Během debaty o povinném zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky, která se uskutečnila v Poslanecké sněmovně, se zástupci obcí shodli na jednom. Současný systém je funkční a dobře nastavený, je díky němu možné dosáhnout cílů nastavených Evropskou unií a přidání paralelního systému pro komoditu o malém objemu nedává smysl.
Třídíme dobře, ale většina si to nemyslí
V druhé části debaty zazněly zejména názory obcí a obecních svazků. Před tím ale přispěl výsledky průzkumu vztahu Čechů k třídění a zálohování PET lahví Tomáš Drtina z agentury Incomind, který připomněl, že spotřebitel je jednou z klíčových stran v celém systému. Výzkum mapoval na vzorku 1 000 lidí, kteří zastupovali nejrůznější kategorie ve společnosti, jak se občané ke třídění PET lahví vůbec staví a dále na to, jak vnímají případné zavedení zálohového systému.
97 % Čechů někdy PET lahve nakupuje, přičemž 24 % z nich kupuje pravidelně více než 6 lahví týdně. „Čím méně vzdělání lidé, tím více PET lahve kupují,“ doplňuje Drtina. 91 % lidí uvedlo, že PET lahve třídí do žlutých kontejnerů a dále z výzkumu vyplynulo, že míra třídění roste s věkem. Zajímavé bylo zjištění, že většina lidí (60 %) se domnívá, že v republice se třídí velmi málo (50 max. 60 %). Reálně přitom míra třídění dosahuje kolem 80 %. „Jsme lepší, než si myslíme, že jsme,“ říká Tomáš Drtina.
Dvě pětiny Čechů má stále mylné představy o zálohovém systému, protože předpokládají, že láhev přinesou do prodejny, ta se po vymytí znovu naplní a vrátí do oběhu. „Informovanost ve společnosti je nízká,“ komentuje čísla Drtina. V případě ochoty skladovat a vracet nepoškozené PET lahve do obchodů se respondenti rozdělili na dva tábory příznivců a odpůrců. K tomu Tomáš Drtina uvedl, že pětina občanů bude značně popuzená. 58 % Čechů si myslí, že z příjmů za recyklaci vratných PET lahví by měly profitovat obce, nikoliv nápojářské firmy.
Přečtěte si také:
Ke slovu se dostaly obce aneb Debata k zavedení zálohového systému I. část
Pro občany je téma sice důležité, zároveň si ale nedělají iluze o tom, kdo zavedení systému zaplatí. „Pouze 6 % si myslí, že systém se nějak zaplatí a jich se to nedotkne,“ dodává Drtina, který nakonec shrnul, jaký dopad bude mít zálohování na nákup PET lahví. „Přibude naštvaných lidí a těch, kteří budou kupovat méně PET lahví. Spotřeba klesne,“ uvádí Tomáš Drtina a dodává: „2/3 zákazníků se přiklánějí k tomu, že nákupy nápojů v PET lahvích ve větší či menší míře omezí.“ 67 % Čechů souhlasí s tím, že zavedení záloh přispěje ke snížení množství pohozeného odpadu v přírodě a černých skládek.
Řešíme něco, co nedává smysl
Petr Bielan, technický náměstek společnosti OZO Ostrava, ve svém příspěvku přiblížil, jak v Ostravě funguje současný systém a co nastane po zavedení zálohového systému. Celkově disponuje Ostrava 2 600 kontejnery a popelnicemi, kam občané mohou plasty odevzdat. „Na celou Ostravu nám stačí sedm svozových vozů, které ročně svezou 4 200 tun plastů včetně tetrapaků a plechovek,“ vysvětluje Petr Bielan, přičemž se využívá multikomoditní sběr, jelikož se ukázal jako efektivní.
Technický náměstek je přesvědčen, že návratnost 90 % PET lahví je možné s přehledem dosáhnout. Nicméně pokud dojde k zavedení zálohového systému, svoz se stane méně efektivním, protože nedojde k redukci počtu nádob ani obsluhy. „Na Slovensku nám říkali, že budeme svážet méně často, ale výsledek je opačný – vozí se stejně nebo i více,“ doplňuje Bielan. Zároveň jsou PET lahve v rámci plastu těžkou složkou, která má minimální objem. „Fólie má 5 kg na m3, zatímco sešlápnutá PET lahev má 30 kg na m3, takže zbudou lehké materiály. Budeme mít plný objem, ale nižší váhu,“ vysvětluje Petr Bielan.
