V nově vyhlášené druhé výzvě kotlíkových dotací bude mezi majitele rodinných domů v ČR prostřednictvím krajů rozděleno 3,4 miliardy korun a vyměněno dalších až 35 tisíc starých kotlů.
Nově není nutné realizovat mikroenergetická opatření, což přinese do rozpočtu na výměny kotlů další půl miliardy korun. Zavedeny jsou také dotační stropy na nové zdroje. Právě díky zrušení realizace mikroopatření žadatelé o nový kotel ze svých vlastních zdrojů přispějí méně.
„Kotlíkové dotace jsou revolučním dotačním projektem, který se nám podařilo nejen vymyslet, ale i vydupat ze země. S Evropskou komisí jsme hledali a nakonec i našli způsob, jak z evropských peněz přímo podpořit domácnosti, což z evropských dotačních programů běžně nejde.
Výměna starých kotlů za nové a ekologičtější v ČR je přínosem pro nás pro všechny, protože právě lokální topeniště se zásadním způsobem podílejí na znečištěném ovzduší v ČR,“vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.
Mezi kraje bude v druhém kole kotlíkových dotací rozděleno dalších 3,4 miliardy korun. Ty je následně přerozdělí mezi občany prostřednictvím svých krajských výzev. Pro domácnosti to značí další šanci získat dotaci na nový plynový kondenzační kotel, tepelné čerpadlo, kotel na biomasu či automatický kombinovaný kotel.
„Nově nebudeme podporovat kotle čistě na uhlí, ale pouze automatické kombinované kotle na uhlí a biomasu. Zájem o čistě uhelné kotle byl totiž v první výzvě minimální, tyto kotle tvořily pouhých 12 % ze všech podaných žádostí.
Další významnou novinkou je, že lidé nebudou muset provádět mikroenergetická opatření, díky čemuž nejen finančně ale i administrativně ulevíme žadatelům a zároveň budeme moci z uspořených peněz podpořit výrazně více domácností. Celá půl miliarda korun tak půjde rovnou na výměnu zdrojů. I díky tomu můžeme ve druhé vlně do konce roku 2019 vyměnit dalších 35 tisíc kotlů,“ informuje ministr Brabec.
K výměně chce ministerstvo motivovat zejména občany v oblastech s nejvíce znečištěným ovzduší, kde jsou opakovaně překračovány limity škodlivých látek. „Domácnosti v těchto prioritních oblastech automaticky získají bonus ve výši 7 500 korun,“doplňuje Brabec.
„Nově jsme oproti první výzvě zavedli stropy na maximální výši dotace. Tím zajistíme, že kotle nebudou zbytečně předražené, ale na žadatele to zároveň nijak nedopadne. Díky zrušeným mikroenergetickým opatřením se totiž celkově sníží obnos, který žadatel bude muset financovat ze svého.
Například u nejoblíbenějších kombinovaných kotlů je to až o 7 tisíc korun méně, které bude muset domácnost doplatit na výměnu s dotací,“ doplňuje ministra náměstek sekce evropských fondů ministerstva Jan Kříž.
Zkrátka ale nepřijdou ani ti žadatelé, kteří by chtěli spolu s výměnou kotle provést další energeticky úsporná opatření, např. vyměnit okna či částečně zateplit dům.
„Pokud se majitel rodinného domu rozhodne, že vedle výměny kotle provede i některé z dílčích opatření z programu Nová zelená úsporám tzn., například vymění okna, dveře nebo zateplí strop nad nevytápěnou půdou, získá krom dotace další bonus ve výši 20 000 korun, v případě instalace nového kombinovaného kotle dokonce až 40 000 korun,“ prozrazuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR a dodává:
„Získání bonusu za zateplení je možné prakticky kdykoliv, až do konce trvání programu Nová zelená úsporám. Žadatel si může požádat letos na kraji o dotaci na kotel, a třeba na jaře příštího roku požádá na SFŽP ČR o dotaci na zateplení, po realizaci opatření mu vyplatíme jak dotaci na zateplení, tak bonus za výměnu kotle.“
Mezi způsobilé výdaje bude možné zahrnout nejen náklady na pořízení zdroje a jeho instalaci, ale také náklady na novou otopnou soustavu či její rekonstrukci včetně regulace a měření a úpravy spalinových cest. Z programu mohou domácnosti čerpat na nový kotel desítky tisíc korun, další peníze pak mohou získat přímo od kraje či obce, které se do kofinancování také mohou zapojit.
„Se všemi kraji budeme ještě jednat o využití možnosti podávat žádosti elektronicky a zároveň budeme usilovat o to, aby kraje lidem umožnily předfinancování kotlů nebo proplacení neuhrazených faktur od dodavatele, což by zásadně usnadnilo financování výměn občanům, kteří nemají na nový kotel našetřené prostředky.
Systém těchto plateb již v první výzvě aplikoval například Královehradecký kraj a velice se osvědčil, “ říká ministr Brabec.
Finální podobu podmínek pro občany budou stanovovat kraje, proto se jednotlivé podmínky v krajích můžou lišit. Ministerstvo v rámci výzvy pro kraje stanovilo povinné podmínky, které kraje musí při vyhlašování podmínek pro občany dodržet. Zároveň jim dalo poměrně široké pole pro rozhodování, jak budou finální krajské dotace pro veřejnost vypadat.
Základními a neměnnými podmínkami jsou např. výše dotace či povinný Ekodesign všech nových kotlů. Naopak např. to, zda kraj podpoří výměnu celé možné škály zdrojů, zda bude dotace proplácet žadateli nebo přímo dodavateli nebo jestli doplatí zbývající část dotace, je na rozhodnutí krajů.
Své žádosti o dotační prostředky mohou kraje na Státní fond životního prostředí ČR podávat od 31. března do 28. dubna 2017. Ministerstvo v každém kraji stanovilo novou výši alokovaných prostředků, o jakou mohou kraje žádat a zároveň povinné počty kotlů, které za tyto prostředky musí kraje vyměnit.
Výsledky prvního kola kotlíkových dotací
V první výzvě kotlíkových dotací domácnosti z celé České republiky podaly takřka 30 tisíc žádostí o dotaci na výměnu starého kotle za nový. Některé kraje v současné době přitom stále ještě přijímají žádosti v tzv. doplňkových výzvách.
„Naše kotlíková revoluce, kterou jsme pro občany odstartovali v létě 2015, zatím běží výborně, o dotace je enormní zájem. To ostatně potvrdila smršť, která se strhla k doplňkové výzvě v Moravskoslezském kraji, kdy lidé vyhrazených 55 milionů rozebrali za pouhé 3 minuty.
Také přínosy výměn kotlů pro ovzduší, kterých ve 3 vlnách plánujeme za 9 miliard korun postupně u 100 tisíc kotlů, budou nesporné. Díky výměně starých kotlů za nové v první vlně kotlíkových dotací bude naše ovzduší čistší ročně o 1 600 tun zdraví škodlivých tuhých znečišťujících látek, více než 0,7 tun rakovinotvorného benzo[a]pyrenu a sníží se i emise skleníkových plynů – u CO2 to bude o více než 168 750 tun,“ chválí ministr Brabec dosavadní průběh kotlíkových dotací.
Největší zájem projevili žadatelé v rámci první výzvy kotlíkových dotací o kombinované kotle na spalování biomasy a uhlí (36 % žadatelů), značný zájem byl i o tepelná čerpadla (22 % žadatelů), plynové kondenzační kotle (14%) a kotle na biomasu (16 % žadatelů). Naopak nejméně žadatelů si řeklo o dotace na nový čistě uhelný kotel (12 % žadatelů).
Komentáře