Asie není vůbec přesvědčena o tom, že je možné zavést obnovitelné zdroje energie dostatečně rychle, levně a v takovém měřítku, aby dokázaly vytlačit fosilní paliva z asijského energetického mixu. A podle toho se také chová.
Energetická transformace je jiná
Po tom, co Rusko napadlo Ukrajinu, prudce narostly ceny fosilních paliv a evropské země se začaly obávat o bezpečnost dodávek energií. Závislosti na ruské ropě a plynu se Evropa snažila zbavit několika kroky, mimo jiné i tím, že se rozhodla výrazně zrychlit přechod na obnovitelné zdroje energie.
Evropské státy si možná mohou něco takového dovolit a ve zrychleném tempu vynaložit miliardy eur na výstavbu větrných, solárních elektráren a zařízení k akumulaci energie. Asie, pro kterou je jsou hlavním problémem náklady na energie, ovšem dospěla k přesně opačnému řešení. Ukazuje se tak, že energetická transformace znamená v různých regionech a zemích zcela odlišné věci.
Vzhledem k tomu, jak obrovské investice jsou potřebné k přebudování elektrických sítí na to, aby se dokázaly vyrovnat s proměnlivou výrobou z obnovitelných zdrojů nebo do zavedení výrobní kapacity pro zálohování OZE, je rychlý přechod na zelené energie pro mnoho asijských zemí jednoduše příliš nákladný.
Hlavním problémem totiž je, že i když ve srovnání s výstavbou uhelné elektrárny mohou být solární panely a větrné turbíny relativně levné, infrastruktura potřebná k podpoře OZE již není. Navíc panuje přesvědčení, že v příštích několika desetiletích poptávka po energii v asijských zemích rychle poroste. To by pak znamenalo, že bude nutné využívat všechny zdroje, včetně gigantických ložisek uhlí.
Asijská cesta
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře