Podle Evropského účetního dvora nefunguje odvádění daní z nerecyklovaných plastů moc dobře. Členské státy špatně zpracovávají data, což ovlivňuje výpočet příspěvků.
Evropské unie zavedla od 1. ledna 2021 daň z nerecyklovaných plastů, kterou neodvádí producenti, ale jednotlivé členské státy a směřuje do rozpočtu Unie. K zdanění nerecyklovatelných plastů přistoupila EU proto, aby došlo ke snížení objemu odpadu. Evropský účetní dvůr nicméně upozornil na to, že odvádění poplatku doprovází potíže.
Téměř 5 % rozpočtu
V rámci tzv. plastové daně platí jednotlivé členské státy 80 centů (přibližně 20 Kč) za každý kilogram nerecyklovaného plastového obalu, který byl ve státě vyprodukován. Poplatek, který je odváděn ze státního rozpočtu jako národní příspěvek do unijního rozpočtu, se vypočítává na základě váhy nerecyklovaných plastových obalových odpadů v daném státě (rozdíl mezi hmotností odpadu z plastových obalů a hmotností recyklovaného odpadu z plastových obalů).
Kromě motivování členských států k tomu, aby snížily spotřebu jednorázových plastů, má zdanění pomoci EU s financováním rozpočtu. V loňském roce přinesla plastová daň do rozpočtu 7, 2 miliardy eur a tvořila téměř pět procent z unijního rozpočtu. Vzhledem k tomu, že reálné údaje o nerecyklovaných plastových obalech jsou k dispozici až po dvou letech, státy hradí příspěvky na základě odhadu, který mají později upravit.
Podle Evropského účetního dvora má ale výpočet stále mnoho nedostatků. „Žádáme proto Evropskou komisi, aby tento problém okamžitě vyřešila a získané zkušenosti využila při přípravě nových zdrojů příjmů EU, které zavede v budoucnu,“ říká Lefteris Christoforu, člen Evropského účetního dvoru.
Nejednotné definice a špatné zpracování dat
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Patrik Luxemburk - patrik.luxemburk@stabilplastik.cz 23.9.2024 22:40
Je nutné na tomto místě uvést, že "pokuta" se platí ze státních rozpočtů jednotlivých členských zemí a tudíž z kapes nás všech. Fakticky je to sankce za chybějící recyklační kapacity a nevyužívání těch stávajících. V ČR ročně obaloví výrobci uvedou na trh cca 180 000 tun PLASTOVÝCH obalů. Onen příspěvek byl v ČR rovněž podhodnocen a byl vykázán ve výši cca 1,5 mld. Kč za rok 2021, v roce 2023 už pak přes 2,5 mld. Kč, zástupci MŽP dokonce uvádějí 3 mld. Kč. I těch 2,5 mld. Kč představuje 125 000 tun PLASTOVÝCH obalů, které se NErecyklovaly. Takže i v těch nejstřízlivějších odhadech se cca 70% PLASTOVÝCH OBALŮ NERECYKLOVALO! 7 z 10 lidí, kteří třídí plastové obaly jde k těm žlutým kontejnerům zbytečně a navíc za to ještě zaplatí z vlastních kapes v přepočtu 300 Kč/rok na KAŽDÉHO obyvatele. U nás se ale není čemu divit, když společnost, která se má starat o recyklaci plastů patří právě ti největší uvaděči plastových obalů....Takže než aby EKO-KOm více podpořil finální recyklátory (na které přispívá cca 3% svých nákladů=tedy třetinou částky kterou dává na svůj vlastní provoz a sebepropagaci) a vybral potřebné finance od uvaděčů obalů (tedy i svých akcionářů), nechává svoji neefektivitu zaplatit státní kasu= všechny občany. Klasická kapitalizace zisků korporátním obrům a socializace nákladů s obrovskými negativními společenskými externalitami. Tuto neefektivitu kryje MŽP dírami v zákoně, kterým se EKO-KOM řídí....