nebo realizovány projekty právě sušení či jiné termické úpravy kalů.
Přechod z odpadu na výrobek, ZOO a prováděcí předpisy
Podle Ondřeje Beneše bychom se tímto směrem měli všichni ubírat. Zákon o odpadech, starý i nový, přechod odpadu na výrobek umožňuje po splnění třech podmínek. „Z mého pohledu by měl investor v případě, kdy se nepočítá s využitím upraveného čistírenského kalu na zemědělské půdě, počítat s přechodem na výrobek,“ vysvětluje Beneš.
Z pohledu certifikace přechod zatím problematický není. „Pokud existuje zařízení, které je podle zákona o odpadech schváleno krajským úřadem jako zařízení zpracovávající odpady, je možné zahájit proces certifikace. V technologii lze při udržení kvality vstupního kalu do zařízení jednoduše udržet i výstupní kvalitu, aby byl certifikát zachován. Otevírá se tím širší pole působnosti aplikace upravených čistírenských kalů nebo produktů z nich,“ doplňuje Ondřej Beneš.
V zákoně o odpadech je dle paragrafu 67 nová povinnost označování. Samostatně musí být označovány kaly na výstupu z jednotlivých ČOV. „Bude nutné jednotlivé várky kalů označovat např. při návozu ČOV, společné likvidaci odvodňování nebo úpravě. Mohou vám z toho naskákat pupínky, jako mně, ale taková je realita,“ říká Beneš. Platí to i pro označování kalů v systému SEPNO, které nejsou upravené a dochází k jejich transportu do zařízení mimo čistírny odpadních vod.
Kromě odpadů ve formě kalů máme i další odpady: shrabky, písky, ostatní materiály produkované z úpraven pitných vod. Kritéria pro jejich další nakládání se proměnila. Poplatek za ukládání na skládku bude narůstat, zároveň je nutné splnit požadavky na uložení – materiály musí např. splnit parametr max. výhřevnosti či omezení obsahu organického uhlíku. „Na to je třeba dát si opravdu velký pozor a počítat s omezením, které bude pro příjem aplikovat provozovatel skládky, příp. připravit investiční řešení pro splnění daných parametrů,“ podotýká Ondřej Beneš.
V nové legislativě je jasně definována odpovědnost předávání původce až konečnému provozovateli zařízení na úpravu kalů. „Je potřeba podívat se do smluv a zajistit si, že takovou odpovědnost jako původce kalů skutečně plníte,“ vysvětluje Beneš. Pozornost je nutné věnovat i zásypům po opravách VaK. Do konce roku je sice možné postupovat podle vyhlášky č. 294/2005 Sb., ale poté již podle nové úpravy.
Přednáška zazněla na 25. ročníku odborného semináře s názvem „Nové metody a postupy při provozování ČOV“, který se tradičně koná v Moravské Třebové. Letos se uskutečnil formou on-line webináře. Seminář pořádá VHOS, a. s., Moravská Třebová ve spolupráci s CzWA - Asociací pro vodu ČR.
Komentáře