Biometanová stanice Zemědělského družstva chovatelů a pěstitelů Litomyšl spustila zkušební provoz. Technologie výroby biometanu je propojena se zemědělskou bioplynovou stanicí, plničkou CNG i vtláčením plynu do plynárenské sítě GasNet.
S přípravou projektu se začalo v roce 2020, kdy bylo v říjnu získáno stavební povolení. Během letošního června začaly intenzivní práce na lokalitě spojené s technologií. „Zařízení je aktuálně ve zkušebním provozu a technologie bude předána investorovi do konce roku 2022 . Přestože stanovené termíny není lehké vzhledem ke složité a sofistikované technologii a pilotnímu projektu dodržet, snažíme se těmto termínům dostát,“ říká Ivo Hutira, jednatel společnosti HUTIRA – BRNO, která se společně sHUTIRA green gas podílela na projektu.
Biometan je vyráběn z bioplynu pocházejícího z kravského hnoje a zemědělských plodin a následně vtláčen do stávající plynárenské sítě GasNet. Kromě úpravy bioplynu na kvalitu zemního plynu (tzv. upgrading) je součástí biometanové stanice v Litomyšli také jednotka, která získaný biometan vtláčí do vysokotlakého plynovodu. Biometan bude možné využít i v několik kilometrů vzdálené CNG stanici pro osobní i nákladní automobily.
Nově zprovozněná technologie obsahuje soubor několika zařízení. Surový bioplyn nejprve míří do jednotky předúpravy, kde se zbavuje vlhkosti a sulfanu. Odtud následně putuje do upgradingové jednotky s třístupňovou membránovou separací, která bioplyn upravuje na biometan v kvalitě zemního plynu.
„Jednotka úpravy bioplynu čistí bioplyn na koncentraci minimálně 95 procent obsahu metanu pomocí technologie membránové separace v zpracovávaném množství 160–360 Nm3/h bioplynu,“ vysvětluje Monika Zitterbartová, výkonná ředitelka společnosti HUTIRA green gas specializující se na technologie vyrábějící biometan.
Pro společnost představovaly v průběhu realizace velkou výzvu nejen technologie, ale i nutnost změnit myšlení zástupců v plynárenském sektoru. „Ti byli zvyklí, že plynárenské zařízení je nutné nejprve zkolaudovat a až poté je možné pouštět plyn do VTL plynovodů či přípojek. Museli jsme tedy plynaře přesvědčit o našem opačném pohledu. Tedy, že abychom mohli zkolaudovat naši stanici, potřebujeme nejprve do jejich zařízení vtláčet plyn. Samozřejmě v parametrech, které vyhovují plynárenské soustavě,“ vysvětluje Ivo Hutira.
Mezi výhody zemědělské biometanové stanice v Litomyšli patří, že její technologie pro čištění na biometan je oproti odpadářským bioplynovým stanicím jednodušší. Vstupní surovina v podobě bioplynu je z hlediska kvality prakticky stále stejná. U odpadových stanic se vzhledem k různé skladbě použitého odpadu naopak může měnit, což může vyžadovat složitější technologii.
Biometanová stanice by měla za 10 let provozu zpracovat 30,6 milionu kubických metrů bioplynu, tedy zhruba 3 miliony kubíků bioplynu ročně, což znamená produkci 1,7 milionu kubíků biometanu ročně.
„Chtěli bychom ostatním provozovatelům bioplynových stanic ukázat, že i takovéto projekty lze v Česku realizovat, a přiklonit se tak k většímu využívání obnovitelných zdrojů energie. Podle odhadůČeského sdružení pro biomasu CZ BIOM by totiž do roku 2030 mohl biometan nahradit 10 až 20 % spotřeby zemního plynu.Hlavními potenciálními zdroji pro výrobu biometanu v tuzemsku jsou přitom právě zmíněné bioplynové stanice a čistírny odpadních vod,“ dodává Monika Zitterbartová.
Komentáře