Biomasa a její využití při přechodu k udržitelnému, klimaticky neutrálnímu hospodářství se dostává do popředí zájmu Evropské unie a jejích členských států. Evropská agentura pro životní prostředí mluvila s Katarzynou Kowalczewskou, odbornicí agentury EEA na zemědělství a integraci odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF), o nedávné publikaci agentury EEA „The European Biomass Puzzle“ (Evropský biomasový hlavolam) a o tom, proč toto téma vyžaduje ze strany tvůrců politik náležitou pozornost.
Co je biomasa a proč je důležitá pro splnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu?
Biomasa je pojem používaný v mnoha různých kontextech. V kontextu nedávné zprávy agentury EEA se biomasou rozumí veškerá vegetace, která tvoří ekosystémy, pohlcuje uhlík a poskytuje potraviny a suroviny pro širokou škálu biologických materiálů. Tyto materiály se používají v mnoha různých odvětvích, například ve stavebnictví, energetice, dopravě a v nábytkářském a textilním průmyslu. Biomasu lze také znovu použít a recyklovat, aby se co nejlépe využily biologické materiály a výrobky s ohledem na jejich ekonomickou a environmentální hodnotu.
V oblasti biomasy panuje silná konkurence, protože stejný typ biomasy může mít více koncových použití a funkcí, a to i z hlediska ochrany přírody a zachování biologické rozmanitosti. Biomasa odstraňuje CO2 z atmosféry a ukládá uhlík jak v živé biomase, tak v produktech vyrobených z biomasy. Biomasa nahrazuje fosilní a minerální materiály biologickými materiály a produkty, což může snížit emise skleníkových plynů. V zájmu zachování rozmanitosti evropské krajiny je rovněž třeba obnovit biomasu pro účely ochrany přírody a zachování biologické rozmanitosti.
Zelená dohoda pro Evropu předpokládá, že biomasa bude plnit několik úloh ve vztahu k potravinovému zabezpečení a energetické bezpečnosti, ochraně přírody, snižování znečištění a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. To, jak se tyto úlohy budou v konečném důsledku navzájem posilovat nebo jak si budou konkurovat, není dosud zřejmé, přičemž do značné míry to závisí na zavedených politických pobídkách a na provádění politik.
Co bylo cílem zprávy agentury EEA o biomase?
Nápad vypracovat tuto zprávu vzešel z diskusí mezi kolegy z agentury EEA, kteří se v agentuře zabývají různými tématy. Došlo nám, že v rámci tematických pracovních oblastí zkoumáme biomasu z různých úhlů pohledu. Také jsme zjistili, že vlastně nevíme, kolik biomasy by bylo potřeba k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a zda lze v EU udržitelně uspokojit neustále rostoucí poptávku po biomase.
Proto jsme se rozhodli shromáždit fakta o původu a tocích biomasy, přičemž cílem bylo zvýšit povědomí o jejích četných úlohách a funkcích. Dalším cílem bylo lépe porozumět vedlejším přínosům biomasy a pochopit související kompromisy a zasadit je do kontextu politik EU a vztahu mezi ekosystémy, ukládáním uhlíku a produkcí a spotřebou biomasy. Jelikož zpráva agentury EEA o biomase předkládá fakta a analýzy, lze ji využít k podnícení diskuse mezi různými zúčastněnými stranami o různých tématech souvisejících s biomasou.
Jak se v současné době biomasa v zemích EU-27 využívá? Jaké jsou hlavní trendy?
Většina nabídky biomasy v EU je zajišťována její produkcí v EU, přičemž dvě hlavní kategorie, na které jsme se v naší zprávě zaměřili, jsou zemědělská biomasa a dřevní biomasa z lesů.
Podle nejnovějších údajů Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC) o tocích biomasy v EU se více než polovina zemědělské biomasy využívá jako krmivo a stelivo pro zvířata a pouze asi 13 % se používá na potraviny rostlinného původu určené k lidské spotřebě. V menší míře se využívá na biopaliva a biologická vlákna a materiály. Téměř u pětiny zemědělské biomasy není její využití známo, což představuje z hlediska analýzy dopadů různých způsobů jejího využití významnou mezeru ve znalostech.
Dřevní biomasa se používá jako materiál ve stavebnictví, k výrobě nábytku a dalších dřevěných výrobků, k výrobě papíru a obalů a jako zdroj energie. Biomasa v EU v rámci spotřeby energie z obnovitelných zdrojů dominuje. V roce 2021 představovala více než polovinu celkové hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v EU. V letech 2000 až 2020 došlo téměř ve všech členských státech k významnému nárůstu využívání pevné biomasy, a to zejména dřevní biomasy, k výrobě bioenergie. Bioenergie se z různých druhů dřevní biomasy získává spalováním.
V čem spočívají hlavní výzvy nakládání s biomasou?
Podle vědeckého výzkumu je nejzásadnější výzvou to, že v budoucnu nebude k dispozici dostatek biomasy z EU, aby biomasa mohla plnit všechny úlohy, které předpokládá Zelená dohoda pro Evropu. Nabídka biomasy zůstává závislá na rozloze využitelné půdy, růstu vegetace, měnícím se klimatu a celosvětovém obchodu. Vzhledem k rostoucí a navzájem si konkurující poptávce po využívání biomasy v různých odvětvích, včetně ochrany přírody, musíme při využívání biomasy přistoupit ke stanovení priorit. To znamená, že zúčastněné strany budou muset pochopit a prodiskutovat různé kompromisy mezi dosažením politických cílů a tím, jak využívat dostupnou biomasu nyní a zároveň zajistit její dostupnost v budoucnosti.
