Ministerstvo zemědělství zveřejnilo výklad č. 83, v němž dle § 19 vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, k § 8 odst. 3 písmeno g) zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona, ujasňuje, co je možné považovat za odlehčovací komoru.
Dotaz:
Dovoluji si Vás požádat o poskytnutí metodické podpory a výkladu k problematice toho, zda některé další objekty (jako např. přepady z dešťových zdrží nebo přepady z čerpacích stanic mimo havarijní situace) jsou považovány za odlehčovací komory, resp. jejich součásti nebo příslušenství?
V souladu s ustanovením § 8 odst. 3 písm. g) zákona č. 254/2001Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, není povolení k nakládání s vodami třeba k vypuštění odpadních vod z odlehčovacích komor do vod povrchových. Bude se tento výklad týkat i odlehčovacích komor chránících stoky jednotné kanalizace, před hydraulickým přetížením, nebo bude nutné osadit měření?
Výklad:
Zákonem č. 113/2018 Sb., kterým se s účinností od 1.1.2019 změnil vodní zákon, bylo najisto stanoveno, že vody uvnitř jednotné kanalizace jsou vždy vodami odpadními a na jakékoliv jejich vypouštění se vztahuje povinnost mít povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových, a to v souladu s § 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona. Z této povinnosti byly vyjmuty pouze odpadní vody vypouštěné z odlehčovacích komor chránících stoky jednotné kanalizace před hydraulickým přetížením, neboť pro tyto případy byla stanovena výjimka v § 8 odst. 3 písm. g) vodního zákona, ve znění zákona č. 113/2018 Sb. V důsledku přijetí zákona č. 544/2020 Sb., kterým se s účinností od 1.2. 2021 změnil vodní zákon, došlo k rozšíření této výjimky na vypouštění ze všech odlehčovacích komor bez ohledu na to, zda se jedná o hydraulickou ochranu stok nebo ochranu jiných částí kanalizace.
V případě pochybností, zda se u konkrétního objektu na kanalizaci jedná o odlehčovací komoru ve smyslu prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb. k zákonu o vodovodech a kanalizacích, platí, že za odlehčovací komoru je nutné považovat jakýkoli funkční objekt sloužící k odlehčení odpadních vod tak, aby průtok odpadních vod za deště nezpůsobil hydraulické přetížení stokové sítě a technologických objektů čistírny odpadních vod (dále jen „ČOV“), a to především biologického čištění, a nesnížil tak účinnost čištění odpadních vod. Za zásadní tak lze považovat rozlišení na základě hlediska funkčního. Není možné odlišovat rozdílné typy objektů, které však svým charakterem naplňují funkci odlehčovacích objektů, pokud obecně poskytují ochranu systémům jednotné kanalizace včetně ČOV za deště.
S ohledem na výše uvedené lze dovodit, že za odlehčovací komory, dle shora uvedené právní úpravy, nelze považovat tzv. havarijní, resp. bezpečnostní přepady a havarijní obtoky, ze kterých odpadní voda odtéká zcela výjimečně v důsledku vzniku nestandardní situace (havárie, porucha, povodeň apod.), nikoliv za srážkových stavů, proto je nelze považovat za odlehčovací komory.
Odůvodnění:
Prováděcí vyhláškou č.428/2001 Sb. k zákonu o vodovodech a kanalizacích jsou stanoveny technické podmínky pro stavbu a provoz odlehčovacích komor. Slovník technických termínů v oblasti odpadních vod – EN 16323 v bodě 2.2.5.2 definuje odlehčovací komoru jako „zařízení na Jednotné soustavě, které odděluje nadměrné průtoky“.
Odlehčovací komory a separátory jsou objekty, které jsou součástí jednotné kanalizace a slouží k odlehčení směsi splaškových a dešťových vod. Návrh odlehčovací komory a separátoru souvisí s celkovou koncepcí kanalizační sítě a s požadavky na kvalitu vody, která je odlehčována do recipientu (ředící poměr). Separátory rozdělují nejen průtok odpadních vod, ale i jejich znečištění. Účelem těchto objektů je vdaném poměru odlehčení směsi splaškových a srážkových vod v době srážkových událostí z jednotné kanalizační sítě do recipientů. Naopak v bezdeštném období je jejich účelem zajistit převedení veškerého průtoku odpadních vod na ČOV. S ohledem k této skutečnosti lze separátory považovat za odlehčovací komory, pro jejichž stavbu a provoz jsou upraveny podmínky vyhláškou č. 428/2001 Sb.
Vzhledem ke skutečnosti, že retenční (usazovací, sedimentační či dříve označovaná „dešťová“) nádrž na jednotné kanalizaci, je obvykle svázána s odlehčovací komorou do celku, který svým smyslem představuje odlehčovací komoru s určitým bonusem retence a čištění v retenční nádrži a poskytuje ochranu systémům jednotné kanalizace včetně ČOV za deště, lze tento objekt ve smyslu prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb. k zákonu o vodovodech a kanalizacích považovat za součást odlehčovací komory. Technické řešení, kdy přepad do toku je u tohoto uspořádání až na retenční nádrži, nic nemění na tom, že je takto ČOV chráněna v zásadě pomocí odlehčovací komory.
Při posouzení objektu je zásadní skutečnost, zda obecně poskytuje ochranu v rámci systému jednotné kanalizace včetně ČOV za deště. Není možné odlišovat rozdílné typy objektů, které však svým charakterem naplňují funkci odlehčovacích objektů.
Poznámka:
Pojem „dešťová zdrž“ či „dešťová nádrž“, je definována jako nádrž na oddílné dešťové kanalizaci, ve které nedochází ke smísení srážkových a splaškových vod. V uvedeném případě se tedy nemůže jednat o odlehčovací komoru na jednotné kanalizaci. V případě akumulace odpadních vod, se tedy jedná o retenční nádrž.
Komentáře