V Česku je příjmovou chudobou ohroženo 9,6 procenta Čechů (zdroj: ČSÚ). Energetickou chudobou je ohroženo 4,7 procenta českých domácností (zdroj: EUROSTAT, šetření SILC).
Pomoci má projekt Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze, jehož cílem je problém definovat, zhodnotit účinnost ochranných regulačních opatření a navrhnout nová řešení. Výzkum finančně podpořil stát prostřednictvím Technologické agentury ČR (TA ČR).
„Informace o problémech souvisejících s energetickou chudobou dokladuje celá řada studií. Vzhledem k liberalizaci trhu s energiemi lze očekávat další nárůst cen, a tím i další prohloubení problému.
Podle evropských směrnic by si měl každý stát vytvořit svou definici takzvaného zranitelného zákazníka, tedy člověka, který vlivem své ekonomické, sociální nebo třeba zdravotní situace přijde o přístup na trh s energiemi, a měl by přijmout vhodná opatření na jeho ochranu.
Stejně tak je nutné najít nové metriky a řešení pro energetickou chudobu. Projekt má proto naši plnou podporu,“ uvedl předseda TA ČR Petr Konvalinka s tím, že fenoménem zvaným energetická chudoba trpí oficiálně ten, kdo nemá adekvátní přístup k energiím, které by garantovaly obstojný životní standard a zdraví.
Nejčastěji jsou ohroženi osamělí senioři žijící ve špatně zateplených domech a domácnosti s velmi nízkými příjmy. Na vině může být podle sociologů neefektivní způsob vytápění, špatná izolace, nedostatečné finance nebo znalosti na dosažení dotační podpory pro modernizaci bydlení a samozřejmě i vysoké ceny energií.
„Přestože jsou problémy zranitelného zákazníka a energetické chudoby spojené, každý potřebuje jiné řešení. Jejich vztah můžeme připodobnit ke vztahu problému ochrany při ztrátě zaměstnání a problému řešení dlouhodobé nezaměstnanosti,“ vysvětlil Vladimír Kubeček z Fakulty podnikohospodářské VŠE.
V Česku je příjmovou chudobou ohroženo 9,6 procenta Čechů. Energetickou chudobou je ohroženo 4,7 procenta českých domácností. „Je to dáno geografickou polohou a strukturou bydlení v České republice. Obecně platí, že čím je země severněji, tím vykazuje nižší míru energetické chudoby. Domácnosti jsou spíše vybavené topením, jsou častěji napojené na centrální zásobování teplem a země mají více bytových domů,“ informoval Vladimír Kubeček z VŠE.
Nejhorší výsledky v Ústeckém kraji
Projekt odstartoval v roce 2018, kdy se ekonomové zaměřili na analýzu vybraných materiálů, srovnání existující definice a metriky obou problémů a zajištění dat z Českého statistického úřadu. Navázali také spolupráci s garantem projektu Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a s dalšími institucemi veřejné správy, které se zabývají oblastí energetiky a sociální politiky.
„Jako hlavní příčiny vzniku energetické chudoby se ukázaly neefektivní budovy a spotřebiče, nízké příjmy domácností, vysoké náklady na energie a speciální energetické potřeby uživatelů. Máme navíc i první výsledky základní analýzy.
Největší procento energeticky chudých, téměř čtrnáct procent, se vyskytuje v Ústeckém kraji. Následují kraje Moravskoslezský, Liberecký a Jihomoravský, kde je to přes pět procent,“ sdělil první výsledky Radek Tahal z Fakulty podnikohospodářské VŠE.
Podle analýzy jsou na tom špatně i domácnosti s nízkým vzděláním, s nezaměstnanými nebo důchodci. Hůře jsou na tom také domy s méně než deseti byty nebo obydlí trpící hlukem, vlhkostí a špínou.
Následovat budou nyní další výzkumy a přípravy návrhů koncepčních způsobů řešení a typů regulačních opatření. Projekt, do kterého TA ČR vložila téměř 4,5 milionu korun z Programu THÉTA, by měl být dokončen za dva roky.
Komentáře