Zákon o jednorázových plastech vzbuzuje velké vášně

Česká republika má již rok a pět měsíců novou odpadovou legislativu. Podle Ministerstva životního prostředí je právě ona klíčovým předpokladem, aby se věci pohnuly tím správným směrem. Jan Maršák na letošní konferenci ENVIRO okomentoval stávající legislativu, ale i aktuálně projednávanou.

Nové zákony

Hned na začátku své přednášky ředitel odboru odpadů MŽP, Jan Maršák, pozitivně zhodnotil, že ministerstvo doposud nemuselo do legislativy zasahovat a ta dostala prostor se usadit. MŽP tak vydalo pouze metodická sdělení k věcem, které potřebovaly upřesnit.

Mezi nejdůležitější části nového zákona o odpadech patří podle ředitele odboru odpadů podpora recyklace, dále dosud chybějící ekonomické nástroje a omezení namířené proti skládkování a to zejména komunálních odpadů. „Podle dat, která máme k dispozici, by skládkování bez legislativních změn pokračovalo ve stejně vysoké úrovni. Tu potřebujeme výrazně změnit,“ říká Jan Maršák.

Do nového zákona o výrobcích s ukončenou životností bylo přesunuto vše, co se týká výrobků s ukončenou životností. Pro pneumatiky, elektro, autovraky a baterie bylo totiž zapotřebí samostatného zákona.

V poslední novele zákona o obalech byly důležité zejména tři věci: nové cíle pro obalové materiály, přísnější dohled nad autorizovanými obalovými společnostmi a princip ekomodulace. Ta by měla pomoci s tím, aby se na trh uváděly recyklovatelnější obaly.

„V případě obalů se ekomodulaci podařilo dostat do života, funguje a budeme ji dále prohlubovat. Jedná se totiž o cestu, kterou bychom se měli vydat, tzn. zvyšovat tlak na výrobce v uvádění takových výrobků na trh, které jsou recyklovatelné, protože na konci řetězce už je často pozdě s nerecyklovatelným výrobkem něco dělat,“ vysvětluje Maršák.

Prováděcí předpisy – stávající a nové

Ministerstvo se v rámci nové legislativy snažilo snížit počet prováděcích předpisů k zákonu o odpadech, proto jsou v tuto chvíli pouze dva prováděcí předpisy. Stěžejní je vyhláška, která pokrývá oblast nakládání s odpady. „Museli jsme k vyhlášce udělat drobnou novelu vztahující se ke zdravotnickým odpadům. Ukázalo se totiž, že ambice zamezit skládkování neinfekčních zdravotnických odpadů - byla příliš vysoká,“ doplňuje ředitel odboru odpadů.

Ministerstvo v tuto chvíli připravuje vyhlášky, které se zaměří na konec režimu odpadů pro určité druhy odpadů. Patří mezi ně asfaltové směsi, dále určité druhy stavebních odpadů a paliva z odpadů. „Paliva z odpadů jsou kontroverzním tématem, o kterém se v Česku diskutuje již velmi dlouho, a které rozděluje zainteresované subjekty,“ říká Jan Maršák. Vyhlášky se budou zabývat přechodem z odpadu na neodpad, což je podle ministerstva další způsob, jak zlepšit v České republice nakládání s odpady.

Zákon, který budí vášně

Legislativním procesem v tuto chvíli postupuje zákon o jednorázových plastech. Transpozice evropské směrnice měla být hotová již v červenci 2021, ale kvůli loňským volbám a covidové pandemii se ji nepodařilo dokončit. Evropská komise proto s Českem vede řízení o nesplnění termínu transpozice. Zákon se nyní znovu projednává v Poslanecké sněmovně, ovšem i tato legislativa vyvolává vášnivé diskuze, proto není podle Maršáka projednávání jednoduché.

„V médiích se někdy omezují na to, že nová legislativa přinese zákaz vatových tyčinek, ale to je spíše jednodušší část zákona,“ doplňuje Jan Maršák. Zmíněné diskuze vyvolávají například cíle týkající se nápojových lahví. V zákoně se ale objevuje i rozšířená odpovědnost výrobců pro výrobky, které doposud pod rozšířenou odpovědnost nespadaly, například cigaretové produkty. Ministerstvo by si přálo, aby účinnost zákona byla od poloviny letošního roku, ale podle ředitele odboru odpadů dojde spíše k jejímu posunutí.

Největším tématem legislativy je zálohování PET lahví a plechovek. Zákon sice přináší možnost dobrovolného zálohování, nicméně ministerstvo pociťuje velký tlak na zavedení povinného zálohování. „Vedeme s dotčenými stranami diskuze, ale prozatím nebyl v tomto opatření nalezen konsenzus, protože strany se dosud nedokázaly dohodnout,“ vysvětluje Maršák a dodává: „Nápojový průmysl se k zálohování staví pozitivně, naproti tomu města a obce mají obavy. I ministerstvo by potřebovalo některé věci dořešit a prodiskutovat, zda vůbec může povinné zálohování přinést, co od něj někteří očekávají, tzn. plnění cílů dle směrnice o jednorázových plastech.“

Evropská legislativa a nadcházející české předsednictví

Evropská komise je v oblasti odpadů, obalů i výrobků s ukončenou životností pilná. Připravuje zcela nový předpis, kterým je nařízení o bateriích. Nařízení je podrobné a soustřeďuje se na celý životní cyklus baterií.

„Je rozsáhlejší než stávající směrnice a bude mít velký dopad na oblast průmyslu, která se v budoucnu dostane do popředí a bude důležitou součástí Green dealu,“ říká Maršák. Nařízení je v evropském legislativním procesu projednáváno v rámci tzv. trialogů a za českého předsednictví v radě EU se by mělo dojít k posunu ve vyjednávání.

Další významnou legislativou je předložení nového nařízení o přepravě odpadů. Během českého předsednictví bude o revizi debata pokračovat, ale Jan Maršák s ohledem na rozsah nařízení nepředpokládá, že by mohlo dojít k jejímu rychlému posunu. Revizi směrnice o obalech Komise několikrát odložila a v tuto chvíli je termín posunut na červenec. „Revize bude rozsáhlá a z hlediska projednání náročná, jelikož se bude projednávat značné množství bodů,“ komentuje Jan Maršák.

České předsednictví bude z hlediska odpadů, obalů a cirkulární ekonomiky náročné a bohaté na různé událostí. „Následně v roce 2023 nás zřejmě čeká otevření rámcové směrnice o odpadech, takže je před námi ještě mnoho věcí,“ dodává Maršák.