Zatímco v květnu si v prvním kole lidé rozebrali 110 milionů korun za pouhých 28 hodin, nyní má Ministerstvo životního prostředí připraveno více jak dvojnásobné množství peněz. Polovina z vyčleněných 240 milionů půjde výhradně do suchem postižených oblastí. Jedna domácnost může získat až 105 tisíc korun.
„Dešťovku vnímáme jako jeden střípek z mozaiky námi podporovaných opatření, která nám mají pomoci se lépe vypořádat se změnami klimatu. Jejím smyslem je zajistit občanům užitkovou vodu tam, kde dochází v období sucha k velkým problémům se zásobováním vodou.
Zároveň chceme ušetřit pitnou vodu z jiných zdrojů, zejména tím, že se pitná voda přestane používat jako voda užitková, a v neposlední řadě chceme nabádat veřejnost k udržitelnému hospodaření s vodou," uvádí k programu ministr životního prostředí Richard Brabec a doplňuje:
„Očekáváme, že poptávka bude opět veliká, a proto by zájemci o dotaci neměli s podáním žádosti zbytečně otálet. Žádost mohou vyplnit elektronicky a odeslat ji jednoduše z pohodlí domova přes webové stránky www.dotacedestovka.cz.
V minulém kole jsme přijali 2 279 žádostí a dalších 3 260 jich zůstalo v systému rozpracovaných. Nyní jsme rozpočet navýšili na dvojnásobek, takže by se mělo dostat minimálně na 5 tisíc žadatelů."
Dotační program Dešťovka je určen majitelům a stavebníkům rodinných a bytových domů, kteří chtějí hospodárně využívat dešťovou a odpadní vodu v domácnosti. I tentokrát mohou z dotace pokrýt až 50 procent výdajů na pořízení některého ze tří typů systémů: systém na dešťovou vodu pro zalévání zahrady, kombinovaný systém na zalévání zahrady i splachování v domácnosti a systém s využitím odpadní vody v domácnosti.
Novinky ve druhém kole
Pro druhé kolo Dešťovky je připraveno vedle objemnějšího balíčku peněz také několik novinek. Polovina z vyhrazených 240 milionů korun, tedy plných 120 milionů, poputuje výhradně do suchem ohrožených oblastí. Prodlužuje se také lhůta pro doložení papírové žádosti a jejích příloh na 30 dnů, což žadatelům šanci získat dotaci výrazně usnadní.
„Primárně se snažíme motivovat lidi k většímu využívání dešťové vody jako vody užitkové podporou sofistikovanějších systémů a současně pomoci lidem tam, kde je nedostatek vody nejkritičtější.
Proto jsme alokovanou částku rozdělili na dvě poloviny, jedna půjde výhradně na projekty v obcích akutně ohrožených suchem, druhá všem ostatním domácnostem, které se nachází mimo suché oblasti," upřesňuje hlavní rozdíl oproti prvnímu kolu Dešťovky ministr Brabec.
Nyní mohou výhradně domácnosti ze suchých oblastí žádat až o 55tisícovou dotaci na nejjednodušší dotovaný systém na zachytávání srážkové vody pro zálivku zahrady. Na webových stránkách programu je k dispozici seznam prověřených obcí, který je průběžně aktualizován a slouží jako vodítko pro určení, zda obec spadá do suché oblasti.
Pokud zájemce o dotaci svoji obec v seznamu nenajde, doporučuje Fond ověřit tuto skutečnost na obecním úřadu, a doložit ji k žádosti individuálně, třeba potvrzením od starosty nebo odkazem na jiné zveřejněné závazné dokumenty.
O další dva dotované systémy, které využívají srážkovou vodu nejen na zalévání zahrady, ale i ke splachování toalet, případně recyklují vodu odpadní, mohou požádat všichni majitelé a stavebníci domů z celé ČR, bez ohledu na to, zda jejich domy jsou či nejsou v suché oblasti.