Existují různé druhy produkce a využití biomasy a mají různé dopady na ekosystémy, a proto je zapotřebí holističtější přístup k nakládání s biomasou. Důvodem je i to, že stav ekosystémů, které jsou zdrojem biomasy, není obecně dobrý a zhoršuje se, a také to, že propad uhlíku v lesích, na který tolik spoléháme, abychom splnili klimatické cíle pro roky 2030 a 2050, má v posledních letech klesající tendenci. Tento biomasový hlavolam ještě více komplikuje skutečnost, že odvětví prvovýroby, jako je zemědělství a lesnictví, již nyní pociťují dopady změny klimatu, které ještě více ohrožují propady uhlíku a produkci biomasy.
Politické intervence v oblasti využívání půdy a hospodaření s půdou, zejména ty, které mají dopad na lesy a zemědělství, přinesou výsledky až v příštích desetiletích. Při plánování do roku 2030, 2050 a následujících let je třeba přijímat rozhodnutí již dnes.
Jak změna klimatu ovlivňuje v zemích EU-27 produkci biomasy, jako jsou plodiny a lesy?
Změna klimatu ovlivnila produkci biomasy ze zemědělské a lesní půdy v EU jak prostřednictvím posunu klimatických pásem, což zahrnuje změny teplot a srážek (a vede ke změnám období růstu vegetace), tak i prostřednictvím zvyšující se četnosti a závažnosti extrémních jevů. Tyto dopady ovlivnily evropské zemědělství a lesní půdu jak v pozitivním, tak v negativním smyslu, přičemž totéž se očekává i v budoucnosti.
Studie, které se zabývají dlouhodobými klimatickými trendy u evropských plodin, prokázaly v jižní Evropě snížení výnosů kukuřice, pšenice a další obilovin v důsledku rostoucích teplot, klesajících srážek a posunu v ročních obdobích. V jiných částech Evropy mají změny v teplotách a srážkách na některé druhy plodin příznivý dopad.
Silná a častá sucha, která se v EU objevují, mají nepříznivý dopad na růst a stabilitu lesů. Tyto jevy způsobují ztráty přírodních stanovišť, migraci místních druhů a šíření invazních nepůvodních druhů a přispívají ke vzniku lesních požárů. Studie zabývající se budoucími dopady změny klimatu na lesy jsou neprůkazné a jsou z nich patrné velké rozdíly podle zemí, regionů a druhů. Je tomu tak proto, že reakce lesa na změnu klimatu může být komplexní a může k ní docházet na více úrovních. Lesy s bohatou biologickou rozmanitostí jsou obvykle odolnější vůči dopadům změny klimatu než monotypické lesy.
Můžete uvést pár příkladů politických cílů, které se týkají biomasy?
V rámci Zelené dohody pro Evropu bylo nedávno přijato nebo se připravuje velké množství tematických a průřezových právních předpisů, které se týkají produkce a spotřeby biomasy. Jejich úkolem je zajistit, aby politiky EU i členských států v oblasti biomasy byly soudržné a náležitě propracované.
Celkově je biomasa v mnoha ohledech potřebná k dekarbonizaci, protože může nahradit uhlíkově náročná fosilní paliva nebo stavební materiály. To však zvyšuje poptávku po sklizené biomase, což by mohlo vést ke změnám ve využívání půdy a k poškození ekosystémů. Cíle v oblasti pohlcování uhlíku zároveň uznávají jako řešení roli přírody a vyzývají ke zvyšování míry ukládání uhlíku v lesích a dalších půdních ekosystémech. To může mít dopad na dostupnost biomasy pro nahrazení uhlíkově náročných materiálů a výrobků.
Kromě toho jsou různé aspekty produkce biomasy propojeny s politickými cíli v oblasti zachování biologické rozmanitosti a ekosystémů, což vyžaduje používání méně externích vstupů, méně intenzivních postupů a méně škodlivých chemických látek, přičemž je třeba se zároveň zaměřit na řešení inspirovaná přírodou. Obecně se očekává, že tyto politiky prospějí kvalitě a množství zásob biomasy ponechaných v přírodě, ale že rovněž povedou ke snížení čisté produkce biomasy pro využití v biohospodářství. Kromě toho může přechod na oběhové hospodářství snížit poptávku po materiálech z primární biomasy a zvýšit dostupnost sekundární biomasy, například prostřednictvím recyklace.
Jak vidíte, pokud jde o využívání biomasy v souvislosti s cíli Zelené dohody pro Evropu, je třeba překonat určité výzvy. Konkrétní využití biomasy by mohlo prospět jednomu individuálnímu politickému cíli, ale mohlo by být vnímáno jako medvědí služba ve vztahu k jinému politickému cíli. Naše zpráva si klade za cíl přispět k politické diskusi tím, že poskytne fakta a analýzu.
V rámci dalších kroků chceme s různými zúčastněnými stranami a naší sítí Eionet sdílet výsledky zprávy, abychom lépe porozuměli potřebám v oblasti znalostí a informací a tomu, jak může agentura EEA dále přispět k vyřešení biomasového hlavolamu.
Komentáře