Po pravidelné údržbě byly v minulém týdnu obnoveny dodávky plynu skrze plynovod Nord Stream 1. Stalo se tak pouhý den po zveřejnění krizového plánu, který Evropské unie připravila pro případ nedostatku plynu. Obavy jsou ale stále na místě.
Kreml vyrazil evropským státům dech, když nečekaně zprovoznil plynovodu Nord Stream 1. Dodávky zemního plynu jsou v posledních měsících značně nejisté, protože slouží Rusku jako zbraň. Podle Evropské komise téměř polovina členských státu zaznamenala snížené dodávky plynu z Ruska a stále hrozí, že dojde k náhlému přerušení.
Snížení o 15 %
Evropská komise v minulém týdnu navrhla nový legislativní nástroj a evropský plán, který si klade za cíl snížit současnou poptávku i spotřebu zemního plynu. „Pokud by došlo k úplnému přerušení dodávek, můžeme okamžitými kroky dnes snížit riziko a náklady pro Evropu. Energetickou odolnost EU posílíme,“ vysvětluje Komise. Počítá se s tím, že všichni spotřebitelé, veřejná správa, domácnosti, majitelé veřejných budov, dodavatelé energie i průmyslová odvětví mohou a měli by přijímat opatření, která budou šetřit s plynem. Dále má Komise v plánu zrychlit diverzifikaci dodávek včetně společného nákupu plynu, aby pro EU rozšířila možnosti získání plynu z alternativních zdrojů.
Komise navrhla nové nařízení o koordinovaných opatřeních, která sníží poptávku po plynu. Všechny členské státy by se měly pokusit v období od 1. srpna 2022 do 31. března 2023 snížit spotřebu zemního plynu alespoň o 15 % oproti průměrné spotřebě z posledních 5 let. Zároveň nařízení Komisi umožní, aby po konzultacích s členskými státy vydávala tzv. unijní výstrahu, která by znamenala povinnost snížit poptávku po plynu ve všech členských státech.
„Unijní výstrahu lze vydat, pokud se zjistí značné riziko závažného nedostatku plynu nebo výjimečně vysoká poptávka po plynu,“ uvádí Komise. Členské státy budou muset do konce září aktualizovat své národní nouzové plány a ukázat, jakým způsobem dosáhnout cílové hodnoty snížení poptávky. Svůj pokrok by měly Komisi hlásit jednou za dva měsíce. Členské státy, které požádají o dodávky plynu z mechanismu solidarity, budou muset prokázat, že se snažily poptávku snížit.
Alternativní paliva
Aby pomohla členským státům snížit poptávku Komise přijala i evropský plán snižování poptávky po plynu. V něm jsou vytyčena opatření, zásady a kritéria koordinovaného snižování poptávky. „Plán je zaměřen na náhradu plynu jinými palivy a na celkové úspory energie ve všech sektorech,“ komentuje Komise. Cílem plánu je zaručit, že domácnosti a klíčový spotřebitelé, jako jsou nemocnice, ale i zásadní průmyslová odvětví, budou mít dostatečné množství plynu. Členské státy v něm naleznou pokyny, které by měly zvážit při plánování utlumení činností.
„Pokud nahradíme plyn jinými palivy a v létě energii ušetříme, můžeme uskladnit více plynu na zimu,“ říká Komise. Okamžitými kroky chce Komise předejít negativnímu dopadu na HDP a neplánovaným opatřením v krizové situaci, ke které by mohlo později dojít. Zároveň pomůže rozložit úsilí na větší časový úsek, rozptýlit obavy na trhu a zmírnit cenové výkyvy.
Komise plán konzultovala s členskými státy a průmyslem. Dle jejich slov je k dispozici široká škála opatření ke snížení poptávky po plynu. „Před tím, než členské státy začnou zvažovat utlumení činností, měly by vyčerpat veškeré možnosti, jak palivo nahradit, nepovinná úsporná opatření i alternativní zdroje energie,“ doplňuje Komise.
Přednost mají OZE, dočasně lze i uhlí
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře