Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval, zda dotace vynaložené na předcházení vzniku odpadů vedly k jejich správnému nakládání. Výsledky, které úřad včera zveřejnil, nejsou pro Českou republiku příliš lichotivé.
Skládkování je stále nejvyužívanější metodou, produkce odpadů neklesá a nedošlo ani ke zvýšení kapacity pro recyklaci nebo k modernizaci či vybudování zařízení na energetické využití ostatních odpadů, vyplývá ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Téměř polovina skončila na skládkách
Kontroloři NKÚ se zaměřili na dotace z evropského operačního programu „Životní prostředí 2014–2020“ (OPŽP), z něhož bylo do konce roku 2020 rozděleno devět miliard korun. NKÚ prověřil také na 600 milionů korun státních dotací z „Národního programu Životní prostředí“.
V prošetřovaném období podle NKÚ skončilo na českých skládkách 48 % komunálního odpadu, 39 % odpadu bylo materiálově využito, čili opětovně použito nebo recyklováno. Pouze 13 % odpadu bylo energeticky využito.
S odpady by se přitom mělo nakládat zcela opačné, alespoň dle priorit Česka. „Snaha o předcházení vzniku odpadů stojí na prvním místě, následována opětovným využitím a recyklací. Níže stojí energetické využití a až na posledním místě je pak samotné skládkování. Praxe v ČR je tedy opačná,“ uvádí NKÚ.
Oddálení zákazu
Za stávající stav v odpadovém hospodářství je dle NKÚ zodpovědný i fakt, že došlo k posunutí zákazu skládkování. Ten byl z původně plánovaného roku 2024 odložen až na rok 2030. Zároveň poplatek za skládkování zůstal celých 12 let beze změny, čili na 500 korunách za tunu odpadu. Až v loňském roce došlo k jeho navýšení na 800 korun.
„Výjimka v zákoně ale umožňuje obcím ukládat na skládky do roku 2029 podstatnou část jejich odpadů za původní sazbu. To fakticky zvýhodňuje skládkování oproti jiným formám nakládání s odpady,“ konstatuje NKÚ.
Oproti tomu energetické využití jedné tuny komunálního odpadu stálo v roce 2021 v průměru 1 799 korun. Přitom ministerstvo počítá s podobnou cenou za skládkování až v roce 2028, čili pouhé dva roky před zákazem skládkování. Podle NKÚ došlo navíc mezi lety 2016 a 2020 ke zvýšení kapacit skládek určených zejména pro komunální odpady o 17 %.
Ve stejném období kontroloři NKÚ odhalili, že se v Česku zvýšila produkce nebezpečných odpadů, a to o 23 %. „Avšak pouze 7 % nebezpečných odpadů odvezených na skládky bylo zpoplatněno zvýšeným, rizikovým poplatkem 4 500 korun za tunu. Tím stát jen v těchto letech přišel minimálně o 2,6 miliardy korun,“ doplňuje NKÚ.
Zvyšovat kapacity se nedaří
Evropské dotace určené na předcházení vzniku odpadů či nakládání měly pomoci s tím, aby došlo k omezení skládkování komunálních odpadů. I na ně se kontroloři zaměřili. „Zvyšovat kapacity pro recyklaci odpadů ani budovat či modernizovat stávající zařízení na energetické využití odpadů se státu nedařilo – ke konci roku 2020 byly dva sledované ukazatele naplněny v řádu jednotek procent, je tedy jasné, že ČR cílových hodnot nedosáhne,“ hodnotí NKÚ.
Česku se nedaří ani v oblasti legislativní, konkrétně v transpozici evropských směrnic týkajících se nakládání s odpady do českého právního řádu. Ale ani naplňování jejich cílů.
„ČR měla povinnost nejpozději do poloviny roku 2021 přijmout zákony, které by omezily používání jednorázových plastových výrobků. Dosud však žádná taková legislativa přijata nebyla. V jiném případě zase měla ČR zajistit, aby se snížil podíl biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky. Ani to se v termínu do konce roku 2020 nepodařilo,“ říká NKÚ. Dále také dle úřadu ministerstvo nastavilo nerovné požadavky na rozsah recyklace obalových odpadů.
NKÚ dále kontroloval vzorky z 11 projektů, které byly podpořeny z OPŽP, v nichž našel nedostatky, které vyhodnotil jako podezření na porušení rozpočtové kázně. Problémy se týkaly například diskriminace uchazečů, vedení účetnictví nebo i proplácení nezpůsobilých výdajů.
Nedostatky v systému sledování nakládání s odpady
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře