EU upravuje výši protisubvenčních cel na čínské elektromobily

Čína mezitím ohlásila další tvrdou reakci. 

Ze strany EU došlo k mírné úpravě navrhovaných celních sazeb, které Evropská komise na základě transparentního šetření ohlásila na začátku června tohoto roku. Jak jsme již psali dříve, tento krok může být rozbuškou ke komplexní obchodní válce, která zasáhne hospodářský růst v obou blocích a zdaleka se nebude týkat pouze automobilového průmyslu, jak se již teď ukazuje. 

K úpravě dodatečných vyrovnávacích cel ohlášených Komisí (ke stávajícím 10 %) došlo tento týden následovně:

• BYD: 17,0 % (původně 17,1 %)
• Geely: 19,3 % (původně 20 %)
• SAIC: 36,3 (původně 38,1 %)
• Ostatní spolupracující společnosti: 21,3 % (původně 21 %)
• Všechny ostatní nespolupracující společnosti: 36,3% (původně 38,1 %)

Peking tento týden zahájil antisubvenční vyšetřování dovozu mléčných výrobků z EU, které se zaměřuje především na irské výrobce mléka, ale také producenty z dalších zemí. Tento krok je všeobecně považován za zatím nejtvrdší odvetnou reakci na rozhodnutí EU zavést cla na čínská elektrická vozidla. Šetření by mohlo trvat až 18 měsíců a pravděpodobně vytvoří další nejistotu pro evropské vývozce na čínském trhu, na které vyostřující se kroky obou stran dopadají nejvíce. Čína již dříve také zahájila antidumpingová šetření týkající se dovozu francouzského koňaku a vepřového masa z EU a podala stížnost u Světové obchodní organizace.

Mezitím kritici upozorňují na problémy spojené s rozhodnutím EU cílícím na čínské elektromobily. Jeden z nejvlivnějších nezávislých think tanků v Evropě Bruegel upozorňuje konkrétně na tyto skutečnosti, které souvisí jak s postupem a metodologií výpočtu finálních sazeb, tak s implikacemi pro evropský automobilový průmysl:

• Ceny baterií - Evropská komise použila pro výpočet subvencí rozdíl mezi exportními a domácími cenami baterií a jejich vstupů. Nicméně vyšší exportní ceny nemusí nutně znamenat subvence, protože mnoho exportérů stanovuje ceny podle trhu. Trhy s elektrickými vozidly, bateriemi a minerály v Číně jsou velmi konkurenční a v cenové válce, zatímco v EU jsou ceny aut a kupní síla spotřebitelů vyšší.
• Evropská komise při posuzování preferenčního financování přidělila třem čínským firmám nižší kreditní hodnocení než je běžné pro velké a ziskové společnosti. Toto nízké hodnocení vedlo ke stanovení vyšších úrokových sazeb než na trhu. Tento přístup zpochybňován jako nerelevantní a příliš přísný.
• Čínská vláda poskytovala subvenci výrobcům za každé prodané vozidlo, což zvyšovalo pobídky k produkci. Tato podpora, na rozdíl od evropských subvencí, nebyla dostupná pro dovozce, což Komise správně označila jako důvod k zavedení vyrovnávacích cel. Nicméně tento program byl ukončen v prosinci 2022 a jeho dopady se postupně snižují. I když Komise zmínila, že některé čínské provincie zavádějí nové podpůrné programy, důkazy pro toto tvrzení nebyly poskytnuty.
• Čínské provincie subvencují výrobce elektrických vozidel poskytnutím půdy za nižší než tržní ceny. Evropská komise pro srovnání použila ceny půdy na Tchaj-wanu, což je problematické, protože Tchaj-wan má vyšší hustotu obyvatel a příjem na obyvatele přibližně 3x vyšší než Čína, což činí referenční ceny nepřiměřeně vysoké.

Jak uvádí Bruegel ve svém shrnutí, zavedení cel bude mít pravděpodobně negativní dopady na evropské spotřebitele, kteří by mohli čelit vyšším cenám, a zároveň na celkovou konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu, zejména v kontextu rychle rostoucího trhu s elektrickými vozidly.

Čína proti uvalení protisubvenčních cel hlasitě protestuje a opakovaně je označuje za politicky motivované. V protireakci cílí na zemědělský sektor v zemích, které přijetí vyrovnávacích antisubvenčních cel předběžně podpořily (Francie, Španělsko, atd.) a doufá, že místní zemědělské lobby zatlačí na své vlády a ovlivní tak výsledek finálního hlasování kvalifikované většiny států EU v říjnu tohoto roku. 

Bude zajímavé dále sledovat, jestli evropské zemědělské lobby, které doposud úspěšně hatí vyjednávání dohod o volném obchodu, např. mezi EU a blokem MercoSur (Brazílie, Argentina, Uruguay a Paraguay), vzburcuje své traktory a nasadí svůj nejpádnější vyjednávací argument: hnůj v ulicích Bruselu a dalších měst, a tak paradoxně podpoří pozici předních firem evropského automobilového průmyslu. Mimochodem, pozitivní dopady dohody o volném obchodu mezi EU a MercoSur na hospodářství obou stran byly mnohokrát zmapovány, psali jsme o nich např. zde a zde, nicméně zemědělské lobby vždy postup ve vyjednávání dohody z protekcionistických důvodů zastavilo. Tentokrát to může být naopak. Nastalá situace tak ukazuje komplexnost a provázanost světové obchodní politiky, kdy každá akce vyvolává zpětnou reakci.