Polovodiče nás obklopují čím dál více. Rozvoj tohoto sektoru s vysokou přidanou hodnotou proto řeší i stát, přičemž subjekty, které se na tuto oblast zaměřují, rozšiřují i členskou základnu Svazu, píše se vaktuálním vydáníčasopisu Spektrum.
Roli polovodičů si mnozí uvědomili zejména ve chvíli, kdy jich byl nedostatek, a to kvůli navýšení poptávky a výpadkům výroby či narušení dodavatelských řetězců, které zavinily živelné katastrofy a pandemie covidu-19. Zasaženy byly mnohé sektory – od automobilového přes energetiku, zdravotnictví a komunikační technologie až po spotřební elektroniku či výrobu hraček. I vzhledem ke geopolitické situaci sílí snahy o to, aby byly dodavatelské řetězce bezpečnější a odolnější.
Tradiční česká výroba
V Česku má polovodičový sektor dlouhodobou tradici, která nyní nabývá na významu. Tradiční firmy plánují rozšiřovat svou produkci či vývoj, ale objevují se i nové firmy. Najdeme zde jak dva výrobce polovodičových komponent, tak návrháře integrovaných obvodů, návrháře softwarových řešení nebo dodavatele zahrnující optiku, mikroskopy a výrobu pecí, čistých prostor či speciálních chemikálií. Roste jejich význam v ekonomice i zastoupení v členské základně Svazu.
Posílení čipového průmyslu v EU i Česku
Evropská unie v této oblasti dlouhodobě zaostává za Asií. Evropský akt o čipech proto navrhuje zlepšení ve výzkumu, vývoji, výrobě a návrhu čipů. Na situaci reaguje také český stát, kde stěžejní úlohu hraje MPO a MŠMT či ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek. Česko by totiž nemělo zaostávat za okolními státy, jako je Německo či Polsko, které jsou pro potenciální investory daleko atraktivnější. Spolu se Svazem se proto připravuje národní polovodičová strategie. Ta má jednak zmapovat současnou situaci a potenciál Česka a jednak přinést návrhy opatření na rozvoj. Takovými cestami je spolupráce všech aktérů včetně zahraničních partnerů, navýšení výzkumu a vývoje, usnadnění investic či příprava vysoce kvalifikovaných, ale nedostatkových odborníků, např. prostřednictvím rozšiřování studijních oborů.
Klíčová role výzkumu a vývoje
Firmy řeší své výzkumné a vývojové projekty zejména za podpory programů Aplikace z operačního programu OP TAK, programu MPO Trend či daňových odpočtů na výzkum a vývoj. Mohou se tak snadněji zaměřit např. na výzkum toho, jak implementovat algoritmy umělé inteligence v integrovaném datovém prostředí výroby polovodičů, a na výzkum radiační odolnost polovodičových řešení, na vývoj technologií pro výrobu polovodičových součástek na bázi karbidu křemíku nebo na rozvoj výkonových polovodičových modulů, které sníží spotřebu elektrické energie v průmyslu.
Proto i zde bude důležité, aby stát navýšil svou finanční podporu výzkumu, vývoji a inovacím, která v reálných cenách klesá od roku 2019. Přípravou rozpočtu na rok 2025 a další se nyní zabývá Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Jejím novým členem je Josef Švejda ze společnosti onsemi, kterého navrhl Svaz.
Pro zatraktivnění odpočtů na VaV Svaz připravil seznam opatření, která by měla zjednodušit administrativu a přilákat nové inovativní firmy.
Článek vyšel v novém čísle časopisu Spektrum 01/2024.
Komentáře