Otazník visí nad tím, kam se budou vybrané komodity svážet, aby se zpracovaly. Mluví se o 2 nebo 10 střediscích v republice, což by ovšem znamenalo zvýšenou dojezdovou vzdálenost. V současné době přitom disponujeme 120 třídicími linkami s 40 km dojezdem.Zanedbatelný také nebude finanční dopad. „Pokud se systém zavede, pak jenom kvůli výpadku komodit ze žlutých kontejnerů přijde město o 14 milionů korun a to nepočítám vůbec nic jiného,“ uvádí Bielan a dodává: „Čím více město třídí, tím bude mít větší ztrátu.“
Podle Bielana před námi stojí důležitější úkol, a sice odklon 2 a půl mil. tun odpadů ze skládek, přitom PET lahve představují pouze 50 tis. tun. „Řešíme něco, co nedává smysl,“ dodává technický náměstek, který zálohový systém hodnotí jako neefektivní.
Obce jsou proti
Za komunální odpady se ve městě Bohumín platí místní poplatek. Město za občany nedoplácí, jelikož je vedení Bohumína toho názoru, že by nic nemělo být zadarmo. „To, kolik to stojí, přeneseme na občany,“ vysvětluje Petr Vícha, senátor a starosta města. V republice existují i obce, které po občanech žádné poplatky za odpad nepožadují, což se v případě Bohumína týká i sousedních obcí. „Když se mě občané ptají, proč nemáme odpady zdarma, tak jim říkám, že i u nás mohou být, ale jen když popeláři nebudou požadovat mzdy, u pumpy nebudou chtít zaplatit za naftu a nebudeme muset zaplatit poplatky za skládkování. Dokud se všechno platí, pak to něco stojí,“ doplňuje Vícha.
Starosta doufá, že nakonec bude ve věci zálohování nápojových obalů rozhodnuto na základě odborných znalostí a ne podle toho, pro koho bude systém výhodný. „Překvapující pro mě byla informace, že obce na zálohování ještě vydělají. Moc mi to nesedí, protože když budou obce v plusu a obchody dostanou kompenzaci, pak nevím, odkud se budou finance čerpat. Ani dotace nerostou na stromě, vždy je musí zaplatit občan.“ říká se Petr Vícha.
Také Irena Burešová, předsedkyně Svazku obcí Přeloučska, se k připravované legislativě vyjádřila kriticky. „Návrhem ministerstva jsme se podrobně zabývali a ani jedna obec z našich 58 členů zálohování nepodpořila,“ zdůrazňuje Irena Burešová s tím, že zatím v diskusi nezaznamenala jediný argument, který by hovořil pro zpoplatnění zálohového systému. „Je to možná tvrdé, ale návrh vnímám jako degradaci práce starostů,“ říká Burešová. Starostové se podle ní snaží desetiletí vychovávat k tomu, aby se třídilo. „Stálo to mnoho úsilí a finančních prostředků,“ uvádí Irena Burešová.
Jako degradaci to vnímá proto, že ze systému se vytrhává jedna komodita, jejíž objem je navíc v celkovém množství zanedbatelný. Starostové přitom musí přesvědčit všechny občany, aby třídili všechen odpad a ne jenom PET lahve. Na Přeloučsku jsou znepokojeni finančními dopady, protože s PET lahvemi nebudou po zavedení zálohování moci obchodovat, sníží se odměna od EKO-KOMu a službu bude patrné nutné zdražit. „Velké obavy máme také z toho, že nám klesne celkový výběr PET odpadu,“ doplňuje Burešová.
Předsedkyně svazku se vyjádřila i k černým skládkám a uvedla, že se v nich nejčastěji objevuje stavební suť, pneumatiky a velkoobjemový odpad. PET lahví je velmi málo a navíc podle ní ten, kdo je schopen takto znečišťovat přírodu, nezabrání mu v tom ani 4 koruny. „Vytvářet monopol pro jedno odvětví je nesprávné,“ dodává Irena Burešová.