Jak podat žádost vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman: „Podání lze provést jednoduše přes elektronický formulář na webových stránkách programu www.dotacedestovka.cz, případně dojít na některé krajské pracoviště Státního fondu životního prostředí ČR.
Poté je třeba dodržet lhůtu 30 dnů a dodat osobně či poštou na jakékoliv pracoviště Fondu vytištěnou žádost spolu se základními dokumenty, např. jednoduchým odborným posudkem, jehož vzor je ke stažení na stránkách programu."
Po zkušenostech z prvního kola Dešťovky, kdy řada elektronicky evidovaných žádostí nepostoupila do další administrace, neboť žadatelé nedoložili všechny potřebné dokumenty, otevře Státní fond životního prostředí ČR nově tzv. zásobník žádostí.
„Do něj se dostanou ty žádosti, které do systému přijdou po vyčerpání alokace 240 mil. korun. Tito žadatelé zatím nebudou muset dodávat vytištěnou a podepsanou žádost, ani další podklady. Ale v okamžiku, kdy některá přijatá žádost z řádné alokace nesplní podmínky a z procesu administrace vypadne, posune se automaticky na jeho místo žádost ze zásobníku.
Takovému žadateli pak přijde zpráva, že jeho žádost je aktivní a že má do 30 kalendářních dní dodat podepsanou žádost a další povinné přílohy," popisuje fungování zásobníku ředitel Petr Valdman a odhaduje, že se tímto krokem ještě zvýší úspěšnost dotačního programu a podpoří více smysluplných projektů.
Férové nastavení platby za stočné
Stejně jako v prvním kole platí, pokud bude majitel domu využívat dešťovou vodu i ke splachování toalety a je zároveň připojen na kanalizační síť, musí se s provozovatelem kanalizace domluvit na podmínkách platby za stočné a toto potvrzení doložit Státním fondu životního prostředí ČR ještě před vyplacením podpory.
V souvislosti s tím se někteří žadatelé z prvního kola dostali do situace, kdy provozovatelé kanalizací stanovili pro odběratele (žadatele) nevýhodné podmínky za odvádění srážkových či odpadních vod, respektive nevýhodný způsob určení jejich objemu, z něhož se počítá stočné.
Státní fond životního prostředí ČR spolu se Sdružením oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK), které zastupuje největší podíl provozovatelů a vlastníků vodohospodářské infrastruktury, nastavil metodu účtování za stočné vycházející z právního řádu ČR.
Podle ní mají vodohospodáři tři možnosti, jak vypočítat výši stočného za dešťovou či odpadní vodu. První variantou je použít obecnou metodu tzv. směrných čísel (35 m3/os./rok), která jsou součástí vyhlášky Ministerstva zemědělství z roku 2011, druhou variantou je použití zjednodušeného koeficientu 1,25 ze stočného pitné vody, který může být ještě upraven zohledněním využívání srážkové vody k jiným účelům a tam, kde je to možné, se připouští i třetí varianta, kterou je měření pomocí vodoměru.
„Variantu s koeficientem 1,25 jsme dojednali se sdružením SOVAK, a tato varianta by měla chránit spotřebitele před nedůvodným zdražováním stočného," komentuje metody výpočtu ředitel Petr Valdman.
„Jsem přesvědčen o tom, že se najdou osvícení provozovatelé, kteří budou schopni nabídnout pro zákazníky ještě výhodnější podmínky, jako je to např. v sousedním Německu, neboť by mělo být v jejich zájmu efektivně využívat všechny zdroje vody," doplňuje ředitel Valdman.
Koeficient 1,25 říká, že nad rámec vody, kterou odběratel odebere z vodovodu, ještě vypustí do kanalizace část odpadní vody vzniklé z vody srážkové, za což by měl platit stočné v obvyklé výši. V případě, že by nově získaný zdroj vody byl dále využit i jiným způsobem, než je splachování toalet, je to možné zohlednit další úpravou koeficientu, podloženou technickým výpočtem.
Komentáře