Systém rozšířené odpovědnosti výrobců pro elektrozařízení se v tuzemsku ukázal jako efektivní způsob, jak zvýšit míru sběru a recyklace elektroodpadu. Ačkoliv systém vykazuje dobré výsledky, objevují se v něm i rizika, na která upozornila nová studie.
Studie o zpětném odběru elektrospotřebičů v České republice, kterou vypracovalo Centru ekonomických a tržních analýz (CETA), upozornila na rizika spojená s porušováním legislativních požadavků, jako je včasné zveřejňování povinných informací nebo udržování zákonné finanční rezervy.
Produkce elektroodpadu roste
Systém rozšířené odpovědnosti výrobců (angl. EPR – Extended Producer Responsibility) zavazuje výrobce k odpovědnosti za celý životní cyklus výrobků, a to včetně fáze po skončení spotřebního cyklu. V oblasti elektrozařízení se systém u nás uplatňuje již od roku 2003. Sběr a recyklaci elektrozařízení zajišťují kolektivní systémy, které dlouhodobě vykazují dobré výsledky sběru, jelikož jeho míra se za posledních 10 let zvýšila téměř trojnásobně.
V současné době nicméně produkce elektroodpadu roste a tím se požadavky na udržitelné hospodaření s odpady zvyšují. Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů (APPLiA CZ) proto zadalo vypracování studie, která měla poskytnout přehled o stávajícím stavu odpadového hospodářství v této oblasti a identifikovat klíčové faktory, které ovlivní rozvoj sektoru do budoucna.
Studie uskutečnila analýzu základních finančních ukazatelů největších kolektivních systémů na trhu a dále se zaměřila na míru transparentnosti, tzn. jak systémy zveřejňují informace o svém hospodaření a výkonnosti. Identifikovala silné a slabé stránky systému i vnější příležitosti a hrozby, kterým může do budoucna čelit.
Silné a slabé stránky
Z výsledků vyplývá, že infrastruktura pro sběr a zpracování elektroodpadu je rozsáhlá a dobře rozvinutá. Kolektivní systémy disponují vysokou úrovní technické a procesní odbornosti, takže je systém schopen flexibilně reagovat na změny v množství a typu elektroodpadu.
Mezi slabé stránky patří fakt, že i když systém splňuje řadu evropských cílů v oblasti recyklace, v oblasti opětovné použití elektrozařízení je prostor pro zlepšení. U některých typů zařízení, jako jsou solární panely a drobné přístroje, není navíc míra sběru dostatečná. Problémem je také to, že na český trh se dostává čím dál více zásilek s elektrozařízeními ze zahraničních e-shopů, které nesplňují podmínky povinné registrace výrobce u vybraného kolektivního systému.
Překvapivé byly závěry o finanční stabilitě a transparentnosti některých kolektivních systémů, které poukazují na možná porušování legislativních požadavků. Jedná se například o včasné zveřejňování povinných informací a udržování zákonné finanční rezervy.
„Při získávání dat a informací pro analýzu jsme narazili na to, že plnění některých povinností kolektivních systémů, zejména v oblasti zveřejňování informací nebo finančního hospodaření, je kulantně řečeno, minimálně velmi sporné,” uvádí Aleš Rod, výkonný ředitel CETA.
Příležitost pro regulátora
Studie dále doporučuje, aby Ministerstvo životního prostředí důsledně sledovalo efektivitu a finanční stabilitu jednotlivých kolektivních systémů. Pak by bylo možné včas identifikovat potenciální problémy a zajistit, že povinné subjekty budou dostatečně informovány o tom, jak správně vybírat a hodnotit kolektivní systémy působící na trhu, a jak nakládáním s odpady podporovat cirkulární ekonomiku.
„Výběr správného systému není jen otázkou legislativního plnění. Je to také strategické rozhodnutí, které může výrazně ovlivnit náklady firem i obcí. Z minulosti jsou známy případy, kdy nesprávně vybraný partner v podobě finančně nestabilního kolektivního systému zapříčinil, že firma platila za ekologickou likvidaci elektroodpadu dvakrát,” upozorňuje Radek Hacaperka, generální ředitel APPLiA CZ.
Studie je dostupná zde.
Komentáře