Svaz chemického průmyslu ČR spolu se svými partnery již druhým rokem úspěšně realizuje projekt “Benchmark Visits BOZP-přijďte a uvidíte”. A právě téma benchmarkingu bylo předmětem rozhovoru s ředitelkou firmy Cayman Pharma – Ing. Petrou Miketovou, PhD., MBA a senior konzultantem firmy FBE – Karlem Horváthem.
Prostřednictvím benchmarkingu se můžeme učit a inspirovat od jiných. V čem vidíte přínos benchmark visit všeobecně?
Petra Miketová:
Přínos bechmarkingu vnímáme jako firma v tom, že je možné sdílet interní informace a zkušenosti napříč oborovým spektrem. Jedná se o praktické zkušenosti a znalosti, získané na základě mnoholetých zkušeností ve firemní historii. Tím se rozšiřuje povědomí o možnostech úspěšných řešení, které v různých formách trápí většinu firem. Sdílením těchto informací se vytváří prostor pro výběr již odzkoušených řešení a inovací, které mohou být rychle a efektivně implementovány v novém prostředí.
Karel Horváth:
Myslím, že to byl Jack Walsh, který řekl: „Každá firma má jenom omezené zdroje – čas, peníze a lidský potenciál.“ A proto bychom k nim takhle měli i přistupovat. Základem benchmarkingu je, že „nevynalézáme kolo nanovo“. Proto je možné více se soustředit na zlepšování už existujících věcí a na způsoby, jak je nastavit u sebe. Hodně nápadů a myšlenek, které jsou úplně nové, končí nezdarem. U benchmarkingu pokračujeme v rozvoji nějaké myšlenky (systému, procesu) a končí to zlepšením původní myšlenky (systému, procesu).
Jenom 2% podaných patentů v sobě zahrnuje něco převratně nového. Zbylých 98% je o využití už osvědčených věcí novým způsobem, v novém prostředí apod. Proto je důležité inspirovat se u jiných a srovnávat se s nimi všude tam, kde je to možné.
Zejména bezpečnost není pro firmy konkurenčním polem! Sdílení informací o bezpečnosti by podle mne mělo být samozřejmostí – pomáhá totiž všem firmám bez rozdílu a hlavně – skutečně pomáhá konkrétním lidem!
Čím se zabývá společnost Cayman Pharma?
Cayman Pharma s.r.o. je zaměřena výrobu aktivních farmaceutických ingrediencí na bázi prostaglandinů. Tyto aktivní složky léčiv jsou formulovány do finálních léčivých přípravků s využitím při léčbě zeleného zákalu, vysokého tlaku v plicích a synchronizace říje u hospodářských zvířat. Firma se pohybuje na trhu přes 40 let a má zákazníky po celém světě. Výrobní závod se nachází v Neratovicích, zatímco mateřská firma sídlí v Michiganu, USA. S celkovým počtem zaměstnanců, který se pohybuje kolem 125, představuje firma významného regionálního zaměstnavatele. Aktivní farmaceutické ingredience jsou vyráběny v režimu správné výrobní praxe (SVP), což klade spolu s dodržováním ISO principů, zvláštní požadavky na kvalitu výrobků, ochranu pracovníků a prostředí. Společnost se hlásí k principům Responsible Care a udržitelnosti provozu.
Neměli jste obavu o své „know-how“?
Petra Miketová:
Z naší strany žádné obavy z tohoto pohledu nepanovaly. S ostatními firmami jsme sdíleli informace ohledně bezpečnosti provozu, srozumitelnosti školícího obsahu při BOZP proškolování a bezpečnostních prvků, zavaděných do výrobního procesu. Zároveň jsme obdrželi okamžitou zpětnou vazbu ohledně využití podobných systému v ostatních firmách, což je pro nás velmi povzbuzující.
Karel Horváth:
Já vnímám v oblasti benchmarkingu za poslední roky posun od „negativního“ k „pozitivnímu“. Firmy začaly více sdílet a pochopily skutečný smysl slova „inspirovat se“. Inspirovat, ne kopírovat! Když bychom chtěli něco od jiné firmy úspěšně zkopírovat, museli bychom mít stejný systém, stejné lidi, stroje i kulturu. To ale v praxi není možné. Ale i z různorodosti můžeme profitovat – benchmarkovat nemusíme jen fabriku s fabrikou, ale i proces s procesem, systém se systémem apod. Například: můžeme benchmarkovat způsob, jak vyvíjíme nové produkty – jaké kroky u toho používáme. To může proběhnout i mezi výrobcem vysavačů a výrobcem čerpadel.
Hodně firem v chemickém průmyslu si přímo nekonkuruje, ale mají podobný charakter procesů. Je možné tady vytvořit něco, co se v automotive vytvořilo už pár let dozadu – tzv. výrobní systém. Tak bude možné benchmarkovat se v rámci výrobního systému, ne bechmarkovat firmu. Systematicky by se pak v chemické výrobě mohl vytvořit tzv. framework optimálního fungování. A to platí pro jakékoliv odvětví, když benchmarking realizujeme systematicky a na pravidelné bázi.
Co konkrétně přinesla účast na benchmark visit firmě Cayman Pharma?
Petra Miketová:
Jako organizátorovi benchmark visit vidíme přínos návštěvy odborníků z oboru v příležitosti zhodnocení zaváděných opatření do provozu jinou optikou bez provozní slepoty. To, že některé prvky shledali účastníci návštěvy jako využitelné v jejich vlastních provozech, vnímáme jako povzbuzení v dalších zlepšeních a ocenění naší snahy. Při bechmark visit v ostatních účastnících se subjektech si ceníme čas a prostor, který byl poskytnut nejen otázkám a odpovědím, ale i prezentaci dosažených zlepšení a řešení problémů. Tyto byly vždy velmi věcné a zaměřené na praktické využití a zároveň pro nás i velmi inspirující.
Dá se benchmarking propojit s energetickým řízením? Je možné s ním pracovat i v této oblasti?
Karel Horváth:
Samozřejmě. A nejen v chemii. Úspory energií jsou přímo měřitelným parametrem. Ale samozřejmě záleží, k čemu je vztahujeme. Když mluvíme o tom, že oblast bezpečnosti není konkurenčním polem, úspory energií už s konkurenčním přístupem koketují. Když firma dokáže vyrobit produkt s nižším množstvím energie, má už konkurenční produkt, může mít vyšší marži. Je proto potřeba postupovat opatrně a dobře si promyslet, co chceme zjistit, případně – co chceme sdílet.
Komentáře