Překvapení z otevření této debaty vyjádřila Blanka Řezáčová, starostka obce Tatce, zastupující dva svazky obcí o přibližně 55 obcích. „Něco takového bych očekávala před 15 lety, ale ne dnes,“ vysvětluje Řezáčová. Před osmi lety zavedli v obci door-to-door systém kvůli připravovanému zákazu skládkování. Poměr SKO a vytříděného odpadu se během půl roku zcela změnil, takže se dostali do situace, kdy třídí natolik, že už nedosáhnou na žádný dotační titul. „Považuji za aroganci ministra, když říká, že nejsme schopni dosáhnout cílů. Přitom jsme kousíček od jejich splnění,“ uvádí Blanka Řezáčová a dodává: „Proč do něj házet vidle něčím, co celý systém rozsype a přitom se týká miniaturního množství odpadů?“
Nebezpečný precedens
Postoj komunální sféry k argumentům ministerstva pro to, aby byl zaveden zálohový systém, shrnul ve své příspěvku Pavel Drahovzal, starosta obce Velký Osek a místopředseda Svazu měst a obcí ČR. První z nich je snížení litteringu odhozených PET lahví a plechovek ve volné přírodě. „Už to zaznělo, ale jedná se o jedno nebo dvěprocenta, což je statistická odchylka, které nikdy nedocílíme. Soustředit veškeré úsilí na řešení statistické odchylky je idylický cíl. Myslím si, že odpadové hospodářství v Česku má daleko větší problémy, v případě plastů jsou to směsné plasty,“ říká Drahovzal.
Littering plechovek naproti tomu skutečně stoupá, dáno je to jejich uživatelskou nepříjemností, nicméně je podle něj možné něco takového řešit i jinak, například na straně výrobců a distributorů. „Proč jich takové množství uvádí na trh?“ ptá se Pavel Drahovzal.
Dále ministerstvo návrh zákona odůvodňuje nutností zvýšení sběru a míry recyklace PET lahví a plechovek na jejich původní využití (tj. na nápojové obaly). Třídění odpadů se podle Drahovzala dlouhodobě zvyšuje, recyklace (resp. využití) ovšem už závisí na technologiích a poptávce na trhu. „Chápu, že nápojový průmysl má své povinnosti, a to uvést rPET zpátky do oběhu. Jenomže se jedná o 25 - 30 %, což je dáno zejména zdravotními důvody, kdy není možné veškerý rPET vložit do nápojových obalů a ne tím, že by to nešlo. 75 % bude někdo obhospodařovat a nebudou to svozové společnosti, maloobchod ani obce, ale jeden segment,“ vysvětluje Drahovzal.
Třetím důvodem je vznik rozšířené odpovědnosti původce odpadů (tzv. EPR systém), který má vznik a chod zálohového systému zaplatit. „Nedělejme si iluze, že výrobci a distributoři systém zaplatí ze svého obratu. Projeví se to v cenách nápojů a zaplatí to spotřebitelé,“ uvádí Pavel Drahovzal, který se pozastavil i nad výši zálohy. V současné době se mluví o úrovni 4 korun, v sousedním Rakousku je záloha nastavena na 6 Kč. Podle Drahovzala by šest korun mohlo být motivačních, ale čtyři jsou na pomezí a jsou to právě očekávání nápojářských firem, od kterých se výše zálohy odvíjí.
Nakonec dodává, že momentálně mohou výrobci efektivně působit přes obalovou společnost EKO-KOM na to, jak mají místa k třídění odpadů vypadat nebo být efektivní i v případě dotřiďovaní a mohou ovlivnit skladbu plastového odpadu, zejména PET lahví, mezi nimiž jsou rozdíly v barevnosti, skladbě materiálu apod. „Ať oni udělají ten krok a začnou u sebe. Nápojový průmysl by měl respektovat trh. Proč si rPET nenakoupí jako například automobilový nebo textilní průmysl?“ ptá se Drahovzal a dodává: „Přece nechceme umožnit poměrně úzké skupině, aby měla výhradní přístup ke komoditě, která je dnes ekonomicky lukrativní. Není to náhodou nebezpečný precedens do budoucna?“
Komentáře