Zálohovat nebo nezálohovat? Nezapomínejme na skrytý detail

Je zálohování PET lahví tou správnou cestou, kterou by se Česká republika měla vydat, aby co nejefektivněji snížila množství produkovaného odpadu? Co zavedení zálohování skutečně obnáší? A jaký dopad by zavedení takového systému na nás mělo?

Už nějakou dobu je v mediálním prostoru přetřásáno téma možného zavedení záloh na PET lahve. Propagátoři systému zálohovaných PET lahví, případně i plechovek, se opírají o fakt, že systém je zaveden v některých zemích západní Evropy. K nim v letošním roce přibylo i Slovensko. Mezi argumenty pro zálohování patří, že pokud budou zálohy na PET lahvích, vyřeší se tím nepořádek v přírodě. Dalším tvrzením je to, že díky zálohám by si sociálně slabší spoluobčané mohli přilepšit ve finanční tísni.

Přečtěte si také:

Slovensko spustilo zálohování. Slibuje si od něj, že zvýší sběr nápojových obalů na 90%

Zálohovaný systém v Česku prosazují významní výrobci nápojů, mezi které patří například Kofola, Plzeňský Prazdroj či Coca-Cola. Problémem ovšem je, že požadovaný systém by měl být povinný, čili plošný. O tom, co by zavedení povinného systému znamenalo pro spotřebitele, pro obce a pro životní prostředí hovoří v rozhovoru Kateřina Kodadová s Pavlem Březinou, předsedou Asociace českého tradičního obchodu a zároveň předsedou představenstva Svazu českých a moravských spotřebních družstev, známého pod zkratkou COOP.

Díváte se na téma zálohování z pohledu malých obchodů, které zastřešujete, a z pohledu jejich zákazníků. Vidíte na systému povinného zálohování PET lahví něco pozitivního?

Pozitivních věcí na zálohovém systému je spousta. Pro výrobce nápojů. Není na tom nic pozitivního pro zákazníka, není na tom nic pozitivního pro obchodníka, a co je nejsmutnější, není na tom nic pozitivního ani pro ekologii. To je asi zásadní informace.

Co by udělalo povinné zálohování s tříděním plastů jako takovým?

Myslím, že to z toho vyplývá. Lidé budou doma schraňovat zvlášť petky, které budou muset nějakým způsobem dopravit zpět do prodejny, a zvlášť by měli odkládat ostatní plastové obaly, kterých bude logicky méně, budete je mít doma déle a třeba zbytky mléčných výrobků v nich začnou pracovat, zapáchat, pak se obávám, že lidé začnou tyto ostatní plasty házet do směsného komunálního odpadu a třídění plastů jako celek zaznamená pokles.

Pokud by byl nějakým způsobem systém povinného zálohování schválen, co by to znamenalo pro spotřebitele?

Především doufám, že to nenastane, a hlavně že to nebude nějakým legislativním přílepkem k zákonu, protože potom bychom se dostali do podobné situace, v jaké je teď Slovensko. Tam systém uzákonili narychlo k 1. 1. 2022 a myslím, že logistika je absolutně nepřipravená, je to doslova tragédie. Ovšem i v případě, že by bylo uzákonění povinného systému připraveno, dopad na zákazníky by to mělo a očekávám, že by se to dotklo významně i malých výrobců.

Jednak v tom, že by se nápoje o zálohu opticky zdražily a tím by ztratily atraktivitu, ale především vidím dopady ze samotné podstaty systému, který je pro lidi nekomfortní, ohrožuje stávající systém třídění a ve svém důsledku povede k celkovému poklesu třídění plastových obalů, a navíc je neekologický a vytváří zbytečnou uhlíkovou stopu a zátěž pro životní prostředí.

Nesouhlasíte s povinným zálohováním, jak tedy vy jako COOP motivujete zákazníky k ekologickému chování?

Pro nás je typická lokálnost. Počítáme si dokonce „cestu chleba“ nebo „cestu piva“, neboli počítáme, jak málo kilometrů urazí výrobek na naši prodejnu. Naše pojetí lokálnosti spočívá v tom, že když podporujeme například výrobce z Vysočiny, znamená to, že jeho výrobky prodáváme jen na Vysočině, a nevozíme je přes celou republiku, protože lokální dodavatele máme v každém regionu.

Nabízíme doplňkové služby, aby lidé nemuseli cestovat do větších měst, třeba za bankomatem. Když potřebují vybrat hotovost, mohou to udělat u nás při placení nákupu. Zkrátka dělat věci jednoduše, lokálně. Povinný zálohový systém jde proti téhle logice.

Nezkrácený rozhovor je dostupný v podcastu: