Podrobná zpráva ze zasedání komise je dostupná zde. Zajímavou informaci uvedla hostitelka jednání Toril Hofshagen, výkonná ředitelka společnosti Norwegian Water. „Vodárenský sektor se potýká s vysokými ztrátami vody (20–50 %).
Běžná obnova potrubí se pohybuje na úrovni 0,6–0,7 % za rok. K udržitelnému stavu by bylo nutné obnovu významně zvýšit, což samozřejmě povede ke zvýšení cen vodného nad míru inflace.“
Pro zajímavost lze dodat, že průměrná výše vodného a stočného v Norsku je 5,70 €/m3 (cca 145 Kč za m3) a to při průměrné spotřebě pitné vody 200 litrů na osobu a den.
A jak jsme na tom v České republice? Průměrná výše ztrát vody se v roce 2016 pohybovala na úrovni 15,4 %, přičemž řada aglomerací je dnes výrazně pod touto hodnotou (Praha 14,2 %, Brno 9,8 %, Ostrava 12,7 %, Mladá Boleslav 11,2 %, Přerov 9 %).
Ze zpráv Ministerstva zemědělství rovněž vyplývá, že průměrná míra obnovy infrastruktury v České republice se pohybuje na úrovni 1,3–1,4 % za rok, přičemž na řadě lokalitách je roční tempo obnovy výrazně vyšší (Praha 3,3 %, Plzeň 3,3 %, Brno 2,8 %, České Budějovice 2,3 %).
Průměrná výše plateb za vodné a stočné v České republice je v současné době na úrovni cca 88 Kč za m3 při průměrné spotřebě pitné vody 88,3 litrů na osobu a den. Samozřejmě i v České republice lze nalézt lokality s vysokými ztrátami vody, popřípadě vlastníky vodohospodářské infrastruktury, kteří ignorují nutnost dlouhodobě a pravidelně generovat prostředky na obnovu sítí a následně tyto prostředky skutečně investovat.
Na druhé straně nelze vydávat tyto případy za celkovou situaci v oboru vodovodů a kanalizací v České republice. Ze srovnání s řadou evropských zemí s mnohem vyšší životní úrovní je patrné, že obor VaK v České republice je na velmi vysoké úrovni, což ostatně potvrzuje i souhrnná publikace EurEau ze září loňského roku Europe’s water in figures.
Komentáře